Velká Fatra 30.7.-1.8.2010

opět nebe nad hlavou

 

Je úterý, předpověď počasí na blížící se víkend nevypadá nejhůř - naopak vypadá tak dobře, že se odhodlávám splnit si jeden ze svých snů a naplánuji si víkend ve Velké Fatře. Část hřebenovky Smrekovica - Borišov jsme prošli v květnu 2009, tentokrát přijde na řadu ta jižnější část, tj. Borišov - Kraľova studňa. Ještě si SMSkou zajistit v chatě pod Borišovem přenocování a můžu se jen těšit :-) Na chatě totiž nejen že není elektřina, ale ani mobilový signál a tak se zájemci o přespání musejí domluvit esemeskou (+421 905 729 959 ) nebo to zkrátka risknout - ale pozor, lůžek je k dispozici jen 24 a zájem často veliký.

Kraľova skala

Kraľova skala na Kraľovej studni

V pátek dopoledne sedím za pracovním stolem a pozoruji z okna na dešťové kapky. Naštěstí se nikdo neptá, kam na víkend vyrážím - přiznat, že mám před firmou auto a jedu rovnou na Velkou Fatru, připadám si v tomhle počasí jako cvok největšího kalibru. Mám - nemám, těžké rozhodování a stránky s předpovědí počasí mi to vůbec neulehčují.

 

pátek

 

Projíždím přes první hřeben, přes Chřiby, déšť houstne a viditelnost mizivá neb mraky jsou všude. Kamiony zvedají závěje vody. Alčo, nejseš cvok?? Situace je taková, že prší v pruhu kolem česko-slovenských hranic. Projedu to a bude líp.... Naděje umírá poslední...

 

Další hřeben, Bílé Karpaty nad Starým Hrozenkovem a situace se opakuje :-( Voda shora, voda zespodu, stěrače téměř nestíhají...

 

Přejíždím hranici za Starým Hrozenkovem a sjíždím k Váhu, konečně se situace zlepšuje a mohu vypnout stěrače a kochat se krajinou. Vlevo Strážovské vrchy, vpravo Povážsky Inovec. Silnice směrem na Bánovce nad Bebravou sice není v nejlepším stavu, ale už jsem zažila horší. Pokračuji směrem k Prievidzi - nejvyšší vrchol pohoří přede mnou se jmenuje stejně jako ty hory - Vtáčník a má 1346 m. Plánovač tras na Googlu se mne sice snaží vést dál přes Ráztočno a Sklené, ale při pohledu do mapy znejistím - vždyť tudy vede jen zpevněná lesní cesta označená jako cyklotrasa!! Už jsem zásluhou elektronické navigace vícekrát skončila v zákaze vjezdu a tentokrát to neriskuji - ono to přes Nitrianske Pravno a Turčianske Teplice není zas o tolik dál.

 

Za železniční zastávkou Čremošné dávám chvilku pauzu - okouknu Čremošniansky tunel. Byl zbudován v letech 1936-1940 a je jedním z 22 tunelů na trati Banská Bystrica/Dolná Štubňa - s délkou 4697,15 m se jedná o nejdelší železniční tunel v bývalém Československu.

 

Tunel, čarovné slovo s nádechem tajemství... Pro radost dětem, které chtějí vidět tmu... Ale především však slovo naplněné těžkou prací...

Čremošniansky  tunel

Čremošniansky tunel

V sedle Malý Šturec na chvilku zastavuji znovu. Někde pode mnou je ten tunel... Malý Šturec (890 m) odděluje Velkou Fatru od Kremnických vrchů a právě zde se lze nejsnáz napojit na hřeben Velké Fatry - sedlem prochází červeně značená Cesta hrdinov SNP.

 

Ovšem nechat zde auto, nevím nevím, asi bych ho zde v neděli nenašla :-(

Malý Šturec

sedlo Malý Šturec

Po obhlídce památníčků motorkářů, kteří nedojeli do svého místa, pokračuji autem. Kde je přesně odbočka na Kralovu Studňu nevím, ale spoléhám na to, že zde někde nějaká cedule bude. A nepletu se, odbočka do Zalámané doliny je označená ještě dříve než začne Horný Harmanec.

 

Kdeže asfalt jako na Smrekovicu - šotolina místy zplavená vodou a cesta nahoru nekonečná. Na vzdálenost 13 km se vyškrábu do výšky 1260 m (převýšení 680 m) na druhý a občas i první zařazený rychlostní stupeň za půl hodiny :-( Kdysi zde jezdily povozy mezi Turcem a Pohroním, dnes tudy vede zásobovací cesta na horský hotel a podle cedule na začátku je po rekonstrukci z peněz EU. Skalní vrata v tiesňave by se mi mnohem více líbily pěšky či kolmo... Jen ať nikoho nepotkám, zde by se hodně špatně couvalo... Proč jsme si raději nepořídili auto určené do terénu...

 

Neplánovaně se tak dostávám k prohlídce i druhého portálu Čremošnianského tunelu. Zde funguje tunel jako vodní zdroj podzemní vody - a že dnes té vody teče!!!

 

Na parkovišťátku před hotelem Kraľova Studňa pár aut stojí, ale cestou jsem naštěstí nikoho nepotkala. Výhýbání se by byl asi docela problém.

Hotel Kraľova Studňa je nově zrekonstruován a funguje vlastně jen ve zkušebním provozu.

Kraľova studňa

hotel na Kraľovej studni

Šedivé mraky se protrhaly a vykukuje sluníčko - ideální čas na pár fotografií, protože na počasí nelze spoléhat - zítra tu může taky být jen a jen šedivo.

 

Na Kráľovu skalu je to kousek do kopce kolem pramene. Kravince a obrovské bodláky na louce, netřesky na skále a všude kolem hory... Postupně vyšplhám až k památníku SNP - to už se stmívá, takže s fotografováním končím. Ještě pár slov se zvědavým místním bačou a je načase zjistit, zda-li mne v hotelu ubytují.

Kraľova skala Kraľova skala Kraľova skala

Kraľova skala na Kraľovej studni

Po té téměř pětihodinové jízdě je nejdůležitější pořádně se vyspat - ráno bych ráda vyrazila co nejdříve po rozednění. Ale za recepčním pultem nikde nikdo, jen telefonní číslo pro případ nouze - no vždyť je to jedno, můžu se vyspat v pohodě v autě :-(

 

sobota

Člověk míní, život mění. Nad ránem se blýská, hromy divo bijú a lije a lije. Po sedmé se cáry mraků stále valí všude kolem, ale už to vypadá nadějně. Naštěstí nemám tenisky, ale goretexové botky. Bláto však neskutečně klouže :-(

Hřebenovka Velké Fatry

Velká Fatra

Foťák nezachytí zvuk větru, šumění trávy, zvonce krav či obcí a hukot horských potůčků. Škoda... Vrcholky se střídavě skrývají v mracích, v údolích se převaluje mlha.

nad Kraľovou studňou

z vrcholu Krížna směrem Kraľova studňa

Pohled z vrcholu Krížna směrem Kraľova studňa Pohled z vrcholu Krížna směrem Kraľova studňa

směrem Kraľova studňa

Krížna, výhledová růžice

Krížna, výhledová růžice

z vrcholu Krížna

z vrcholu Krížna

Krížna (1574 m) - kdysi téměř pod vrchol vedla sedačková lanovka, následuje Frčkov (1585 m), nejvyšší Ostredok (1592 m), Suchý vrch (1550 m) a krajina se mění.

z vrcholu Ostredok směrem Krížna

Pohled z vrcholu Ostredok směrem na vrchol Krížna

Ostredok

na vrcholu Ostredok

A už se ukazuje Borišov.

Pohled z vrcholu Ostredok směrem na Borišov a Suchý vrch

Pohled z vrcholu Ostredok směrem na Borišov a Suchý vrch

Oblé travnaté kopce s minimálním převýšením střídá sestup úbočím skalnatého Suchého vrchu a ztrácím hodně výšku. Koniarky, Chyžky (1390 m) a přede mnou obrovitá Ploská (1532 m).

Ploská

Ploská

Ploská

Ploská, na vrcholu

Čierny Kameň z Ploské

Čierny Kameň z Ploské

V sedle Ploskej doplňuji zásobu vody - času je dost, zamířím ještě kousek k Rakytovu. Třeba bych to mohla stihnout i na jeho vrchol... Pohled na hodinky na vrcholku zvaném Minčol (1398 m) mne však vrací zpět.

pramen v sedle Ploské

pramen v sedle Ploské

Rakytov z vrcholku Minčol

Rakytov z vrcholku Minčol

Blátivou stezkou se vracím kolem Čierneho kameňa a poté opět šplhám přes Ploskou (1532 m) a dostávám se na dohled chaty pod Borišovom. Snad nezmoknu :-(

mezi Ploskou a Borišovem

mezi Ploskou a Borišovem

Sakra, těm kravám se musí nejvíc líbit zrovna u turistického rozcestníku. Však taky proč ne, je zde obrovská kaluž vody... Postávám nenápadně opodál a vyčkávám, než se zase přesunou o kus dál. Naštěstí přichází další turista a ten se nebojí :-) Co by se taky hloupých jaloviček bál že jo, je o pěkný kus větší než já a kouká na ně svrchu a ne z očí do očí jako já :-)

Chata pod Borišovom Chata pod Borišovom

Chata pod Borišovom

Chata pod Borišovom je opravdovou ukázkou horské chaty. V nadmořské výšce 1300 m, doslova v srdci hor - bez přístupu jakýmkoli dopravním prostředkem snad s výjimkou horského kola, daleko od tradičních symbolů civilizace - bez elektrického proudu zde stojí od konce třicátých let minulého století.

 

Hlásím se u okýnka v chatě. Ano rezervace platí, ale pokud si chci dát něco k jídlu, musím hned, protože kuchyň funguje jen do sedmé a hodiny ukazují 19:02. Šošovicová polévka je skvělá, kofola ještě lepší. Domácí mne poté zavede nahoru (v botách se tam nesmí, ale k dispozici jsou cukle - sice příšerné, ale než se vláčet se svými...). Pokoje jsou zde čtyři, v každém z nich je 6 postelí a jednu z těchto postelí rezervovali na mou SMSku pro mne. Pět jich už je obsazených - válí se po nich věci, šestá, samozřejmě horní palanda bude moje. Mám sebou spacák, takže mne nocleh stojí jen 7€, ale kdo jej nemá a požaduje povlečení, platí 14€. Nabízí zde i přenocování pro případ nouze na zemi za 4€, ale skupince osmi mladých turistů, kteří dorazili, když jsem se krmila polévkou, vysvětlují, že toto platí jen v případě bouřky či jiné podobné kalamity a posílají je zkusit to na nedalekou salaš, kde je snad ubytuje bača.

 

Konečně mohu odložit batoh a nahoru na Borišov si vyběhnout jen nalehko. To je úleva... Ale nijak zvlášť dobře to počasí nevypadá, fajn, že spím pod pořádnou střechou.

Pohled z Borišova na Ploskou

Pohled z Borišova na Ploskou

Vracím se dolů se setměním. Na chatě není elektřina, všichni, kdož potřebují světlo, pobíhají s baterkou. Hmm, romantika... Na dvou postelích už se spí, takže taky zalézám do spacáku - ráno chci vyrazit brzy a mám toho dneska za sebou celkem dost. Naštěstí i ti zbývající tři přicházejí za svitu čelovek naprosto potichoučku. Mám za sebou 23 km s batohem s výbavou na dva dny a se spacákem a mám toho docela dost.

 

neděle

Ráno mne budí sluníčko. Nejprve si vyběhnu ještě jednou nalehko nahoru na vrchol Borišova a poté posnídám z vlastních zásob doplněných místním hrnkem čaje a vyrazím zpátky k autu.

na Borišov

na Borišov

Výhledy jsou mnohem lepší než byly včera navečer. Dominuje mu na jihu samozřejmě reliéf hlavního hřebene od Križnej po Suchý vrch. Na straně druhé je to především Biela skala, Tlstá a Gaderská dolina, ale více mne zaujaly Martinské hole či mně známé vrcholky Kriváňské Malé Fatry - Kriváň, Stoh a Velký Rozsutec.

Pohled z Borišova na reliéf hlavního hřebene

reliéf hlavního hřebene

Pohled z Borišova směrem na Lubochnianskou dolinu

směrem na Lubochnianskou dolinu

Pohled z Borišova na Ploskou

pohled z Borišova na Ploskou

Slézám z Borišova - ještě snídaně a nedá se nic dělat, opět batoh na záda.

Chata pod Borišovem

Chata pod Borišovem

Ale potřetí na vrchol Ploskej nepolezu - beru to po vrstevnici na Chyžky pohodlnější cestou. Stezka je sice samý kravinec, ale nevadí - naštěstí vede téměř po rovině.

Borišov

Borišov z cesty po vrstevnici k rozcestí Chyžky

Chyžky

Chyžky, pohled zpět na Ploskou

Chyžky

Chyžky, pohled dopředu na Ostredok

Ještě vystoupat na hlavní hřeben úbočím Suchého vrchu a tu namáhavější část mám za sebou.

úbočím Suchého vrchu

úbočím Suchého vrchu

protěž alpská / plesnivec alpínsky

protěž alpská / plesnivec alpínsky

Ozývá se puchýř - ale co se dá dělat, k autu prostě musím. Ostredok, Frčkov, Krížna, Kraľova skala a hotel Kraľova studňa.

hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry hřeben Velké Fatry

Velká Fatra

Z auta nic nezmizelo - ještě se před cestou posilním fazuľovou polievkou a vydávám se na cestu zpět. Nejprve tou příšernou cestou dolů na asfalt a pak už to pojede :-) Ale jak tak nad tím u výjezdu ze Zalámané doliny přemýšlím, asi nemohu tento výlet doporučit. Nejspíš jsem porušila zákaz vjezdu - ten neplatí dle cedule jen pro návštěvníky hotelu. Ale jak je vlastně definován návštěvník??

 

A největší poučení z tohoto víkendu? Při chůzi s těžším batohem jsou moc dobré bederní popruhy, ale není dobré mít pod nimi na kapsách kalhot zipy :-(