logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Údolím Bobravy - 7.12.2008

... aneb druhá adventní neděle utopená v blátě ...

MAPA

žst Střelice - Radostický mlýn - Spálený mlýn - Šafránkův mlýn - Anenský mlýn - Nový mlýn - Želešický mlýn - Na Bobravě - žst Popovice u Rajhradu, cca 16km

 

Bobrava je říčka v Jihomoravském kraji, významný pravostranný přítok řeky Svratky. Pramení v lesích západně od Domašova v nadmořské výšce okolo 500 m a po celé své délce teče převážně jihovýchodním směrem přes obce Rudka, Rosice, Tetčice, Radostice a Želešice. U Popovic se vlévá do Svratky na jejím 36,8 říčním kilometru v nadmořské výšce 187 m. Přírodní park Bobrava byl vyhlášen v roce 1982 ve střední části toku Bobravy, v údolí meandrující říčky s bohatými, druhově pestrými břehovými porosty, loukami, mokřady a okolními smíšenými lesy na svazích nad údolím dosahujících nadmořské výšky kolem 350 m. Svahy nad Bobravou a Tetčickým potokem byly vyhlášeny přírodní památkou Střelický les - přirozená doubrava s výskytem teplomilných rostlin s bohatým výskytem třemdavy bílé.

 

Trasa je ideální i pro cyklisty - celým údolím vede kromě modré turistické značky i značená cyklostezka, ale já tentokrát vyrážím pěšky.

 

údolí Bobravy
údolí Bobravy (prosinec 2008)

 

Výlet začínám v žst Střelice, kam mne dovezl vlak jako majitele šalinkarty pro Brno za pouhých 10Kč. Harmonická malebná krajina, jíž se vyhnuly veškeré nepříznivé zásahy civilizace, leží na dohled moravské metropole - na kopcích se tyčí paneláky Kohoutovic a Bohunic, ale modrá značka vede na opačnou stranu - k vodojemu nad obcí a následně přes pole k lesu. Užívám si hezký výhled a ranní prosincové sluníčko, protože je to výhled poslední - čeká mne sestup do údolí.

 

U cesty nacházím zbytky vodního náhonu a přede mnou se stojí první z bobravských mlýnů - jeho jméno (Radostický mlýn) a letopočet jeho postavení (1936) si lze přečíst na fasádě. Objekt donedávna patřil brněnské firmě Klenoty a byl využíván jako sklad, ale dnes je soukromým majetkem.

 

Radostický mlýn
Radostický mlýn
Radostický mlýn (prosinec 2008)

 

Za mlýnem se říčka větví do několika ramen, modře značená cesta vede přes dva mosty a na cestě se objevuje první rozježděné bláto :-(( . Zatím po ránu trošku zatuhlé, ale je jasné, že bude stačit troška prosincového sluníčka, aby správně rozměklo... Značka vede údolím Bobravy víceméně po rovině, převážně na rozhraní lesa a luk. A prosincové slunce dnes docela hřeje.

 

údolí Bobravy
údolí Bobravy
údolí Bobravy
údolí Bobravy (prosinec 2008)

 

Cesta ke Spálenému mlýnu vede po starém cihlovém mostě - u něj je kromě turistického rozcestí i informační panel nově vybudované naučné stezky.

 

most ke Spálenému mlýnu
starý most ke Spálenému mlýnu (prosinec 2008)

 

Šafránkovu mlýnu, který taky chátrá (místo mlýna si lze prohlédnout stádo ovcí), se modře značená stezka vyhýbá a pokračuje k bývalému Anenskému mlýnu, na silnici spojující Nebovidy s Ořechovem. V létě kousek od něj možná funguje občerstvení, ale dnes jsem ráda, že vláčím svačinu a čaj v batohu, protože ke tu všude lidoprázdno a s výjimkou dvou skupinek turistů za celý den nikoho nepotkávám.

Míjím starý opuštěný kamenolom a kousek od rozbitého malého jezu, který kdysi reguloval vodu pro náhon dalšího mlýna, objevuji další zastavení naučné stezky.

 

jez a náhon pro Nový mlýn
jez a náhon pro Nový mlýn (prosinec 2008)

 

Podél zbytků mlýnského náhonu se blížím k Novému mlýnu, který ze všech dnešních mlýnů působí nejfotogeničtěji a nejzachovaleji.

 

Nový mlýn
Nový mlýn (prosinec 2008)

 

Svah po levé straně je plný chat a v místech, kde Bobrava významněji mění směr toku k jihu, objevuji most, takže dělám krátkou zacházku s převýšením cca 110 m na kopec na pravém břehu ke kapli sv. Peregrina, patrona při bolestech nohou a nemocech rakoviny. Kaple se zapsala do historie také při měření tzv. vídeňského poledníku v roce 1759, jehož smyslem bylo určení tvaru a velikosti Země - byla jedním z pomocných trigonometrických bodů.

 

kaple sv. Peregrina
kaple sv. Peregrina (prosinec 2008)

 

Vracím se zpět do údolí a překračuji řeku po něčem, co nazývat mostem rozhodně nelze. V mapě je modrá značka zakreslena za kamenolomem po pravém břehu po asfaltové silničce, ale původně vedla napříč lomem po straně levé. Vybrala jsem si tu levou variantu - čeká mne průchod kamenolomem a k blátu na botách se přidává další blátivá kaše a po pokusu o obcházení největších louží a otření se o pár šlahounů se mé černé šusťáky pokrývají šedivým prachem. Nebyla to dobrá volba... Modrá značka mne přivádí přímo k Želešickému mlýnu v obci Želešice.

 

Želešický mlýn
Želešický mlýn (prosinec 2008)

 

Modrá pokračuje podél silnice do Modřic, takže chvíli váhám kudy dále kolem vody a pokračuji po neznačené pěšině, po cyklostezce s jako vždy vcelku nepoužitelným značením. Cesta vedpoucí kolem diskotéky Bobr je samé bahno, kobylinec a rozdrcené zbytky střešních tašek. A říčka je tu zregulovaná a málo zajímavá - příště raději počkám na autobus v Želešicích.

 

Bobrava mezi Želešicemi a Popovicemi
Bobrava mezi Želešicemi a Popovicemi (prosinec 2008)

 

Obrovské haly modřické průmyslové zóny míjím po levé straně a napojuji se na starou císařskou silnici z Brna do Vídně - alejí lip, která byla v roce 2008 poctěna titulem Strom hrdina, titulem, který má být poctou stromu, jenž vydržel nápory civilizace. Přicházím k podjezdu současné dálnice a protože do odjezdu vlaku z žst Popovice u Rajhradu do Brna zbývá 10 minut, zrychluji krok - před příjezdem vlaku musím ze sebe dostat vrstvy bláta a prachu a trochu se zcivilizovat :-))

 

copyright Alena