Pálava 27.6.-2.7.2008

hurá prázdniny

 

Vyrážíme v poslední školní den hned odpoledne - tentokráte ve čtyřech s Ondrou a Vaškem juniorem. Ubytování jsme si zamluvili v kempu UNICAMP u Novomlýnské nádrže III - třetí a největší. Chatička pro 4 osoby s vařičem a ledničkou nás přišla na 450Kč/noc + poplatky obecnímu úřadu. Protože jsme zde spali již koncem léta v roce 2006 (tehdy ve stanu), věděli jsme, že jsou zde k dispozici velmi slušné sociálky, klid a nádherný výhled na Pálavu.

Unicamp

Nové Mlýny III, UNICAMP

výlet první - Pavlovské vrchy (Pálava)

pěšky: Pavlov, parkoviště (322 m) - Nad schody - Dívčí hrady (426 m) - Děvín (549 m) - Soutěska (340 m) - Sirotčí hrádek (430 m) - Stolová hora (458 m) - Turold (385 m) - Mikulov (270 m)

Pavlovské vrchy

přechod Pavlovských vrchů, převýšení 265 m, stoupání 517 m, klesání 569 m

Mužská část naší výpravy má v plánu přechod Pálavských vrchů, já budu jejich technická podpora - vyložím je ráno na výchozím parkovišti nad obcí Pavlov a večer je naložím v Mikulově. Abych si taky trošku užila, mám sebou v zavazadlovém prostoru bicykl. Červená značka přes Pavlovské vrchy vede po polních a lesních cestách a pěšinách a rozhodně to není výlet pro cyklisty - na kole je tam přímo vstup zakázán, takže já si prohlídnu zejména Mikulov a okolí.

 

Dívčí hrady, zříceniny gotického hradu, se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze dlouho zůstával královským majetkem. Roku 1645 jej zničili Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj a té doby hrad chátral a pustl. A proč takový název? Před hradem stojí tři skály, které vypadají jako zkamenělé dívky. Z hradu je fakt nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlov.

Dívčí hrady Dívčí hrady

Dívčí hrady

Nejvyšším bodem Pavlovských vrchů je vrchol Děvín (548 m n.m.), stojící uprostřed trojvrší Pálava, se starým vojenským vysílačem, který se tyčí do výše téměř 400 metrů nad novomlýnskými nádržemi. Severní svah Děvína je tvořen bělostným vápencovým skalním masivem, který v odpoledním Slunci září na desítky kilometrů daleko. Ze severní strany je výhled na 50 kilometrů vzdálené Brno, z jižního svahu pak na Lednicko-Valtický areál, Svatý kopeček u Mikulova, rakouský hrad Falkenstein či za opravdu velmi pěkného počasí na zasněžené vrcholky rakouských Alp. Škoda, červeně značená cesta však vrchol míjí po jižní straně.

Děvín z Dívčích hradů

Děvín z Dívčích hradů

Sirotčí hrádek je dalším příjemným zastavením po trase. Zřícenina hradu, která se nachází nad vsí Klentnice na severním okraji Stolové hory, stojí na dvou rozeklaných vápencových skalách. Mezi nimi se nachází hluboká rokle, přes níž pravděpodobně vedl most. Stolová hora, to je především NPR a spousta chráněné květeny. V mladší době bronzové na vrcholu existovalo opevněné sídliště..

Výhled ze Stolové hory

Výhled ze Stolové hory

Trasa pokračuje kolem Kočičí skály směrem na Turold. Systém jeskyní Na Turoldu, silně poškozené přilehlým vápencovým lomem, je zpřístupněn veřejnosti a přesto, že se zde netvoří krápníky (jeskyně patří k nejsušším jeskyním u nás), stojí za návštěvu. Po upraveném dně předního lomu provede zájemce naučná stezka a kdo má zájem, může si prohlédnout i Geopark, naučnou geostezku s 15 bloky hornin.

Turold

jeskyně Na Turoldu

A zajímavosti Mikulova?

 

Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města. Škoda, že vyhlídková věž v dvoupatrové dělostřelecké věži z 15. století není v současnosti přístupna.

Kozí hrádek Mikulov

Kozí hrádek

Jednou z dalších výrazných přírodních dominant Mikulova a tou nejznámější je Svatý kopeček (363 m). Na jeho vrcholu stojí poutní kostel sv. Šebestiána a zvonice a cestu nahoru lemuje křížová cesta.

Svatý kopeček

Mikulov, Svatý kopeček(červen 2008)

Nádherný den jsme uzavřeli báječnou večeří v kempu Mars, obdivováním právě vytaženého sumce a fotogenickým západem slunce ...

Nové Mlýny III Nové Mlýny III

Nové Mlýny III

 

výlet druhý - Lednicko-Valtický areál

pěšky: Lednice - Janův hrad - Minaret - Lednice

 

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO a nejvhodnější je k jeho prozkoumávání kvůli velikosti a vzdálenostem bicykl. Ale protože jsme byli čtyři a kola měli sebou jen tři, byl to opět pro mužskou část výlet pěší.

 

Janohrad či Janův hrad vypadá jako středověká zřícenina, ale postaven byl na počátku 19. století.

Janohrad

Janohrad

Minaret stojí v lednickém parku asi 2 km severně od zámku. Po Dyji jezdí turistické loďky, po prašných cestách koňská spřežení. Kolem Zámeckého rybníka vedou dvě cesty, ale po žádné z nich se nesmí jezdit na kole a přesto mezi návštěvníky převažují právě cyklisté... Kdo si chce užít vyhlídky, musí zdolat 60 m a 302 schodů :-(

Minaret

Minaret

A přidávám Obelisk z roku 1798, restaurovaný v roce 1998, který jsem stihla na bicyklu. Je v oplocené oboře, což mne dost mátlo - cedulka, že je vstup do obory povolen, by rozhodně neškodila.

Obelisk

Obelisk

 

výlet třetí - vinařská oblast

autem: Nové Mlýny - Zaječí - Velké Bílovice (Hradištěk) - Čejkovice - Starý Podvorov (větrný mlýn) - Bořetice - Kraví hora (rozhledna) - Němčičky - Křepice (nedokončený památník Brněnské operace) - Hustopeče - Zaječí - Nové Mlýny

 

S počasím to dnes vypadalo podezřele, a ač jsme již jen tři na tři kola, raději jsme si opět vzali k dispozici auto. První zastávkou je vršek Hradištěk, konec malého návrší nad velkými Bílovicemi zvaného Zímarky. Od kapličky zasvěcené v květnu 2002 sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi - patronům víry, sv. Václavovi - patronovi České země a sv. Urbanovi - patronovi všech vinohradníků a vinařů je totiž vynikající rozhled na rozhraní Dolnomoravského a Dyjskosvrateckého úvalu.

Hradištěk

Hradištěk

Starý Podvorov

Starý Podvorov

Další zastávkou jsou Čejkovice, známé gotickou tvrzí přestavěnou na zámek a templářskými sklepy. Ale nejvíce se těšíme na návštěvu Svobodné spolkové republiky Kraví hora. Recesistická vinařská republika vznikla v roce 2002 - vítá nás vinařská osada s asi 260 vinnými sklepy, pomník kvasince a po úzké asfaltce mezi vinicemi volně přístupná 15 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 2006.

Kraví hora pomník kvasince

Kraví hora

Tím posledním cílem je železobetonové monstrum v lese nad Křepicemi - nedokončený památník bratislavsko-brněnské operace v roce 1945, pozorovatelna maršála Malinovského. Odtud údajně maršál Malinovskij vydal v dubnu 1945 rozkaz Rudé armádě ke zteči Brna. Památník byl budován od roku 1975, od roku 1989 jej pohlcuje okolní lesní porost a nás zde navíc zastihla bouřka... Strašidelné místo...

Křepice, pozorovatelna maršála Malinovského Křepice, pozorovatelna maršála Malinovského

Křepice, pozorovatelna maršála Malinovského

výlet čtvrtý - soutok Moravy a Dyje

na kole: Břeclav - Pohansko - soutok Moravy a Dyje - zámeček Lány - Břeclav, cca 37 km

soutok Moravy a Dyje

soutok Moravy a Dyje, převýšení 8 m, stoupání 13, klesání 13

Při pohledu na profil si řeknete pohoda - ale pokud k tomu přidáte sílu slunce 1. července, teplotu kolem 30°C ve stínu, kterého cestou tam moc nebylo a mračna krvežíznivých komárů, už to taková legrace není. Ještěže byl na Pohansku otevřený bufet...

 

Celodenní výlet začínáme prohlídkou empírového loveckého zámečku Pohansko, železobetonového řopíku změněného na muzeum, ale zejména archeologického muzea neboť se zde, na území Pohanska, v 9. století rozkládalo nejrozsáhlejší raně středověké opevnění v Česku.

Pohansko Pohansko

Pohansko

Pak už nás provází jen kilometry a kilometry ostnatých drátů - zbytky bývalé železné opony dnes využité jako ploty obory (chovají tu jeleny a daňky). Kvůli poloze se sem do roku 1989 nesmělo, ale to už dnes naštěstí neplatí. Projíždíme nivními loukami s typickými osamocenými stromy, na nichž s oblibou hnízdí ptáci, nejčastěji volavky a čápi.

 

Soutok Moravy a Dyje představuje nejjižnější, nejteplejší a se svou nadmořskou výškou 148 m druhým nejnižším místem České republiky. Stýkají se tu hranice tří států – České republiky, Slovenska a Rakouska - uprostřed řeky. Dvě největší moravské řeky zde vytvářejí u svého soutoku devět kilometrů širokou údolní nivu s řadou mrtvých ramen, kterou pokrývá souvislý porost starého lužního lesa, jeden z nejrozsáhlejších lužních lesů v Evropě. Celou oblastí nevedou žádné turistické značky, což vyžaduje podrobnou mapu a dobré orientační schopnosti - my měli mapovou GPSku. Ale občas jsme spatřili na rozcestí cedulku, označující směr k soutoku. Střídal se asfalt s panelovou cestou a na konci jsme projeli brankou v plotě obory a pokračovali k cíli po pěšině lužním lesem.

 

Samotné místo soutoku je moc hezké – vysoký písečný břeh nad oběma řekami v sevření dvou tichých řek, rybářské domky vysoko nad vodou, kolem šumí stromy a nejbližší civilizace je 16 km daleko! Kéž by šuměly opravdu jen stromy - pohodu narušují mračna krvežíznivých komárů a my zbaběle zdrháme!!!

soutok soutok soutok

k soutoku Moravy a Dyje

soutok Moravy a Dyje

soutok Moravy a Dyje

Nazpátek jedeme raději stínem lužního lesa, je to sice trošku delší, ale sluníčka už máme opravdu dost. Ještě Lánský zámeček, který zrovna prodělává rekonstrukci a veřejnosti je zatím nepřístupný a jsme opět v Pohansku, takže k parkovišti za železničním viaduktem je to již jen kousek.

soutok zámeček Lány

zámeček Lány

 

výlet pátý - Südmährerkreuz

autem: Mikulov - Drasenhofen - Kleinschweinbarth - Schweinbarther Berg 337 m a zpět

 

S krásami Pavlovských vrchů se dnes loučíme krátkým výletem za hranice s Rakouskem. Schweinbarther Berg (337 m), nejjižnější výběžek Pavlovských vrchů, nabízí pro nás neobvyklé výhledy na tento nádherný kus naší krajiny. Celá Pálava opravdu jako na dlani. Křížový vrch Südmährenkreuz však kromě úžasného panoramatického výhledu slouží i jako místo k zamyšlení s několika památníky obcí, z nichž bylo vysídleno německé obyvatelstvo, kapličkou a vrcholovým křížem vztyčeným v šedesátých letech na pamět odsunutých původních obyvatel moravských vesnic v roce 1945.

Schweinbarther Berg

Schweinbarther Berg