logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Broumovsko a Góry Stołowe I. - 13.-16.11.2009

...aneb pravá listopadová nostalgie ...

 

Víkend prodloužený ředitelským volnem a státním svátkem láká k větší akci s přenocováním. Předpověď počasí sice za moc nestojí, ale i listopadové pošmourno je v lese mnohem krásnější než ve městě. Co takhle Broumovské stěny? Je to sice z Brna docela daleko (cca 170 km a směr na Svitavy a nahoru k Náchodu nepatří k těm nejrychlejším), ale zvládnout bychom to měli i v pátek odpoledne po pracovním procesu.

 

Hledám tedy ubytování na tři noci - a první, co mi padne do oka v seznamácké mapě je turistická ubytovna v Polici nad Metují. Cena je více než příznivá - 170Kč/lůžko/noc. Paní obratem reaguje na mail a nemá výhrady proti pozdnímu příjezdu kolem osmé hodiny večerní. Prý stačí zavolat, až dojedeme.

 

Police nad Metují Police nad Metují
Police nad Metují (listopad 2009)

 

Broumovský výběžek byl a je odlehlý kraj - poté, co bylo od Čech v roce 1742 po jedné z prohraných válek s Pruskem odtrženo sousední Kladsko, stalo se z něj skutečně zapadlé místo.

 

A jak to vypadá na Broumovsku v tuto chvíli? Tento odkaz vede na webkameru na náměstí v Broumově a na chatě Hvězda.

 

 

výlet první, Góry Stołowe MAPY.CZ

Stolové hory, dříve Hejšovina, polsky Góry Stołowe [gury stouove], německy Heuscheuergebirge, tvoří panoramaticky a krajinářsky nejatraktivnější pohoří Sudet v těsné blízkosti česko-polské hranice. Ráno jsme chtěli vyrazit co nejdříve, protože z Police je to do Karlówa, ideálního výchozího místa 30 km. Vstát zavčasu se podařilo, ale GPSka s garminovskou mapou "City Navigator Europe 2009" tvrdí něco jiného - 13 km - a směřuje nás do Machova. Silnička se za Machovem prudce zužuje, ranní mlha trošku rozpouští, ale kulatá zákazová značka nikde, tož jede se dál. A najednou se ocitáme na česko-polské hranici, silnička končí, pokračuje blátivá polní cesta, zákazová značka nikde a všechny stopy vedou dál... Z papírové mapy bylo jasné, že kousek před námi opět začíná asfalt, tak jsme to těch 200 metrů riskli :-) a ocitli se na samotě Ostra Góra opět na asfaltu. No do smíchu nám zrovna nebylo... Profrčeli jsme po rozbité lesní silničce s tabulkami o vojenském prostoru tiše jako myšky...

 

Centrem Stolových hor je městečko Karlów (dříve Karlsberg) a atrakcí číslo jedna nepochybně přes 919 metrů vysoká tabulová hora Szczeliniec Wielki (česky používanější je název Velká Hejšovina, z původního německého Heuschauer). Nejvyšší pískovcový vrchol Polska a zároveň i střední Evropy stojí izolovaně s převýšením více než 150 m nad úrovní obce Karlów a mohutná skalní plošina zhruba 600 x 300 m skrývá skalní město. Hluboké pukliny, průrvy, labyrinty a tunely rozhodně stojí za návštěvu. Vyhlídky na okrajových skalách nabízejí výhledy na okolní české i polské hory a dnešní inverzní počasí pohádkový výhled ještě umocňuje. Broumovské stěny, Javoří hory, ale také Soví hory, Orlické hory, Kralický Sněžník a Jeseníky. A samozřejmě bílé vrcholky Krkonoš. Okruh je jednosměrný a upravený a v turistické sezóně se zde vybírá vstupné (5 zlotych za dospělého), ale dnes jsou pokladny zabedněné a opuštěné. Liduprázdné je i skalní město, ale to jen zásluhou toho, že jsme sem dorazili zásluhou zkratky tak brzo - při zpáteční cestě k parkovišti už míjíme spousty lidí.

 

Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki - Velká Hejšovina (listopad 2009)

 

Malá Hejšovina ( Szczeliniec Maly) dosahuje výšky 895 m a tvoří samostatný vrchol západně od Velké Hejšoviny - pro turistiku je však uzavřen z důvodu ochrany přírody.

 

Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki
Szczeliniec Wielki - Velká Hejšovina (listopad 2009)

 

Naším dalším cílem jsou Bledne Skaly (852 m) - z variant a/ pěšího výletu z Karlóva a b/výjezdem po placené silničce až k hornímu parkovišti volíme tu pěší variantu (a až večer zjišťujeme, že jsme udělali moc dobře - mimo turistickou sezónu se nejen neplatí vstupné v tomto skalním městě, ale neplatí se ani mýtné, protože silnička je uzavřena závorou).

 

Držíme se červené značky s výjimkou krátké odbočky na horu Pták (Ptak, 841 m) s pozůstatky malé vojenské pevnosti Fort Karola (německy Blockhaus, česky Karlova pevnůstka) z roku 1790 uprostřed skal. Jejím úkolem bylo střežit na bývalé prusko-rakouské hranici cestu do městečka Kudowa-Zdrój. Moc zde toho opravdu nezbylo - zbytky zdí u vstupní brány a schody vysekané do skal, ale ze skalní vyhlídky je moc hezký pohled na dvojvrchol Malé a Velké Hejšoviny a osadu Karlów a sluníčkem vysušené skály jsou ideálním místem pro polední pauzu.

 

Fort Karola
Fort Karola, vyhlídka
Fort Karola (listopad 2009)

 

Hřebenem Skalniaku (česky Bor, 918 m) pokračujeme ke skalnímu bludišti Bledne skaly (česky Bludné skály). Labyrint rozsedlin mezi mohutnými bloky skal je opravdu bludištěm a prolézt jej není jednoduché. Překáží batohy i každé kilo navíc a navíc jsou skály samozřejmě mokré a špinavé, takže oblečení dostává docela zabrat.

 

Bledne skaly Bledne skaly
Bledne skaly Bledne skaly
Bledne skaly (Bludné skály) (listopad 2009)

 

Ale sluníčko je už hodně nízko a před námi je ještě více než hodina cesty zpět na parkoviště v Karlówě - musíme se vrátit, abychom se v lese zrytém těžkou technikou při kácení lesa nezabili. Naštěstí jsme však našli pěšinu, která nás zavedla z hřebene přímo dolů - stihli jsme to ještě před setměním a vyhnuli se tomu bahnu po těžbě dřeva.

 

Bledne skaly
Bledne skaly
Bledne skaly (Bludné skály) (listopad 2009)

 

Takzvanou Cestou sta zatáček z roku 1870 sjíždíme do lázeňského městečka Kudowa-Zdrój a přes Náchod se vracíme zpět na turistickou ubytovnu v Polici nad Metují. Je sice teprve pět odpoledne, ale tma je jak v pytli. Oblast Skalne Grzyby (skalní hřiby) - uskupení rozmanitě tvarovaných pískovcových skalek nám zůstala na některou další návštěvu téhle nádherné oblasti.

 

A nakonec odkaz na stránku s mapkou Stolových hor i jednotlivých okruhů.

 

 

výlet druhý, Broumovské stěny MAPY.CZ

V Broumovské vrchovině, mezi městy Police nad Metují a Broumov, se zvedají do výšek cca 700 m (nejvyšší, Božanovský špičák měří 773 m) Broumovské stěny. Skalnatý hřeben je zhruba 12 km dlouhý a táhne se od Honského špičáku (652 m) až k pohraničnímu sedlu pod Hejšovinou. Vyhlídková místa se střídají s hlubokými roklemi, soutěskami a krásnými lesy.

 

Hřeben se dá rozdělit na dvě části - severní polovina, od Honského špičáku (652 m), přes Strážnou horu (688 m), Hvězdu (674 m), Supí hnízdo (702 m) až do mírné sníženiny u obce Slavný je tvořena úzkým asymetrickým hřbetem téměř kolmým k severovýchodu a mírnějším sklonem (ale s o to delšími roklemi) k jihozápadu. Jižní polovina Broumovských stěn od obce Slavný až po sedlo Machovský kříž na jihovýchodě má podobu pískovcových plošin a k nejznámějším místům bezesporu patří Božanovský špičák, Junácká vyhlídka, Bludiště, Kamenná brána (5,5 m dlouhý balvan překlenující dva skalní bloky) či vrch Koruna (769 m) a vhodným výchozím místem jsou Slavný, Machov nebo Božanov. Listopadové dny jsou však krátké a vše nelze obejít za jediný den. Volíme tedy trasu z Hvězdy přes Supí hnízdo, vyhlídku Ovčín k rozcestí nad obcí Slavný a přes Suchý důl a Kovářovu rokli zpět na parkoviště pod Hvězdou. Jižní část nám zbude napříště.

 

Nekorunovanou královnou místních skal je Hvězda (674 m), ze které je vidět prakticky celý Broumovský výběžek, s krásnou hvězdicovitou kaplí Panny Marie Sněžné z 18. století a chatou (dnes restaurací) ve švýcarském slohu. Od Police nad Metují se dá na Hvězdu dojet po silničce až k parkovišti těsně pod chatou.

 

Mlha přede mnou, mlha za mnou. Z kterépak je to pohádky? Nebo je dnes přesnější průpovídka "mlha hustá tak, že by se dala krájet"? Ať tak nebo tak, mlha je hustá, o nádherném výhledu na Broumovskou kotlinu z vyhlídkové plošiny před kaplí si můžeme leda tak nechat zdát. Mám na toto místo opravdu smůlu - poprvé jsem byla v Broumovských stěnách na vandru v roce 1987 - pršelo a pršelo a pršelo. Poté na výletě v květnu 2002 - pršelo a pršelo a pršelo. No dneska jen kape vysrážená mlha ze stromů a to by naše oblečení mělo zvládnout, takže si vlastně nemám nač stěžovat.

 

 

Parkoviště pod Hvězdou Hvězda
Hvězda (listopad 2009)

 

Ale nejprve si pořádně prohlédneme kapli a kamenný pilíř před ní. Je to totiž výchozí bod nejstarší značené turistické trasy v kraji z poloviny 19. století z Hvězdy na Hejšovinu. Šipky určující směr byly tehdy po celé trase vytesány do povrchu skal a mnohé se zachovaly dodnes.

 

Po červené značce míjíme označené skalní útvary - Bumbrlíček, Poštovní schránka, Želva a Skalní divadlo, vyhlídku do Kovářovy rokle. Samozřejmě vyšplháme po schodech do Supího koše, na vyhlídkovou skalní věž, zpřístupněnou již v roce 1854. Je opatřena zábradlím a nabízí pohled jako z letadla, ale mlha ne a ne zmizet :-( Západně výhled na Ostaš, hřeben Čápu a Krkonoše, na severu Broumovská kotlina a obzoru Javoří hory a polské Góry Sowie. Východním směrem hraniční Bor, polský Szczeliniec Wielki (919 m. n. m.) a Maly... Naštěstí si to umíme po včerejšku docela dobře představit...

 

Supí hnízdo
Supí hnízdo
Supí hnízdo
Supí hnízdo resp. Supí koš (listopad 2009)

 

Pokračujeme tedy po hřebeni. Míjíme skalní útvar Pánova věž a proplétáme se mezi skalisky, boříme se do bahna, chvíli nahoru, chvíli dolů a zázrak - šedá barva oblohy se začíná měnit v modrou. Zatraceně - teď vidíme, jakou máme smůlu - žádná mlha, ale oblačnost se spodní hranicí nižší než 600 m - nad celou Broumovskou kotlinou svítí sluníčko a právě jen ten hřeben, na kterém stojíme, se skrývá v mracích.

 

po hřebeni Broumovských stěn po hřebeni Broumovských stěn
Po hřebeni mezi Supím hnízdem a Ovčínem (listopad 2009)

 

Krátkou odbočkou se dostáváme na vyhlídku zvanou Ovčín a tentokrát opravdu pod sebou rozeznáváme aspoň část Broumovské kotliny a městečko Broumov. S přibývajícím časem se naštěstí základna mraků zvedá :-)

 

po hřebeni Broumovských stěn
po hřebeni Broumovských stěn
vyhlídka Ovčín (listopad 2009)

 

Kamenné hřiby jsou ukázkou tzv. selektivního zvětrávání pískovcových skal a v okolí Slavného je jich spousta.

 

po hřebeni Broumovských stěn
skalní hřiby nad Slavným (listopad 2009)

 

Na rozcestí Nad Slavným nezbývá, než se otočit k návratu, pokud nechceme bloudit skalami za tmy. A to rozhodně nechceme. Takže po zelené do Suchého dolu a poté po modré ke Kovářově rokli, jedné z nejznámějších a nejkrásnějších roklí Broumovských stěn. Čeká nás Mariánská jeskyně s reliéfem P. Marie a průchod tzv. Kovárnou a Myší dírou.

 

Kovářova rokle, Mariánská jeskyně Kovářova rokle, Mariánská jeskyně
Kovářova rokle, Mariánská jeskyně (listopad 2009)

 

Kovářova rokle, Kovárna
Kovářova rokle, Kovárna (listopad 2009)

 

A jsme znovu ve Skalním divadle - ale tentokrát se Kovářova rokle pod námi nepředvádí sice ve své největší kráse, protože už chybí málo do setmění, ale přesto je to proti rannímu mléku nebetyčný rozdíl.

 

Kovářova rokle, Skalní divadlo
Kovářova rokle, Skalní divadlo
Kovářova rokle, Skalní divadlo (listopad 2009)

 

 

výlet třetí, Javoří hory, Broumov, Kladsko MAPY.CZ

Kdo chce zajet do Broumovského výběžku autem, musí vystoupat až do téměř 600 metrů nad mořem, aby se Honským sedlem spustil do roviny, kterou na severu ohraničují vrcholky hraničních Javořích hor.

 

Nebýt zrovna pondělí, začali bychom návštěvou muzea legendární stavebnice Merkur, ale jak je u nás zvykem - pondělí = zavírací den. První zastávkou tedy bude smírčí kříž u České Metuje a poté pomník prusko-rakouské války nad Bukovicí v místě pěkného výhledu na Policko.

 

Česká Metuje, smírčí kříž Bukovice, pomník prusko-rakouské války
Smírčí kříž u České Metuje a pomník nad Bukovicí (listopad 2009)

 

Policko
Policko (listopad 2009)

 

Než odbočíme na Ruprechtice, krátce se zastavíme v lese u kaple sv. Huberta, patřící do katastru Křinice. K významným stavbám, které dokládají zbožnost lidí dřívější doby patří křížové cesty a u kaple sv. Huberta jedna taková končí. Původní obrázky jsou již dávno zničené, ale byly nahrazeny v nedávné době českými texty. Sv. Hubert je dodnes patronem lovců, lesníků a klasicistní kaple včetně fresek byla také nedávno zrestaurována.

 

Křinice, křížová cesta Křinice, kaple sv. Huberta
Křinice, křížová cesta a kaple sv. Huberta (listopad 2009)

 

Při průjezdu Ruprechticemi nelze přehlédnout kostel sv. Jakuba Většího, postavený podle K. a K. I. Dienzenhoferů - hlavně díky impozantnímu hlavnímu průčelí, jenž "supluje" kostelní věž se zvonicí. Tento kostel se řadí mezi devět barokních venkovských kostelních staveb známých pod názvem Broumovská skupina kostelů. Vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1719 – 40 a podrobná publikace z roku 2007 je k dispozici v elektronické podobě ve čtyřech dílech 1 - 2 - 3 - 4.

 

Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího  Ruprechtice, zvonice
Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího (listopad 2009)

 

 

Na nejvyšším vrcholu české části Javořích hor (polsky se jmenují Góry Kamienne a Góry Suche a nejvyšším vrcholem je Waligóra s nadmořskou výškou 936 m) - Ruprechtickém Špičáku (880 m) - stojí nová ocelová konstrukce rozhledny/vysílače a je viditelná zásluhou vykáceného lesa opravdu zdaleka. Nabízí nádherné pohledy na Kladsko, Broumovsko, Slezsko, do Gór Suchych a Kamiennych či Gór Sowich (Soví hory) s nejvyšším vrcholem Wielka Sowa ( 1013 m). I přes nepříliš ideální počasí vidíme pod sebou celý Broumovský výběžek, protější hřeben Broumovských stěn, Hejšovinu, Bor i Ostaš. Siluety Orlických hor i Krkonoš však na obzoru jen tušíme.

Za návštěvu prý stojí Rogowiec, nejvýše ležící zřícenina hradu v Sudetech (862 m) a určitě i rozhledna na Velké sově či Kalenici - více viz www.orlicko.cz. Zpřístupněny veřejnosti jsou i bývalé podzemní továrny z 2. světové války v oblasti Sovích hor – Walim a Osówka - určitě se sem ještě někdy podíváme.

 

Ruprechtický Špičák
Ruprechtický Špičák (listopad 2009)

 

V Broumově doplňujeme ztracenou energii skvělým obědem a krátkou procházkou. Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarším dochovaným dřevěným kostelem v českých zemích. Byl založen v roce 1177 a dnešní podoba je z roku 1449. Náměstí dominuje Stará radnice z počátku 15. století a mariánský sloup. Benediktinský klášter patří mezi národní kulturní památky České republiky. Opatství je impozantním komplexem, jehož dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby, převážně podle projektu K. I. Dientzenhofera (1726 – 48).

 

Broumov
náměstí v Broumově (listopad 2009)

 

Klasicistní dvorcové statky a domy s vchody umístěnými v obloukových výklencích a kamennými sedátky k posezení, které dostaly přídomek "stavení broumovského typu", se naštěstí zachovaly ve velkém množství. Najdeme je nejen v Broumově, ale i Křinici, Hejtmánkovicích, Martínkovicích, Božanově, Šonově a dalších místech.

 

Poté nezbývá, než se vydat na dlouhou cestu k domovu - ale bereme to pro zpestření přes Polsko. Je to sice kousek delší, ale zas je pořád na co koukat.

 

Smutný osud potkal železniční trať vedoucí samotným Broumovskem: údolím řeky Stěnavy z Meziměstí přes Broumov a Otovice do pruského Mittelsteine (dnes polská Scienawka Srednia). Podobně jako na jiných místech i zde byl přeshraniční provoz zastaven, na naší straně zůstaly koleje, ale na polské zmizely i ty. A od prosince 2005 jezdí vlaky dokonce jen do Broumova.

 

Klodzko (čs. Kladsko, něm. Glatz) - původně srdce českého Kladska, odstoupeného Prusku v roce 1742 má hodně dlouhou historii. Křižují se zde vlivy tří kultur: polské, české i německé. Architektura byla podřízena vojenskému charakteru města a Kladská pevnost patří k nejcennějším fortifikačním komplexům z 17.-18. století v Polsku. Od doby přestavby na pevnost za vlády Fridricha II. až do roku 1945 plnil tento původně přemyslovský hrad vojenskou roli nebo v něm bylo vězení. Za druhé světové války fungoval jako zajatecký tábor a pobočka koncentračního tábora Gross Rosen. V současnosti je pevnost přístupná pro turisty včetně části rozsáhlých podzemních prostor, ale dnes nám již na vstup nezbývá do setmění dost času. A nesmím zapomenout na úzké historické uličky, krásné náměstí, most sv. Jana ("zmenšeninu" pražského Karlova mostu), gotický kostel Nanebevzetí P. Marie či františkánský kostel s klášterem.

.

Twierdza kłodzka
Twierdza kłodzka, převzato ze stránek
http://spanie.pl/15-atrakcje-turystyczne-Klodzko-Twierdza_Klodzka_i_Labirynty-28.html

 

 

 

 

copyright Alena