Králický Sněžník 9.-11.9.2011

za dalekými výhledy k trojmeznímu kameni Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství

 

Králický Sněžník (polsky Masyw Śnieżnika), pohoří na rozhraní Čech, Moravy a Kladska, třetí nejvyšší pohoří u nás, patří k těm poněkud opomíjeným a díky blízkosti Jeseníků poměrně často nesprávně spojován s pohořím Hrubý Jeseník. Nejvyšší horou tohoto pohoří je stejnojmenný vrchol Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki) s nadmořskou výškou 1423 m.

 

Západní hřeben (Malosněžnický hřbet) tvoří hranici s Polskem strmě spadá do Kladské kotliny. Jeho součástí jsou směrem od jihu Jelení vrch (polsky Góra Jasień, 936 m), Klepý (polsky Trójmorski Wierch, 1143 m), Velká Hleďsebe (polsky Puchacz, 1175 m) a Malý Sněžník (polsky Mały Śnieżnik, 1337 m), druhá nejvyšší hora pohoří. Od východního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím Moravy. Východní hřeben (Podbělský hřbet) je širší a směrem na východ spadá do Staroměstské kotliny. Jeho součástí jsou od severu tyto hlavní vrcholy: Stříbrnická (1250 m), Černá kupa (1295 m), Sušina (1321 m) – třetí nejvyšší vrchol pohoří, Uhlisko (1241 m, Podbělka (1307 m), Slamník (1232 m), Tetřeví hora (1251 m), Velká Šindelná (1195 m), Souš (1224 m) a Sviní hora (1073 m).

Králický Sněžník, slůně

Králický Sněžník

Další hřeben (Hraniční hřeben) pokračuje od hory Králický Sněžník na východ směrem k Rychlebským horám a další hřebeny vybíhají na sever do Polska: Góra Stroma (1167 m), Czarna Góra (1205 m). Dohromady je zde na české straně 12 vrcholů vyšších než 1000 m!!!

 

Pod masívem Králického Sněžníku, zhruba v pásu mezi městem Králíky a Branná se táhne souvislá linie prvorepublikových opevnění nazvaná Králická pevnostní oblast. K nejzajímavějším objektům patří dělostřelecká tvrz Bouda (leží již v Orlických horách), kterou jsme navštívili v červenci 2004 během našeho pobytu v Čeňkovicích, ale jedna z dokončených tvrzí je i přímo v Králíkách. Jmenuje se Hůrka a otevřena pro veřejnost byla až v létě 2008 - po dlouhá desetiletí ji využívala armáda ke skladovacím účelům. Je otevřena celoročně, ale garantované časy vstupu takhle v září jsou pouze v 11, 13 a 15 hodin, takže mi tenhle tip zůstane na příště - mám v plánu celodenní výšlap v horách a s těmito časy nemám šanci výšlap skloubit.

 

Den první - pátek

Nedaleko Hanušovic, v těsné blízkosti úzké silničky vedoucí od hlavní silnice údolím Moravy do obce Žleb, se nachází na Žlebském potoce vodopád. Má dva stupně - nevýrazný kaskádovitý horní o výšce metr a půl m a hlavní, dolní o výšce 5 m. Slézám po úzké vyšlapané pěšince dolů k potoku a protože vody dnes teče hodně, rozhodně bude na co koukat :-)

vodopád na Žlebském potoce vodopád na Žlebském potoce vodopád na Žlebském potoce

vodopád na Žlebském potoce

Na Hoře Matky Boží u Králík se nachází klášter, mariánské poutní místo již více než 300 let. Se svou výškou 760 m tvoří hora nepřehlédnutelnou dominantu krajiny - většina staveb byla vybudována mezi roky 1696 a 1710. Ale protože jsem areál navštívila až navečer, měla jsem smůlu. Bylo zavřeno a zvenčí toho moc k vidění není. Tak snad někdy příště...

klášter v Králíkách klášter v Králíkách klášter v Králíkách

klášter v Králíkách

Klášter byl sice zavřený, ale nedaleká rozhledna je volně přístupná. Na vrchu s názvem Val (789 m) u osady Dolní Hedeč byla postavena železná rozhledna/vysílač mobilního operátora v létě roku 2003. Vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 22 m a vede k ní 102 schodů a výhled je skvělý - celý masiv Kralického Sněžníku, klášter, Bukovohorská pahorkatina s vrcholem Suchý vrch, přírodní park Jeřáb, panorama Jeseníků, Branenská vrchovina přilehlá část Polska a Orlické hory. Věž je téměř identická s rozhlednou na Ruprechtickém Špičáku v broumovském výběžku, ale takhle už u u těchto železných konstrukcí chodí. A že se ke starobylému klášteru zrovna nehodí? Až tak hrozné to tedy není...

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

 

Den druhý - sobota

V sobotu se probouzím do typicky podzimního počasí. V údolí se válí mlhy, vrcholky hor se skrývají pod šedivou čepicí. Kde je slibované letní počasí? Ale nevadí, za sluníčka by se mi vodopády na Prudkém potoce stejně nepodařilo hezky vyfotit.

 

Auto zanechávám na parkovišti ve Vysoké a vyrážím vzhůru po žluté. Většina stavení je využívána rekreačně a jsou moc hezky opravena, ale ouha, přes silničku je natažen drát elektrického ohradníku a žlutá pokračuje pastvinou plnou krav. A na drátu visí cedulka "nevstupovat, plemenný býk". To je nějaký špatný vtip nebo co? Ale dlouho neváhám a jdu do toho - jiná možnost sledovat žlutou není. Těžko říci, kdo se bojí víc, jestli já nebo ty krávy... Ale nedávám strach znát a jdu. Je to jasné, krávy se bojí víc, zdrhly :-)

Vysoká Vysoká

Vysoká

Kamenné zídky měly zjednodušit hospodaření na svažitých terénech, ale dnes se svahy používají jen k pastvě. Hlavně nešlápnout do nějakého toho kravince... V 18. století byla tahle krajina daleko více posetá různými usedlostmi či grunty, ale obyvatelstvo zde žilo v drtivé většině německé a po jejich odsunu byla krajina dosídlena jen částečně a opuštěné domy zlikvidovány.

Nad Vysokou

Nad Vysokou

Blížím se k místu s názvem Jasaní, hřbet a začíná mrholit. Co teď? Vrátit se? Vrátit se můžu vždycky a v autě mám přece suché převlečení - půjdu dál.

Nad údolím Prudkého potoka

Nad údolím Prudkého potoka

Údolí Prudkého potoka, který sbírá vody z jihovýchodních svahů Podbělky (1307 m) a Sušiny (1321 m) je nejznámější vodopádovou lokalitou v oblasti Králického Sněžníku. Červeně značená trasa prochází údolím s mnoha kaskádami, peřejemi, skluzavkami a drobnými vodopády a vodopádový efekt se tvoří i na četných šikmo ukloněných skalních plotnách.

Kaskády Prudkého potoka

Kaskády Prudkého potoka

Horní část okolí potoka bylo značně poničené při orkánu Kyril v lednu 2007, ale v současnosti je turistická cesta znovu obnovena a s trochou opatrnosti a v dobrých botách docela dobře schůdná. Samozřejmě s přeskakováním po kamenech a podlézáním padlých stromů.

Kaskády Prudkého potoka

Kaskády Prudkého potoka

Jako poslední se objevuje nejvyšší a nejdokonalejší, asi 2 m vysoký vodopád. Snažím se dostat až k němu, ale není to zrovna jednoduché balancování po mokrých kamenech se stativem v jedné ruce, ale podařilo se. Voda padá přes ostrou skalní hranu nejprve volným pádem, ale poté se tříští o skalní výčnělky.

Kaskády Prudkého potoka

Kaskády Prudkého potoka

Jsem v místě s přiléhavým názvem Mokřiny, v mělké bažinaté sníženině, ve které se stékají všechny zdrojnice Prudkého potoka. Všude je mokro, ale naštěstí zde stojí dřevěný turistický přístřešek, takže si mohu se svačinou sednout. Kam dál? Zpátky nebo nahoru? Momentálně se zdá, že mrholení už je konec a že nic nebrání pokračování pěšího výšlapu.

Mokřiny

Mokřiny

Přede mnou je Sušina, s výškou 1321 m třetí nejvyšší vrchol Králického Sněžníku. Míjím spoustu menších bunkrů, řopíků, ale smůla - opět začíná mrholit. Sušinu porůstá podmáčená smrčina s rašeliništi, takže vody je tady opravdu všude dost a v teniskách už by mi asi hezky čvachtalo :-) Dřevěné chodníky přes rašeliniště už dávno podlehly zubu času.

Výstup na Sušinu Výstup na Sušinu Výstup na Sušinu

Výstup na Sušinu

Přes tři mělká sedla se dostávám na vrchol hory Podbělka (1307 m). Cesta ze Sušiny je opět hustě lemována bunkry z předválečného opevnění. Právě zde, na východním hřebeni zvaném Mokrý hřbet, jsou v sedlech mezi jednotlivými vrcholy soustředěna rašeliniště. Jsou sycena srážkovou vodou, která se hromadí na nepropustném podloží a bez pořádných bot by zde byla dneska chůze docela složitá.

Ze Sušiny na Podbělku

Ze Sušiny na Podbělku

Vrcholek obklopuje les, takže je odtud jen omezený výhled, ale opět mrholí, takže nevadí, stejně by nebylo kromě šedivé mlhy vidět nic.

Podbělka

Podbělka

Od chaty Babuše vede neznačená lesní cesta, která je součástí tzv. vojenské silnice. Jde o součást silniční sítě na Kralickém Sněžníku, která obsluhovala budovatele pohraničního opevnění z 30. let.

jeden z mechorostů

jeden z mechorostů

Ani z vrcholu Babuše (1245 m) nic vidět není a další vrchol nese jméno Souš (1225 m) - teď už mne čeká jen klesání.

Souš

Souš

Turistický přístřešek v místě zvaném v mapě U čtyř rohů, ale podle rozcestníku U sedmi cest, leží ve výšce 1091 m. Není to žádný vrchol, ale je zde umístěna vrcholová kniha :-) a okolí je přímo borůvkovým rájem.

 

Po žluté se vracím na vysokou k autu. Nedá se nic dělat, opět musím přes pastvinu, prodírat se lesem přece nebudu, ale naštěstí krávy někam zmizely. A dokonce i počasí se trochu umoudřilo :-)

Nad Vysokou - hřeben Hrubého Jeseníku

Nad Vysokou - hřeben Hrubého Jeseníku

Vysoká je spojena se jménem hudebního skladatele Franze Schuberta a za zhlédnutí stojí barokní kaple - v jejím interiéru je malá expozice věnována Schubertovu rodu.

Vysoká, Schubertova kaple Vysoká, Schubertova kaple

Vysoká, Schubertova kaple

Ještě poslední pohled z rozhledny Val na sluníčko zapadající za hřeben Suchého vrchu a den dneska končí.

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

 

Den třetí - neděle

Dnešní ranní pohled z rozhledny na vrcholu Val nad obcí Dolní Hedeč slibuje krásný den. Už je načase...

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků rozhledna Val jihovýchodně od Králíků rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

rozhledna Val jihovýchodně od Králíků

Z Dolní Moravy, od restaurace Na Rozcestí začínám stoupat po modré turistické značce převážně po asfaltu mezi krásně upravenými chalupami až na česko-polskou hranici.

nad Dolní Moravou

nad Dolní Moravou

V trávě se leskne ranní rosa a v údolí se válí mlha, dneska bude konečně zase hezký den.

nad Dolní Moravou

nad Dolní Moravou

Kdysi zde býval turistický hraniční přechod Horní Morava-Jodów, ale dneska je to naštěstí prostě jen turistický rozcestník. Přecházet česko-polskou hranici je možno naprosto libovolně.

Dolní Morava

nad Dolní Moravou

Konečně konec chůze po zpevněné cestě - podél hraničních patníků nabírám další výškové metry po lesní pěšině značené zeleně.

babočka osiková kousek pod Klepáčem

babočka osiková kousek pod Klepáčem

Králickým Sněžníkem prochází tři hlavní evropská rozvodí a na hoře Klepý (polsky Trójmorski Wierch, 1143 m) se stýkají. Vody stékající z této hory odtékají do tří moří. Východní úbočí jsou odvodňována malými potůčky do řeky Moravy a končí jako Dunaj v Černém moři. Lipkovský potok z jižních svahů odvádí vody do Tiché Orlice a jako Labe vtéká do Severního moře a západní polská část hory je pramenem Kladské Nisy (polsky Nysa Kłodzka), která jako přítok Odry odtéká do Baltského moře.

Klepý

Klepý

Ale vrchol Klepého je zajímavý i z mnoha dalších hledisek - nádherná jsou rozsáhlá kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním rulových výchozů a od roku 2009 také dřevěná rozhledna. Jenže nosnou konstrukci rozhledny zasáhl počátkem léta 2011 blesk a poškodil ji - z bezpečnostních důvodů byla odstraněna spodní část schodiště a vstup k ní zakázán :-(

Klepý

Klepý

Ale právě zásluhou rozsáhlých kamenných moří je z vrcholu docela slušný výhled i bez rozhledny - především na Hanušovickou vrchovinu na jihu a Orlické hory na západě. Rulové balvany na vrcholu prý vydávají pod vlivem větru nebo kroků charakteristické zvuky, od kterých pochází český, německý i bývalý polský název vrcholu Klepáč (Klepacz).

kousek pod Klepáčem

kousek pod Klepáčem

Pokračuji i dále po zelené - v mapě je sice značená nalevo od hranice, v Polsku, ale v podstatě přesně kopíruje česko/polskou hranici. Před sebou vidím zalesněný Malý Sněžník i travnatý Králický Sněžník, dnešní hlavní cíl. První mrazíky již zbarvily velké porosty borůvčí do červena, ale borůvek je zde stále dost.

Klepý

Klepý

Vrchol Velké Hleďsebe (polsky Puchacz, 1175 m) je brzy za mnou - nevšimla jsem si žádného označení a následuje docela prudký sestup do sedla značeného pouze polsky - Przel. Puchacza.

Na Malém Sněžníku

Na Malém Sněžníku

A čeká mne výstup, přede mnou je oblý zalesněný vrchol Malého Sněžníku (polsky Mały Śnieżnik, 1337 m), druhá nejvyšší hora pohoří. Je zalesněná, ale na několika místech lze pozorovat sedíce na balvanech tu krásu všude kolem. Smrková monokultura je postižena imisemi, ale porost se úspěšně obnovuje. Na polské straně Malého Sněžníku pramení zdrojnice říčky Wilczky, na naší přítoky horního toku Moravy a právě na nich vznikly největší vodopády v oblasti Králického Sněžníku - 18 m vysoký vodopád Na Strašidlech na české straně a 27 m vysoký vodopád v polském středisku Miedzygórze.

Na Malém Sněžníku

Na Malém Sněžníku

Pěšina klesá k horské chatě Schronisko na Śnieżniku, nejstarší turistické chatě v Polsku. Míjím pramen, ale nemám láhev - mám v plánu se pozeptat, zda-li mi prodají něco k pití v bufetu za české koruny. Obsluha naštěstí přikývla, cenu přenásobila na kalkulačce a litrová láhev Fanty byla za padesátikačku moje :-)

Králický Sněžník, Schronisko na Śnieżniku

Schronisko na Śnieżniku

Hřeben z Klepáče byl liduprázdný, ale kolem chaty je plno. Turistů i cyklistů a všichni směřují samozřejmě nahoru, na vrchol Králického Sněžníku (cca 20 minut chůze).

Králický Sněžník, Schronisko na Śnieżniku

Schronisko na Śnieżniku

Konečně jsem na vrcholu. Vrchol je to neobyčejně plochý a rozlehlý a vegetace zde hodně připomíná severskou tundru zásluhou drsných klimatických podmínek. V letech 1895-1899 zde Moravskoslezský sudetský horský spolek vybudoval 33,5 m vysokou kamennou rozhlednu, ale protože po válce nebyla udržována, byla v roce 1973 odstřelena a dnes je tahle hromada kamení a suti nejoblíbenějším rozhledovým místem. Jmenovala se Wilhelmswarte - po císaři Vilémovi.

Králický Sněžník Králický Sněžník

na vrcholu Králického Sněžníku

Koukám daleko do Polska, do Klodské roviny - jestli je to město vzadu Klodsko, tak ty hory na obzoru za ním budou Broumovské stěny a Hejšovina. A směrem na západ to určitě bude podle siluety Sněžka. A samozřejmě Orlické hory. Užívám si té nádhery jen v tričku - je parádní, téměř letní den.

 

Na jihu se rozkládá Hanušovická vrchovina s nejvyšší horou zvanou Jeřáb (1003 m) , na severovýchodě Rychlebské hory a Otmuchovská jezera a na východě samozřejmě Jeseníky s Pradědem.

Králický Sněžník

na vrcholu Králického Sněžníku

Vrchol Králického Sněžníku lákal pozornost ještě před výstavbou rozhledny. V roce 1765 na něj vystoupil pruský princ Jindřich, v roce 1780 císař Josef II. a v roce 1840 nizozemská princezna Marianna se svým otcem Vilémem I.

Králický Sněžník, pramen Moravy Králický Sněžník, pramen Moravy

Králický Sněžník, pramen Moravy

Řeka Morava pramení v ledovcovém kotli ve výšce 1380 m. V minulosti nedaleko pramene stávala Lichtensteinova turistická chata - v roce 1912 ji zde vystavěl Moravskoslezský sudetský spolek. Jenže po válce pro nedostatečnou údržbu stavba chátrala a v roce 1971 byla raději stržena. Zůstaly zde jen sklepy, ale nedaleko stojí na pylonu z kamenných kvádrů žulová soška slona, původně symbol německého uměleckého spolku Jascher, dnes neoficiální symbol Králického Sněžníku. Chybí mu sice ocas, pylon musel být zpevněn betonovými patkami, ale na fotku se slůnětem je v tak krásný den jako dneska nutno počkat v řadě :-)

Králický Sněžník, slůně

Králický Sněžník

Čekám a kochám se výhledy do kotliny, ve které leží Staré Město, na Hanušovickou vrchovinu a dominující hřeben Hrubého Jeseníku s nepřehlédnutelným Pradědem (1492 m).

 

Nad horní hranicí lesa převládají alpínské louky - základním druhem lučních porostů je tráva smilka tuhá, ale při sestupu jsem po chvíli zase zpátky v lese. Míjím stanici horské služby a téměř po vrstevnicí křižuji úbočí až zkřížím Moravu a pak už jen dolů a dolů a dolů :-( Sestup obzvláštňují jen cedule jednotlivých zastavení naučné stezky.

Králický Sněžník

pod vrcholem Králického Sněžníku

Ale čeká mne ještě jedna zajímavost - vodopád Na Strašidlech, nejvyšší a nejmohutnější vodopád na území Králického Sněžníku. Nachází se nedaleko vyústění bočního údolí na bezejmenném pravostranném přítoku Moravy. Jednotlivé stupně měří od 2 do 4 metrů, celková výška vodopádu je 18 m.

 

Mokré kameny kloužou, ale sluníčko už do hlubokého údolí nedosáhne a tak opět nastavuji nejvyšší clonu, nejnižší ISO a stavím stativ.

Králický Sněžník, vodopád Na Strašidlech Králický Sněžník, vodopád Na Strašidlech

vodopád Na Strašidlech

Čas běží strašně rychle. Ještě si stíhám prohlédnout Mléčný pramen, krasový výstupný pramen s vydatností okolo 30 l/s v nadmořské výšce 750 m a zbytek krasové oblasti - Tvarožné díry či Patzeltovu jeskyni si budu muset nechat až na někdy příště.