Kokořínsko 29.4.-1.5.2011

za tajemstvím kokořínských pokliček

 

Kokořínská krajina s pískovcovými skalami ve zdánlivě obyčejné krajině středních Čech je pouze čtyřicet kilometrů od Prahy. Je to takové kapesní pískovcové skalní město v Polomených horách s roklemi, skalami, jeskyněmi, vymleté dávnými vodami v pískovcové tabuli. Všechno je tam malé, blízké, turisté tomu kraji říkají také Dubské Švýcarsko. Jeho horní, severní část kolem nejvyšší hory, čedičové Vlhoště, je opuštěnější, jižní část v okolí Kokořínského dolu je mnohem navštěvovanější - my zůstaneme na jihu, ale naštěstí není ještě sezóna a na poznání tohoto koutu Česka máme tentokráte pouhé dva dny :-(

 

Několik kilometrů vede červená značka údolím potoka Pšovka, který zde vytváří impozantní kaňon s mnoha bočními roklemi, několik tůní a rybníčků. A právě v údolí potoka Pšovka, v Kokořínském dole, jsme objevili v podstatě levné ubytování pro víkendový výlet v objektu bývalého hotelu Kraus v ceně 200Kč/osoba/noc.

 

Hrad Kokořín MAPY.CZ

Hlavní lákadlo celé oblasti představuje hrad Kokořín, ukrytý uprostřed lesa na ostrohu nad Kokořínským dolem. Je tak dobře ukrytý, že najít místo, odkud se dá vyfotit není jednoduché - kdo nevlastní letadlo, musí se spokojit s pohledem z druhé strany Kokořínského dolu z takzvané Podhradské cesty nebo z jedné ze zatáček úzké silničky spojující Kokořínský důl s obcí Kokořín.

Kokořín

Kokořín

Vysoká zeď vyrůstající ze skály hrad dokonale chrání ze všech stran, ale přístupový most je úzounký a již dávno není padací. Hrad nad obcí Kokořín postavil pravděpodobně někdy po roce 1320 pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, ale současná podoba je výsledkem romantizující rekonstrukce z let 1911-1918 jeho tehdejších majitelů, rodiny Špačků. A rodina Špačků vlastní hrad po dlouhých peripetiích s vrácením a bojem s nesmyslným předsudkem, že co je národní, musí být i státní, protože stát se o dědictví národa postará nejlépe. No však většina z nás pamatuje, jak to často dopadlo...

 

Takže konec dobrý, všechno dobré. Staronoví hradní páni nechávají Kokořín turistům otevřený. Bez průvodce si lze za 20Kč vyšplhat na 37,5 metru vysokou obrannou hradní věž nebo za 70 Kč navštívit s průvodcem starý palác, ochozy a samozřejmě i věž s otevírací dobou běžnou jako na všech památkách, tj. od dubna do října, zavírací den pondělí resp. po dohodě kdykoli.

Kokořín Kokořín Kokořín

Kokořín

Želízy a díla Václava Levého MAPY.CZ

Václav Levý (*1820 až +1870), někdejší kuchař ze zámku v Liběchově sochal v okolí Želíz pro své potěšení ve volném čase. Používal klasické náčiní - stačila mu v podstatě sekyrka a malý krumpáček.

 

Naší první zastávkou je umělá jeskyně Klácelka s bohatě zdobeným portálem a prostor před jeskyní zvaný Blaník s vypodobněnými husitskými vojevůdci Janem Žižkou a Prokopem Holým. O kousek dál sedí v křesle dřímající údajný vůdce blanického vojska Jan Zásmucký a jsou zde trpaslíci, kteří pro blanické rytíře kovají zbraně.

Želízy, Klácelka Želízy, Klácelka Želízy, Klácelka

Želízy, Blaník

Jeskyně Klácelka skrývá symboly lidských vlastností ve zvířecích podobách podle bajek Františka Matouše Klácela. Odtud také vznikl název jeskyně. Tato památka vznikla v roce 1845, ale je v současnosti natolik poničena vandaly, že reliéfy již nejsou téměř k poznání :-( Už zde chybí jen sprejeři...

Želízy, Klácelka Želízy, Klácelka

Želízy, Klácelka

Největším dílem Václava Levého jsou dvě téměř desetimetrové Čertovy hlavy, po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě možná největší sochy v přírodě na světě. Kdysi stávaly na nezalesněném vrchu, dnes je problém najít vhodný úhel tak, aby nebyly překryty na fotografii stromy. A jestli představují čerty či něco jiného, se zorničkami ve tvaru šesticípé hvězdy, záleží pouze na představivosti - jsou prvním sochařským počinem Václava Levého a byly vytesány v letech 1841-46

Želízy, Čertovy hlavy Želízy, Čertovy hlavy Želízy, Čertovy hlavy

Želízy, Čertovy hlavy

Kaple sv. Máří Magdalény stojí na opačné straně údolí hned vedle cesty. Byla vytesána z jednoho kusu skály a uvnitř jsou ještě částečně patrné zbytky barev, kterými byla kolorována.

Želízy, Kaple sv. Maří Magdaleny

Želízy, Kaple sv. Maří Magdaleny

U Harfenice je potřeba více zapojit představivost. Zpodobnění ženy s harfou se pomalu ztrácí - vlivem eroze nepříliš odolného pískovce, ale také zásluhou vandalů.

Želízy, Harfenice

Želízy, Harfenice

Naštěstí hlavy tak špatně nedopadly. A ani jeskyně zvaná "U ještěra".

Želízy, Harfenice Želízy, Harfenice

Želízy, Harfenice

Devítimetrový had míval v zádech sekeru. V části před větší smyčkou ho měla přeseknout, ale dnes už je vidět pouze s trochou představivosti.

Želízy, Had

Želízy, Had

Jeskyně Murdloch je místem, kde se kdysi za třicetileté války ukrývali loupežníci a a kde se kdysi mordovalo a přepadávalo. Později zde žil jakýsi poustevník, který zde i zemřel a jeho ostatky jsou zahrabány v rohu jeskyně. Dnes se zde loupežníci neukrývají, ale někdo zde možná přece jen občas přespává. Trempové, čundráci či nějaký bezdomovec...

Želízy, jeskyně Murdloch Želízy, jeskyně Murdloch

Želízy, jeskyně Murdloch

Přímo naproti jeskyni stojí Sedm chlebů, osamocené skalisko složené ze sedmi jednotlivých kusů. Z toho správného směru vypadají opravdu tak trochu jako sedm bochníků chleba na sobě.

Želízy, skála Sedm chlebů

Želízy, skála Sedm chlebů

Harasov MAPY.CZ

Nevelká zřícenina hradu Harasov z přelomu 14. a 15. století se nachází na asi 30 metrů vysoké pískovcové skále nad rybníkem s názvem Harasovská tůň. Do dnešní doby se toho zachovalo málo - především skalní sklepy ve stěně, ale ty jsou kryty dřevěnou nádstavbou kuriózního rekreačního obydlí.

 

V pískovcové skále u hráze rybníka je vytesán reliéf ukřižovaného Krista.

Harasov Harasov

Harasov

Jen škoda toho hotýlku - hotel Harasov vypadal za první republiky dle starých pohlednic vystavených ve sklepě na hradě Kokořín nebo na stránkách okrašlovacího spolku Kokořínska nesrovnatelně lépe nežli dnes.

Harasov

Harasov

Vlevo po žluté, kousek za "skalním bytem" je další zajímavost - dva obrovské kruhové symboly vytesané ve skále.

Harasov

Harasov

Pokličky MAPY.CZ

Zvláštní skalní útvary nazývané pokličky jsou jedním ze symbolů celé oblasti.Ty nejznámější se zvedají nad Kokořínským dolem, při vyústění rokle Močidla. Z dálky nejsou vidět, protože se skrývají v zajetí vzrostlých stromů a nezbývá než vystoupat po dlouhém dřevěném schodišti.

 

Nejmohutnější poklička stojí jako první při výstupu. Její klobouk má rozměry 6 × 5 x 1,5 metrů a celková výška nohy i s "kloboukem" dosahuje 12 metrů. Jsou výsledkem pozvolného selektivního zvětrávání pískovce - jejich horní vrstva z železitého pískovce je odolnější vůči povětrnostním vlivům než spodní, měkčí pískovec s příměsí jílu. Tím vzniká hřibovitý tvar s pevným kloboukem posazeným na mnohem užší nožce. A eroze samozřejmě stále pokračuje - časem se nohy pokliček natolik oslabí, že se pokličky zřítí :-( Ale vzniknou nové a zase bude na co koukat :-)

Kokořínský důl, Pokličky Kokořínský důl, Pokličky

Kokořínský důl, Pokličky

Jestřebické pokličky MAPY.CZ

Tzv. Jestřebické pokličky se nacházejí 1 km západně od obce Vojtěchov, nad Vojtěšským dolem a jsou obtížněji přístupné. Ale po překonání prudkého srázu lze spatřit opravdu unikátní ukázku pokliček z bezprostřední blízkosti - jen je nutno dbát opatrnosti, pád dolů by nedopadl dobře.

Kokořínský důl, Jestřebické pokličky

Kokořínský důl, Jestřebické pokličky

Staráky MAPY.CZ

Torzo skalního hrádku ve skalním srázu nad roklí za zámkem je jedním z nejhezčích podzemních koutů v Kokoříně. Jen přístup je trošku komplikovaný, žádná značená cesta sem nevede - pouze vyšlapaná pěšina od zámku po cestě zprava kolem hospodářského dvora a pěšinou k okraji skal. Zachovalo se zde několik místností a chodeb vytesaných ve skále. Jenže ač donedávna bylo torzo skalního hrádku možno důkladně prozkoumat, protože místo bylo volně přístupné, v současnosti je obehnáno vysokou dřevěnou palisádou.

Kokořín, Staráky Kokořín, Staráky

Kokořín, Staráky

Vrátenská hora MAPY.CZ

Vyhlídek jsme si na Kokořínsku moc neužili. Možná by to bylo bývalo lepší v časném jaru, dokud se nezazelená listí, ale jinak všechna ta kdysi oblíbená a navštěvovavaná vyhlídková místa zarůstají a zarůstají. Ale jedna možnost zde přece jenom je - po včerejší bouřce a přechodu studené fronty je sice dneska docela zima, ale obloha je jako vymydlená a dohlednost veliká.

Jen času je málo, škoda že tento rok nejsou víkendy prodloužené státními svátky - údolím Pšovky proti jejímu proudu pokračujeme samozřejmě autem a tuhle nádhernou tečku na závěr si dopřejeme jen proto, že s autem je možno dojet z Libovic na parkoviště až téměř pod vrchol 508 metrů vysoké Vrátenské hory, nejvyššího bodu Kokořínska.

Kokořínsko, Vrátenská hora

Vrátenská hora

Mobilový stožár zde stojí od roku 1999 a aby nevypadal tak fádně, je obložen hnědě natřenými plechy. Jak něco takového mohlo vyhrát v roce 2002 soutěž o nejkrásnější rozhlednu nedokážu říci. Konstrukce je vysoká 42 metrů a vyhlídkový ochoz je umístěn ve výšce 25 metrů nad zemí, takže stromy zde výhledu opravdu nestíní. A těch vynaložených 25Kč za vstup a trocha námahy s výstupem po 126 tmavých schodech stojí rozhodně za to - výhled je kruhový a úchvatný.

Kokořínsko, Vrátenská hora

Vrátenská hora

Vrátenské vrchy, Kokořínsko a Pojizeří jako na dlani. Nejvýraznější je samozřejmě dvouvrcholový Bezděz, ale pokochat se lze i vyhlídkou na Říp a hory Českého středohoří, Ještěd a siluetu Jizerských hor či již dnes na hranici rozeznatelnosti siluetu Krkonoš.

Kokořínsko, Vrátenská hora Kokořínsko, Vrátenská hora

Vrátenská hora

Během dvou dnů nelze obejít všechno. Navíc nás v sobotu v pozdním odpoledni zahnala bouřka s průtrží mračen pod střechu. Takže některá místa nám zbyla pro příště:

 

Cinibulkova stezka pojmenovaná po největším propagátorovi Kokořínska, Josefu Bedřichovi Cinibulkovi, vede kolem mnoha pozoruhodně tvarovaných útvarů - namátkou aspoň Prolezovačky (výduti v pískovcích spojené úzkými průlezy), Obraznice (nevelká umělá jeskyně, skrýš cenných předmětů a obrazů z panského sídla a kaple v Romanově za třicetileté války), Průsečná skála (hluboká vozová cesta vytesaná v pískovcovém masivu), Obří hlava, Žába či Tutanchamón (pozoruhodně tvarované útvary).

 

Umělá, rukou člověka vytesaná jeskyně pozoruhodných rozměrů, Klemperka, se nachází v Šemanovickém dole.

 

Zbytky skalního hradu na zelené turistické značce asi 1 km severním směrem od hradu Kokořína na lesnaté ostrožně mezi Hlubovskou tůní a Kokořínským dolem se nazývají Nedamy.

 

Hrad Houska patří k těm méně známým hradům, který je po staletích dobře ukrytý za korunami vzrostlých stromů a náleží mezi nejlépe dochované královské hrady z doby Přemysla Otakara II.

 

A samozřejmě Martinské stěny či Vlhošť v severní části ...