Moravský kras
Ostrovská plošina + Pustý žleb 3.3.2012

baterka vhodná :-)

 

Když jsem se v sobotu ráno probudila a zahlídla modrou oblohu bez jediného mráčku, byl můj program pro dnešní den okamžitě jasný. Krajina se ještě neprobudila do zeleně, ale zalitá sluníčkem vypadá o hodně veseleji. Žádné vaření, žádné žehlení - balím chleba se salámem, termosku s čajem a mizím samozřejmě ven. Cíl? Moravský kras, konkrétně parkoviště u hotelu Broušek ve Sloupu. Mířím tentokráte do severní části Moravského krasu, do severozápadního cípu Ostrovské plošiny za závrty.

 

Prvním objektem, který mne zaujal, je Stará vápenka nad Sloupem. Jenže stojí na oploceném soukromém pozemku a plot je navíc vylepšen naprosto nefotogenickou hadrou :-(

Stará vápenka nad Sloupem Stará vápenka nad Sloupem

Stará vápenka nad Sloupem

Ve stínu je země pokrytá jinovatkou, kaluže jsou pokryty tenkou krustičkou ledu, ale všude tam, kde přímo svítí slunce, je samozřejmě bláto. Boty a nohavice to dneska rozhodně odnesou, protože asfaltu se držet rozhodně nebudu :-)

 

Míjím boží muka na křižovatce silnic ze Sloupu směrem k Ostrovu u Macochy a točím podél lesa.

Stará vápenka nad Sloupem Boží muka na silnici ze Sloupu do Ostrova

Boží muka na silnici ze Sloupu do Ostrova

Většina návštěvníků Moravského krasu zná propast Macochu a veřejně přístupné jeskyně, ale mým dnešním cílem jsou místa málo navštěvovaná, místa, ke kterým turistické značky nevedou.

 

Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů, ve kterých se soustřeďuje prosakování povrchových vod do podzemí. Jde o nejčastěji sníženiny kruhového, oválného, protáhlého i nepravidelného půdorysu a nálevkovitého, válcovitého i miskovitého tvaru, s rozměry do několika desítek metrů hloubky a někdy i stovky metrů v průměru.

 

Řady závrtů přiváděly speleology k myšlence, že vlastně ukazují na povrchu průběh podzemních toků. Proto se pokusy ohledně mechanického otevírání těchto závrtů a tím o proniknutí do nitra plošiny datují již od roku 1864.

 

Největším závrtem v Moravském krase je závrt Měšiny, jeho průměr měří 164 metrů a obvod 637 metrů. Tvoří ho více původně samostatných menších závrtů, ale je mělký a v současnosti hustě zalesněn, takže moc toho zde k vidění zde není - sníženiny se nachází v lese těsně vedle cesty lemované alejí. Tyto závrty komunikují se Sloupským koridorem Amatérské jeskyně ležící hluboko pod zemí západním směrem. Při pokusech o průzkum podzemí pod jeho povrchem byla vykopána šachta 70 m hluboká, ale k objevu podzemních prostor nedošlo, protože k překonání naplavenin to nestačilo.

závrt Měšiny

závrt Měšiny

Závrt Dolina se skrývá za pásem keřů asi 50 m východním směrem od stejnojmenného turistického rozcestí žlutě značené turistické cesty ze Sloupu na Macochu a není třeba prodírat se houštím - na široké travnaté dno vede pohodlná polní cesta.

před závrtem Dolina

před závrtem Dolina

Mísovitý závrt Dolina je druhým největším v Moravském krase, průměr má 166 metrů a jeho obvod měří 521 metrů a jak tvrdil profesor Absolon, "Dolina je prototypem toho, co nazýváme závrt a její foto se hodí do každé učebnice o krasovém fenoménu."

závrt Dolina

závrt Dolina

V hloubce asi 100 metrů pod povrchem závrtu se nachází labyrint v okolí Černého dómu v Amatérské jeskyni.

 

Průměrná nadmořská výška plošiny je cca 500 m. V GPSce nastavuji další cíl - Cigánský závrt a šipka mne vede rovnou přes pole. Nebyl to zrovna geniální nápad, ale bláta se mi nakonec podařilo zbavit v posledních hromádkách tajícího sněhu :-)

 

Obrázky na stromech, kříže, památné kameny, smírčí kříže, boží muka, zvoničky a kapličky, zpravidla lemované čtyřmi stromy, na vesnicích, při cestách i křižovatkách (dnes už často bývalých), patří neodmyslitelně k naší krajině a naštěstí již minuly časy, kdy byly ničeny.

Kovový kříž u silnice ze Sloupu do Ostrova u Macochy Kovový kříž u silnice ze Sloupu do Ostrova u Macochy

Kovový kříž u silnice ze Sloupu do Ostrova u Macochy

Ostrovská plošina

Ostrovská plošina a závrt pojmenovaný Manželský

Cigánský závrt, zapomenuté místo, nezapomenutelně zapsané do dějin české speleologie objevem nejdelšího jeskynního systému ČR a asi největší tragickou událostí související s výzkumem jeskyní Moravského krasu leží na Simonově vrchu. Právě tudy byla počátkem roku 1969 objevena Stará Amatérská jeskyně jeskyňáři amatéry. Její objev se stal předzvěstí kolosálního objevu Nové Amatérské jeskyně. V létě 1969, po překonání Povodňového sifonu na konci Povodňové chodby Staré Amatérské jeskyně, objevitelé prošli jenom část tohoto mohutného jeskynního systému. Průzkum za sifonem pokračoval až o rok později. Byl však tragicky přerušen povodní 29.8.1970, během níž zahynuli jeskyňáři Milan Šlechta a Marko Zahradníček a tuto tragickou událost připomíná tabulka připevněná na skále. Další výzkum pokračoval profesionály - bylo vytypováno místo (Javorová chodba), které se nachází nejblíže Pustému žlebu a v roce 1973 zde byla proražena 67 metrů dlouhá štola, která definitivně vyřešila otázku bezpečného a pohodlného vchodu do Nové Amatérské jeskyně.

Cigánský závrt Cigánský závrt Cigánský závrt Cigánský závrt Cigánský závrt Cigánský závrt

Cigánský závrt

Amatérská jeskyně je největší jeskynní systém v České republice a patří bezpochyby mezi přírodní klenoty naší země. Společně s jeskyněmi Stará Amatérská, Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a 13C tvoří jediný celek, systém vytvořený ponornými toky Bílou vodou a Sloupským potokem, o celkové délce kolem 40 km. V prostoru Nové Amatérské jeskyně dochází k jejich soutoku, čímž vzniká známá říčka Punkva, která se nakonec objevuje v propasti Macocha. Ale převážná část systému Amatérské jeskyně je tvořena chodbami, kterými podzemní vody protékají jen za povodňových situací.

Schéma jeskynního systému Amatérské jeskyně

Schéma jeskynního systému Amatérské jeskyně (zdroj Wikipedie)

Průběh Amatérské jeskyně je na povrchu naznačen závrtovou řadou ve tvaru protáhlé sníženiny vzniklé spojením sousedních závrtů a právě tímto místem, zvaném úvala, se vracím zpět. Má délku 1 100 m a šířku 200 až 400 m a její průběh severovýchodním směrem se prudce mění na severozápadní a poté ústí prudkým svahem do kaňonu mezi skálami Pustého žlebu. Míjím několik závrtů vylepšených betonovými skružemi a doplněné železným víkem. A taky místa s propadlou zeminou.

úvala

závrt Krchňa

úvala úvala

Úvala Městikádě

Městikáď, kotlovitý závrt o průměru 106 metrů dosahuje hloubky 16 metrů a jeho obvod měří 280 metrů - drží třetí příčku v žebříčku rozlohy závrtů Moravského krasu.

 

"Městikáď - ... Svahy jsou travnaté, dno zabírají políčka a loučka; severovýchodní strana je zarostlá kolem skalek křovinami. Mezi těmito skalkami byly otvůrky zvíci pěsti, z nichž bylo v některých letech slýchat jakoby hukot daleko proudící vody. Odposlouchávající aparát "akustel" to plně potvrzoval a co nejhlavnější, časem se tu dral i prudký průvan ze země. O "obrovském jezeru pod Městikádí" mně vykládali všichni rolníci z Ostrova, kteří pracovali na svých polích kolem Městikádě, neboť závrt patří do ostrovského katastru a slov Městikáď je jistě prastaré pojmenování lidové "mísím v kádi". "
ABSOLON, Karel. Moravský kras.

 

Při otevření tohoto závrtu v únoru 1934 objevili v hloubce 50 m neznámé podzemní prostory. Chvíle nadšení profesor Absolon shrnul těmito slovy: "Naše hodina zase udeřila! Jsme patrně ve vrcholku ohromného komínu a pod nohama máme hlubinu na 70 m. Zítra začne sestup! Je připraven stometrový drátěný žebř a lana téže délky. Zítra rozhlaholí se naše hlasy ve fantastických prostorách a snad stihneme břehy podzemní Punkvy, která tu musí splynout opodál na poloviční cestě mezi Sloupem a Macochou. Nastane pomyslitelně nejdramatičtější chvíle v dějinách Moravského krasu. Nastoupíme objevitelský postup ze středu neznáma, proti vodě ke Sloupu, proti vodě k Holštejnu, po vodě k Macoše…"

 

Ale vše dopadlo jinak. Následující den, 7. února 1934, byla výdřeva šachty zničena patrně úmyslně založeným požárem. Dnes již víme, že tato šachta skutečně směřovala do prostor Říceného dómu v bludišti Milana Šlechty - nebýt požáru, mohla být Amatérská jeskyně objevena o 35 let dříve a pravděpodobně by byla zpřístupněna veřejnosti.

závrt Městikáď závrt Městikáď závrt Městikáď

závrt Městikáď

I tento závrt bohužel turistická značka míjí, ale bývalo to jinak - na stromech nad závrtem lze stále ještě objevit na několika místech značky žluté významové odbočky, ale pěšinu mezi stromy v podstatě nelze rozpoznat :-(

rozcestí Nad Pustým žlebem

po zelené k rozcestí Nad Pustým žlebem

Tak teď už mohu GPSku schovat - už se budu držet turistických značek. Nejprve zelená až k rozcestí nad Pustým žlebem s docela netradičním přístřeškem a tlustou pamětní knihou.

rozcestí Nad Pustým žlebem

rozcestí Nad Pustým žlebem

Zelenou měním za žlutou - sice jsem si původně plánovala, že po zelené sestoupím rovnou do Pustého žlebu, ale za takhle nádherného počasí by bylo škoda vynechat vyhlídku z Koňského spádu.

 

Na počátku Pustého žlebu, těsně pod Sloupskými Vintoky, je údolí hluboké přibližně 70 m a široké přibližně 500 m. Ve středním a spodním úseku se žleb prudce zahlubuje do vápenců a nabývá rázu divokého kaňonu se svislými skalními stěnami. U Výtoku Punkvy, s výškou cca 350 m n. m., je údolí široké pouze 250 m, zato je hluboké 140 m. Ve snaze vyrovnat spádovou křivku s výškovým rozdílem cca 120 m vytvořil zde říční tok řadu velkých prohnutých zákrutů, které prodlužují vzdálenost a tím zmenšují spád. Největší je meandr, jehož amfiteátr je tvořen 100 m vysokou skalní stěnou zvanou Koňský spád. Název připomíná tragickou událost z první poloviny 19. století, kdy se do hlubiny žlebu zřítil povoz s koňským spřežením.

Koňský spád Koňský spád Koňský spád

Koňský spád

V příkrých skalních stěnách ústí řada jeskyní. Někde pode mnou je vchod do prostřílené štoly vedoucí do Nové Amatérské jeskyně a za chvíli se budu procházet někde tam dole.

 

Tentokrát vynechávám Macochu a dolů do Pustého žlebu to beru cestou co nejkratší - vítá mne kombinace sněhu a bláta a teplota rozhodně mnohem nižší než byla nahoře na Ostrovské plošině na sluníčku.

Salmovka Salmovka

Salmovka

Pustý žleb je hluboké krasové údolí mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupském poloslepém údolí a Skalním Mlýnem, kde se k němu zleva připojuje Suchý žleb, který byl mým cílem na Silvestra 2011. Divoký kaňon se svislými skalními stěnami je bezvodý a pouze za abnormálně vysokých vodních stavů (1970, 1997, 2003) jím protéká rozvodněný Sloupský potok.

Pustý žleb

Pustý žleb

A jsem pod Koňským spádem, u vchodu do Amatérské jeskyně.

Amatérská jeskyně

Amatérská jeskyně

Jen škoda, že jsme se na podzim, na den otevřených dveří, dovnitř nedostali a kvůli jiným povinnostem jsme museli zarezervovaný termín nakonec odvolat v době, kdy už žádný jiný termín volný nebyl :-(

Amatérská jeskyně Amatérská jeskyně

Amatérská jeskyně

Přes mříž toho vidět moc není, ale v Pustém žlebu je i několik volně přístupných jeskyní. Ale žádná z nich nebyla ničím zvláštní - jeskyně v Suchém žlebu mne zaujaly mnohem více a tak tentokrát nehledám a nepřiřazuji dírám přesná jména, ale pouze vypisuji jména těch nejznámějších ve směru k Sloupu - Sedmnáctka, Vinšulka, U jezevce, U žida, Novoroční či U obrázku.

Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb Pustý žleb

Pustý žleb

V horní části Pustého žlebu, v oblasti ponorů Sloupského potoka ve Sloupském údolí, se nacházejí známé veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně s Kůlnou. Dominantou je i skalní pilíř Hřebenáč, který dal název obci Sloup. Ale sem se podrobněji podívám až v turistické sezóně, až budou hotovy rozkopané chodníčky a jeskyně bude zpřístupněna veřejnosti - momentálně se zde pilně rekonstruuje.

 

Ale ještě se míním krátce zastavit na odbočce k Holštejnu a pro fotografování propadání potřebuji denní světlo. V prosinci 2011, za nízkého vodního stavu, voda Bílé vody mizela již v korytě potoka a samotné propadání, Nová Rasovna, bylo jen kompletně suchou změtí obrovských kamenů a dřeva. Ale dneska, zásluhou jarního tání sněhu zde určitě bude vody mnohem více.

 

A bylo. Sice ne tolik, aby se nad zahlcenými ponory vytvářelo jezero, jehož hladina se po zvednutí do výše asi 6 m přelévá několika povodňovými rameny do geologicky starších ponorů Staré Rasovny neboli Zbořiska, ale rozhodně dost pro úžasný zážitek. Jen kdyby to tady všechno tak neklouzalo... Okoupat se v tomhle ledovém proudu rozhodně nemíním, ale co by člověk neudělal pro pár fotografií... Posunuju se střídavě v podřepu, střídavě raději šoupáním zadku po omrzlých balvanech. Z jedné strany se zapírám o ledovou kru, z druhé o ledem pokrytý kmen a vytahuji stativ. Místo působí trochu stísněným dojmem, ale pozorovat hukot mizející vody z bezprostřední blízkosti je prostě nádhera. Jakou silou musí tahle masa vody vymílat hlubiny pode mnou... Propadá se až do hloubky bezmála 100 metrů! Pravděpodobný směr toku pouze naznačují vstupy do jeskyní Piková dáma, Spirálka, C13 - hluboké úzké šachty s železnými žebříky zabudovaných do stěn a vedoucí až k podzemnímu toku Bílé vody.

propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí

propadání Nová Rasovna v Holštejnském údolí

 

A na závěr pár odkazů:

- www.cavemk.cz web Správy jeskyní Moravského krasu - provozní doba, ceník, možnost rezervace
- www.kras.unas.cz stránky cestovatele Toma - nejvíce informací o Moravském krasu na Internetu