Jeseníky 20.-24.5.2009

toulky liduprázdnými horami

 

Lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny živé vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, podhorské květnaté louky a do údolí zasazené vesnice se starými chalupami, harmonická krajina, ve které se tentokráte snažím najít zejména životní sílu. Protože slova sekundární karcinom vnitřního genitálu lze říci také jednoduše - metastáza. A jestli se toto podezření potvrdí, s nenapadnutelnou jistotou to nebudu vědět dříve než 3. června, po operaci.

 

Takhle koncem května budou tyto hory příjemně liduprázdné a tiché a fyzická námaha mi pomůže zapomenout aspoň na chvíli na těžkosti života a dovolí noci prospat bez děsivých snů. V zaměstnání hlásím dovolenou, balím stan a spacák a nabírám plnou nádrž. Jen Bůh ví, kdy se mi podaří zvládnout další toulavý výlet...

 

Den první - Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo (1013 m) - Vřesová studánka - Kamenné okno - Sedlo pod Vřesovkou - Vozka (1377 m) - Keprník (1422 m) - Šerák, tur. chata - Keprník (1422 m) - Vřesová studánka - Červenohorské sedlo (1013 m)

Červenohorské sedlo

Z Brna jsem vyrazila ráno, takže tenhle výlet začíná až po poledni. Po obloze se honí spousty šedých mraků a občas je třeba dlouho vyčkat než sluníčko vykoukne, aby byly fotky veselejší a barevnější. Ale však není kam spěchat...

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo (květen 2009)

Vozka

Vozka, 1377 m (květen 2009)

K turistické chatě na Šeráku nakonec dorazím 15 minut po zavírací době - ale nevyhodili mne a naštěstí mi i prodali půl litru točené koly.

Šerák

Poblíž tur. chaty na Šeráku (květen 2009)

Vřesová studánka

Vřesová studánka (květen 2009)

K autu se vracím hodně pozdě, ale nevadí - do kempu Bobrovník v Dolní Lipové není daleko. GPSka mne bez zaváhání dovede přímo před zavřenou bránu :-) a liduprázdnou recepci. Neva - otvírám si sama a zítra je přece taky den. Protože je téměř tma, namísto stavění stanu se pro tentokrát snažím ke spaní přizpůsobit auto. Takže účet nakonec pro 4 noci zní 4x54Kč za dospělou osobu a 4x54Kč za auto (+4x5Kč za sprchovací automat). K dispozici byla i kuchyňka s vařiči a rozdělit plochu kempu živými ploty na jednotlivá místa je bezesporu báječný nápad.

 

Den druhý - Rejvíz

Rejvíz (780 m) - Bublavý pramen (785 m) - Kazatelny (920 m) - ruský hřbitov - Opavská chata - Kristovo loučení (1051 m) - Zámecký vrch (933 m) - Koberštejn (910 m) - Lurdská jeskyně (820 m) - Starý Rejvíz - Rejvíz (780 m)

Rejvíz

Na Rejvízu nemám problém s parkovacím místem a k výhodám cestování mimo sezónu patří i neplacení parkovného. V hlubokých lesích leží vrchoviště, horské rašeliniště s Velkým a Malým mechovým jezírkem. Ticho a zeleň, houpavé koberce rašeliníku. Balím zásoby na celý den a vyrážím po žluté. Bublavý pramen opravdu bublá, ale zásadně vždy na opačné straně než mám zamířený objektiv fotoaparátu :-)

Bublavý pramen

Rejvíz, Bublavý pramen (květen 2009)

Cesta začíná stoupat - vrchol Kazatelny získal své jméno určitě po tvaru skalních útvarů rozesetých poblíž cesty po hřebeni. Po chvíli klesání přecházím po mostě přes Černou Opavu k lesnímu ruskému hřbitovu. Ten zde vznikl v průběhu druhé světové války, kdy poblíž fungoval tábor pro zajatce ze Západní Ukrajiny. Podoba hřbitova prošla od roku 1948 mnoha změnami ovlivněnými zejména politickým klimatem příslušné doby a poslední rekonstrukcí prošel v roce 1999. Slova na kameni "Bojovali za nás, ať spí" by bylo určitě nejlepší ctít - ale prý se už zase chystá rekonstrukce.

Ruský hřbitov

Ruský hřbitov (květen 2009)

Cesta se začíná prudce zvedat - k vrcholu s křížem zvanému Kristovo loučení či Sedlo Orlíku do výšky 1051 metrů. Vede tudy i cyklostezka přes Videlský kříž až na Švýcárnu. K místu se váže smutná pověst a na unavené turisty zde čeká přístřešek pro skrytí se před nepohodou a vrcholová kniha.

Kristovo loučení

Kristovo loučení - Sedlo Orlíku (květen 2009)

Vracím se na zelenou turistickou značku, která ve starších mapách není a která spojuje Opavskou chatu u ruského hřbitova přes Koberštejn na červenou značku od Rejvízu. Romantická zřícenina strážního hradu Koberštejna nad údolím Černé Opavy stojí na pořádném kopci, Takže výstup, ale i sestup dá zabrat a moc z hradu do dnešní doby nezůstalo - cca 9 m vysoké torzo okrouhlé věže a ve skále tesaný příkop.

Koberštejn

Koberštejn (květen 2009)

Ještě mne čeká Lurdská jeskyně. Tabulka na rozcestníku uvádí vzdálenost 300 m, ale mně to připadá tak 3x dál - a zase do kopce :-(

 

Lurdská jeskyně byla na Starém Rejvízu u místa zvaného Josefovy skály zbudována v roce 1908 k stoletému výročí rejvízského kostela a k padesátiletému vzniku poutního místa v Lurdech. Po odsunu původního obyvatelstva a nástupu totalitního režimu v roce 1948 přestalo místo plnit svoji funkci a dlouhá léta dřímalo v zapomnění - až do roku 2003, kdy došlo k jeho znovuobjevení a v roce 2006 zpřístupnění veřejnosti

Lurdská jeskyně

Lurdská jeskyně (květen 2009)

Den třetí - Obří skály

Ramzovské sedlo (759 m) - Vražedný potok - Obří skály (1081 m) a zpět po stejné trase

Obří skály

Obrovské parkoviště na Ramzovském sedle je prázdné a lyžařský areál se pořádně rozrostl od mé poslední návštěvy v roce 2007 - namísto jedné lanovky vedou nahoru dvě a zdá se, že staví další. Rozvažuji, zda použít lanovku a vzít to přes vrchol Šeráku nebo vlastní nohy a nakonec volím druhou variantu, protože se mi nechce čekat na celou hodinu. Kaskády Vražedného potoka mi zpříjemňují výstup - škoda, všude se honí šedočerné mraky a na vrcholu Obřích skal tak fouká, že těžko udržet foťák v klidu. Má to jedinou výhodu - kaskády se dají fotit s krásně dlouhým časem... A nakonec se spouští lijavec - zpočátku mne chrání pláštěnka, ale pak využívám turistický přístřešek - střecha na mnoha místech prosakuje, v kombinaci s pláštěnkou ale zůstávám v suchu. Hůř jsou na tom děti ze školního výletu, které jsou promočené skrz naskrz a přístřešek je pro ně malý.

Vražedný potok

Šerák, Vražedný potok (květen 2009)

Obří skály

Šerák, Obří skály (květen 2009)

Obloha je plná černých mračen - raději se nebudu vzdalovat od auta příliš daleko. Naštěstí pramen, ze kterého se 1.9.1779 napil císař Josef II., leží těsně vedle silnice přes Horní Lipovou.

pramen Josefa II.

Horní Lipová, pramen Josefa II. (květen 2009)

S krátkou přestávkou liják pokračuje až do večera - stěrače to skoro nestíhají, takže dnešní program bude pokračovat v Lídlu zakoupením něčeho, co se dá ohřát (objevila jsem tam báječnou hustou polévku v konzervě zvanou Kokoška juha :-) ) a čtením knížky, kterou vždy aspoň jednu vláčím sebou, když vyrážím sama.

 

Den čtvrtý - Smrk, nejvyšší vrchol Rychlebských hor

Petříkov - Liščí hora (1007 m) - Travná hora (1120 m) - Brousek (1115 m) - Smrk, hraničník - Smrk (1125 m) - Útulna Mates - Tři studánky - Lví hora - Vysoký hřbet - Smrk, hraničník - Petříkov

Smrk

Sobota, takže dnes se na parkovišti na Ramzovském sedle vybírá. Ale protože si chci túru na nejvyšší horu Rychlebských hor zkrátit, parkuji až v Petříkově. A nelituji - lyžařských areálů a lyžařských chat je tu na můj vkus příliš a namísto kvetoucích luk zde zase ryjou a upravují další svahy. Naštěstí už kousíček za Petříkovem je kolem jen neporušená příroda. Šplhám na Liščí horu cestou necestou a celý dnešní výlet bude spíše necestou po hranici s Polskem. Vlastní vrchol Smrku je zalesněný a bez výhledu, s vrchovištěm po včerejším lijáku těžko průchodným, ale nedaleko vrcholu se nachází na rozcestí zvaném Smrk, hraničník historické trojmezí Moravy, Slezska a Polska (Kladska).

Travná hora 1120 m

Travná hora, 1120 m (květen 2009)

Brousek 1115 m

Brousek 1115 m (květen 2009)

Hraničník

Smrk, hraničník (květen 2009)

Lví hora

Lví hora, na obzoru Otmuchovské jezera v Polsku (květen 2009)

Jeskyně Na Pomezí - Medvědí kámen (907 m) a zpět po stejné trase

Medvědí kámen

Krásný den je nutné krásně zakončit - výšlap na Medvědí kámen od jeskyní Na Pomezí dává pořádně zabrat, ale vyhlídka stojí rozhodně za to. V měkkém světle zapadajícího slunce si prohlížím zhora většinu míst, která jsem navštívila - Rejvíz, Oblík zleva, Šerák, Keprník a Obří skály zprava a ještě více vpravo hřeben Rychlebských hor. A přímo přede mnou samozřejmě Praděd s nepřehlédnutelnou věží (tak vysokou, aby její špička čněla nad Sněžku :-) ).

Medvědí kámen

Medvědí kámen, 907 m (květen 2009)

A nezbývá než se vrátit do civilizace... mezi doktory... do kolotoče pojmů jako jsou markery, CT, PET, rtg plic, EKG, cystoskopie, rectoskopie.

 

Jak to dopadlo? NEGATIVNÍ. Podrobněji viz 13. komnata