Slavkovský les 21.7.- 10.8.2008

pěší toulání krajem rašelinišť a bolševníku

 

Třítýdenní lázeňský pobyt v Mariánských lázních prokládám samozřejmě výlety do okolí. Takže tentokráte bez zkušeností s ubytováním či stravováním - vše za mne vybrala a platí zdravotní pojišťovna. S výjinkou míst dostupných z Mariánských Lázní pěšky (Podhora, Hamelika, Smraďoch) bylo jako dopravní prostředek vždy použito auto.

 

Slavkovský les, hory sevřené uprostřed našich nejznámnějších lázeňských měst, jsou horami především opuštěnými. Střídají se zde zvlněné pláně s rozlehlými pastvinami i hluboké lesy, potůčky bývají temně hnědé zásluhou vody z rašelinišť. Ale zásluhou odsunu Němců po 2.svět. válce a později odsunu i ostatních dosídlenců kvůli vojenského prostoru Prameny je to krajina liduprázdná a opuštěná - samozřejmě s výjimkou luxusu lázeňských měst, krajina ideální pro cyklisty protkaná spoustou minimálně frekventovaných silniček a dokud se člověk pohybuje po náhorní planině, také s minimálním převýšením. Krajina ideální na víkendový výlet.

 

Jen těch plantáží "přerostlého kmínu" kdyby nebylo. Bolševník velkolepý dorůstá do výšky 4 metrů a okolíky mívají průměr až 1 metr. Jeho původním domovem je oblast Kavkazu, kde jako poměrně neškodná rostlina dosahuje výšky kolem jednoho metru. Do Evropy byl pravděpodobně dovezen jako okrasná rostlina zahradníkem knížete Metternicha v roce 1862 a vysazen v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Ve středoevropských podmínkách se bolševníku začalo dařit a začal se šířit do okolí - větrem, vodou, zvířaty i člověkem. Jako invazivní rostlina rozvrací ekosystémy, je silně jedovatý (zejména nezralé plody) a jeho šťáva způsobuje závažné kožní problémy a pro většinu býložravců je nestravitelný. I ze zákona vyplývá pro majitele pozemku povinnost zabezpečit její nešíření, ale zdá se, ža bolševník stále vyhrává. A to se proti němu použily i obrněné transportéry.

Mariánské lázně

Mariánské Lázně, jedno z nejkrásnějších lázeňských míst v Evropě leží na úpatí Slavkovského lesa. Přímo v areálu města vyvěrá 40 minerálních pramenů a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní. Na základě velkolepého projektu architekta V.Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. K největším zajímavostem patří zpívající fontána, následuje kolonáda z roku 1889 a samozřejmě prameny a pavilony pramenů, vyhlídky, pomníky a pamětní desky, kostely a kapličky, výletní kavárny... Škoda - výletní kavárny mají svá nejlepší léta dávno za sebou - Kamzík, Panorama, Krakonoš, Nimrod jsou mimo provoz a opuštěné. Ale i několik lázeňských domů v centru města se dá považovat spíše za zříceninu než za architektonickou chloubu města. Nikterak lákavě nevypadá ani obchodní třída. Vietnamské butiky se střídají se zlatnictvím a cestovkami s výlety po okolí v azbuce. Jedině Kaufland ohledně nákupu nezklame... Parkovat v centru stojí nemalé peníze a ruština je zde naštěstí zatím slyšet jen na každém druhém kroku.

Krásenský vrch

Nad městečkem Krásno, na Krásenském vrchu (777 m), stojí ta nejpozoruhodnější rozhledna u nás. 25 m vysoká spirálovitá věž s vnějším schodištěm, věž připomínající Babylónskou, byla postavena ve třicátých letech minulého století, aby přilákala do chudého hornického kraje turisty. Po druhé světové válce postupně chátrala, ale zásluhou mistniho obyvatele a patriota Hartwiga Rupperta se ji podařilo zachránit a v roce 1997 znovu slavnostně otevřít.

Kladská + Dlouhá stoka

Rybník a lovecký zámeček uprostřed horských vrchovištních rašelinišť je oblíbeným cílem především mariánskolázeňských hostů. Naučná stezka zde vede po dřevěných chodnících, takže si mokřadní rostliny můžeme prohlédnout zblízka a přes zákaz koupání se zde koupe spousta lidí.

Vodní kanál Dlouhá stoka (Flossgraben), je významnou technickou památkou z roku 1536 a protíná velkou část Slavkovského lesa. Vytéká z Kladského rybníka v nadmořské výšce 820 m. V době dokončení měřil 24 km a postupně se zdokonaloval. Na svou dobu se jednalo o vodní dílo, které ve střední Evropě v 16. století nemělo obdoby rozsahem ani způsobem provedení - rozvíjející se důlní činnost spotřebovávala stále více vody i dřeva. Ale kdo čeká něco mohutného, bude zklamán, dnes je to v podstatě jen potok protékající lesem.

 

Nedaleko Kladské je ještě jedna přírodní památka - Smraďoch s vývěry sirovodíku.

Lesný 982 m

Nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa je se svou výškou 982 m vrch Lesný. Nevedou na něj turistické značky a nejsnazší přístup k vrcholu s vrcholovou knihou je z Vysokého Sedla. Škoda, že výhled je dost omezený, ale zato tam rostou spousty a spousty borůvek :-))

Podhorní vrch 847 m

Na Podhoru to není z Mariánských Lázní daleko. Kdysi zde stávala i kavárna pro lázeňské hosty, ale dnes na místě, kde stávala, najdete jen radiokomunikační věž. Ale hned vedle, po celkem nenápadných a zarostlých kamenných schodech lze vystoupat až na vrchol, odkud je nádherný výhled do kraje.

 

Křížky 817 m

Hadcový hřbet, na jehož vrcholu se tyčí tři kříže - byly vztyčeny jako dík za vyléčení z nemoci roku 1859, je přírodní památkou. Škoda, na celé území je kvůli ochrany rostlin vstup zakázán a porušení tohoto zákazu je pokutováno. Kdysi tu bývala naučná stezka, ale dnes je celé území oploceno a nahoru smějí jen kozy.

Krudum 838 m + kostel svatého Mikuláše

V Karlovarském kraji není snad tajemnějšího místa, než hora Krudum ve Slavkovském lese. K této mystické hoře se váže spousta pověstí, z nichž nejznámější je legenda o sídle Mikuláše na Krudumu. Bývala to hora těžko dostupná, ale v současnosti je vše jinak - koncem července 2008 byla na místě bývalé Kempfovy rozhledny postavena padesát metrů vysoká telekomunikační věž se schodištěm a výhledovou plošinou. Z Milířů sem nyní vede kvalitní cesta.
Za návštěvu stojí i pozůstatky pozdně románské stavby, kostela svatého Mikuláše. Byl to kostel hornický a o jeho existenci se vedly dohady až do roku 2002, kdy výrazný pahorek severovýchodně od úpatí Krudumu u křižovatky cest mezi obcemi Hrušková, Třídomí a Nadlesí prozkoumali archeologové. Ruiny pak byly vykopány a zakonzervovány a včetně informační tabule zpřístupněny turistům.

Bečov + Šibeniční vrch 629 m

Malebné, nádherně položené městečko Bečov nad Teplou v údolí říčky Teplé mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi nabízí fascinující přírodní scenérie i spousty historických a uměleckých památek. Bečovský zámek byl zpřístupněn veřejnosti po dlouhé rekonstrukci v roce 1996, ale až od roku 2002 je hlavním exponátem na zámku relikviář sv.Maura, vzácná románská památka z 13.století, památka, která je po korunovačních klenotech hodnocena jako druhá nejcennější u nás. Ale raritou je i naučná stezka na Šibeniční vrch, kde je k vidění torzo kamenného objektu bývalého popraviště s kruhovým půdorysem o průměru 4,8 m. Škoda, k dokonalosti chybí to nejdůležitější - houpající se smyčka.

Rovná

Rovná, obec s původním názvem Ebmeth zcela zanikla ve vojenském výcvikovém prostoru a nově byla zbudována jako vzorová socialistická vesnice v roce 1967-71 s bydlením v panelových domech. Ale moc se nepovedla a vznikl ohyzdný panelákov, z kterého kdo mohl (=měl peníze), odešel. Zbyli ti, co žijí z sociálních dávek...

 

Čistá - Litrbachy

K zaniklým obcím patří i bývalé horní královské město. I jej stihla ve 20.stol. zkáza zásluhou odsunu Němců a vzniku vojenské střelnice. Opuštěné městečko sloužilo za cíl dělostřelcům a konkrétně toto dokonce posloužilo při natáčení insruktážního snímku "Boj o osadu" štábem tehdejšího ministerstva národní obrany. V dobách totality nesmělo být dokonce ani uváděno v mapách, dnes stojí v místech bývalého kostela sv.Michaela pomníček v aleji kaštanů. Ta vroubila někdejší horní stranu náměstí.

 

Po vojenské střelnici zde v okolí zůstalo několik bunkrů pozorovatelen, dnes však většinou neuvěřitelně zarostlých v kopřivách a bolševníku.

Lázně Kynžvart

Malé městečko leží ve výšce nad 700 m v jihozápadní části Slavkovského lesa a léčí se zdeí především děti. Nepříjemně mne překvapilo, že za odběr vody z oblíbeného pramene Richardka je nutno zaplatit, takže jsem si raději dala kofolu v místní restauraci. Minerálka nese jméno Richarda Metternicha, který se zasloužil v Kynžvartu o rozvoj lázní. Pramen je jímán do pitného pavilónku a je spouštěn výdejovým automatem na mince nebo čipovou kartou - aby pramen nebyl zneužíván pro podnikatelské účely. Automat vydává vodu po litrech (pro obyvatele města je litr za 10 haléřů, pro ostatní za korunu).

 

Nad městem se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch se zříceninou středověkého hradu, ale dominantou města je především nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynžvart s rozlehlým zámeckým parkem. Příjemná je i procházka po naučné stezce Kynžvartské kyselky mezi prameny s nádhernými názvy - Jezevčí, Kančí, Liščí, které byly v nedávné době po letech zapomnění znovu upraveny.

Horní Slavkov

A jaké by to mohlo být nádherné městečko... Pár domů z původní památkové rezervace ještě stojí a některé z nich dokonce opravují, ale toho méně malebného je mnohem a mnohem víc. Za mnohé může i těžba uranu a komunistické lágry - podobně jako v Jáchymově zde byla po repatriaci německých zajatců v roce 1949 využívána vězeňská práce, ze dvou třetin vězňů politických. Komunistický režim měl pro tyto vězně výstižně krutou zkratku MUKL (muž určený k likvidaci). Krvavá pomsta za útěk z uranových dolů patří k příběhům 20.století, které by neměly být zapomenuty. Zastřelení vězni byli zakopáni pod cestou na slavkovském hřbitově, "aby po nich lidi co nejvíc šlapali" - o neúspěšném útěku 11 politických vězňů z 14. 10. 1951 se lze více dočíst v knize Karla Kukala "Deset křížů". Když se přidá vliv zničených vesnic a usedlostí v okolí kvůli vojenskému prostoru Prameny, vybydlení mnohých domů romskými rodinami a v současnosti socialistická nákupní střediska jako vietnamské tržnice, dostaneme jako výsledek právě to, co je v Horním Slavkově, městě s velmi slavnou hornickou minulostí, dnes k vidění.

 

Loket

Hrad Loket, původně románský, později přestavěný goticky a renesančně byl postaven na skalnatém ostrohu obtékaném řekou Ohří ve 13. století. Velice malebné je i historické městečko Loket (městská památková rezervace) na místě původního podhradí - i proto naši předkové postavili několik vyhlídek v protějším svahu nad řekou.

Karlovy Vary

A rozhodně nelze vynechat Karlovy Vary, naše nejznámnější lázně. Město na soutoku Ohře a Teplé právem patří k nejnavštěvovanějším městům České republiky. Jen té ruštiny, kdyby zde tolik nebylo... Téměř každý Vás tu v obchodě či v restauraci osloví rusky. V ruštině jsou veškeré upoutávky a reklamní cedule. 90% lidí, které při procházce po kolonádě potkáte, mluví rusky. Prodejny převážně zlata, skla, porcelánu, kožichů a oplatků. Jsem fakt ráda, že jsem si k lázeňskému pobytu vybrala Mariánky před Vary.