logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Ruský kříž nad Josefovem - 30.9.2012

... k pravoslavnému kříži na ostrohu nad jeskyní Jáchymka ...

 

Mezi tipy, kam se podívat, už mám nějakou dobu založeno místo zvané Ruský kříž v Moravském krasu. A protože je dneska krásný podzimní den, je načase pokusit se jej najít. S trochou štěstí by se mi to mohlo podařit - sice k němu nevede žádná cesta ani turistická značka a dokonce u něj není ani žádná keška, ale objevila jsem dvě pomůcky :-) Leteckou mapu ze serveru www.mapy.cz, na které jsou fotografie kříže právě v místě nějakého skaliska, takže je šance, že jsou zaměřeny dobře a mapu z knížky Jiřího Truhláře, Památníky Adamovských lesů se všemi pomníky Lesnického Slavína - kříž je v ní zakreslen v podstatě ve stejném místě jako na leteckých mapách. Takže ještě zapsat souřadnice do GPSky a můžu vyrazit :-)

 

podzim v Moravském krasu
podzim v Moravském krasu (září 2012)

 

Auto ponechávám v Babicích nad Svitavou a vyrážím po žluté. Má to být vyhlídkové místo, takže volím přístup seshora :-)

 

Malá Macocha leží kousek od žluté značené trasy vedoucí z Babic nad Svitavou k Býčí skále. Vznikla vlivem vytěžení železné rudy na přelomu 18. a 19. století z krasové kapsy a původně byla hluboká 42 m - z důvodu nerentabilnosti a vyčerpání zásob rud byla těžba ukončena a jáma zasypána, takže v současnosti je její hloubka jen cca 8 m.

 

Malá Macocha poblíž Babic nad Svitavou
Malá Macocha poblíž Babic nad Svitavou
Malá Macocha poblíž Babic nad Svitavou (září 2012)

 

Listí se pomalu, ale jistě začíná zbarvovat do žlutočervených tónů. Škoda, odsud z babické plošiny bývá krásný výhled směrem k Brnu, ale dneska je směrem k jihu obloha zatažená.

 

poblíž Babic nad Svitavou
poblíž Babic nad Svitavou
poblíž Babic nad Svitavou (září 2012)

 

Slyš velký zákon, ten ať tvůj krok řídí, buď strážcem stromů, květů, zvířat, lidí a netkni se jich nešetrnou dlaní, která z neznalosti mnohdy krutě zraní.

 

poblíž Babic nad Svitavou
poblíž Babic nad Svitavou (září 2012)

 

Památník slovenského lesníka Josefa Decretta z roku 1929 je jen hromada kamenů obrostlých mechem. Umístěn je cca 100 m po žluté turistické značce směrem do Josefovského údolí z rozcestí žluté a modré Na Újezdě.

 

památník slovenského lesníka Josefa Decretta
památník slovenského lesníka Josefa Decretta
památník slovenského lesníka Josefa Decretta (září 2012)

 

Zatím šlapu pohodlně po modré, ale je čas zatočit po některé z lesních cest doprava. Jde se na věc...

 

nad Josefovským údolím poblíž Babic nad Svitavou
nad Josefovským údolím poblíž Babic nad Svitavou
nad Josefovským údolím poblíž Babic nad Svitavou (září 2012)

 

Podle letecké mapy zde měl být les, ale přede mnou je obrovská paseka. Hmm, je to vlastně výhoda, rozhodně větší přehlednost terénu přede mnou :-) Šipka GPSky mne vede napříč kopcem dolů, ale přes ostružiny a pařezy se mi moc nechce - zkusím to obejít zprava. A dnes už vím, že to byl geniální nápad. Překřížila jsem již skoro neznatelnou zrušenou turistickou stezku a ve chvíli, kdy jsem se rozhodovala, jestli to po ní vzít doprava nebo doleva, jsem zahlédla strom s křížem a šipkou. Nebylo co řešit, jde se dolů :-)

 

Ruský kříž nad Josefovem
Ruský kříž nad Josefovem (září 2012)

 

Pamětní deska Georgije Fedoroviče Morozova, ruského lesníka a vědce, byla umístěna na skalním útesu na babické stráni Josefovského údolí:

G.E.
MOROZOV
1867-1920
1929
Nad touto deskou je kamenná tabulka s textem psaném starším ruským písmem:
RUSSKAJA STORONA
JOZEFOVSKOJ DOLINY

 

Ruský kříž nad Josefovem
Ruský kříž nad Josefovem (září 2012)

 

Pojmenování svahu Ruská stráň bylo výrazem tehdy obecného slovanského cítění národa. Nad oběma tabulkami je na skále vztyčen symbolický pravoslavný ruský kříž. Ten původní zhotovil tesař Josef Pidra z Babic a byl vztyčen v roce 1926, ten současný byl vztyčen v roce 2003 poté, co torzo původního spadlo do údolí.

 

Výhled je především na protější stráň - ta se jmenuje Slovenská a i ta má svoji pamětní desku. Je zasazena na skalním útesu nad hutí Františka.

 

Ruský kříž nad Josefovem
Ruský kříž nad Josefovem (září 2012)

 

A symbolika ruského pravoslavného kříže? Pravoslavný kříž má na své vertikální ose tři horizontální břevna, na rozdíl od jednoho břevna u latinského kříže. Vrchní břevno je určeno pro nápis Ježíš Nazaretský, Král Židů. Prostřední břevno slouží jako místo pro Kristovy rozpažené ruce. Spodní břevno pravoslavného kříže je určeno pod Kristovy nohy, které jsou přibity každá zvlášť, na rozdíl od latinského kříže, kde jsou nohy přibity dohromady jedním hřebem. Toto spodní břevno je mírně nakloněno. Jeho spodní konec má ukazovat do pekel a vrchní do nebe.

 

Kříž je to pořádný a výhled do údolí je opravdu pěkný. Ale svah je to prudký a je opravdu potřeba hodně opatrnosti, aby se sem člověk dostal. Žádná slušná pěšina, žádná lavička. Rozhodně nedoporučuji v zimě!!!

 

 

Ruský kříž nad Josefovem
Ruský kříž nad Josefovem (září 2012)

 

Pokračuji po zrušené, kdysi žlutě značené turistické pěšině směrem ke Śvýcárně v podstatě po vrstevnici - podél skalisek jsou dokonce nataženy řetězy, ale pěšinka je už málo zřetelná a tu a tam přes ni leží vyvrácené stromy. Tahle stezka je nazvána Hviezdoslavovou a někde je zde i pamětní deska slovenského básníka a milovníka přírody Pavola Orságha Hviezdoslava (1849-1921), ale tu jsem neobjevila :-( Musela jsem projít nejspíš těsně kolem ní, ale zub času už mnohé z těch pamětních desek Lesnického Slavína dokonale zamaskoval.

 

chodníkem Pavola Orságha Hviezdoslava
chodníkem Pavola Orságha Hviezdoslava
chodníkem Pavola Orságha Hviezdoslava (září 2012)

 

Značka pravděpodobně tehdy vedla k rozcestí U sedmi dubů, takže jsem se jí nedržela, ale sešla až dolů ke Křtinskému potoku a pak se vydala proti jeho proudu. Jen krátce jsem se zastavila u třetího zastavení naučné stezky s názvem Pěnovcové prameny. Pěnovce jsou pramenné vápence, kdy kalcit krystalizuje po uvolnění oxidu uhličitého z vyvěrající vody. Zde z ústí zavalené štoly vyvěrá drobný pramen, který vytváří pěnovcovou kaskádu, jedinou živou pěnovcovou kaskáda Moravského krasu, což ji činí předmětem obdivu. Jenže za letošního sucha toho moc k vidění není...

 

pěnovcová kaskáda
pěnovcová kaskáda (září 2012)

 

A ta štola? Říká se jim Josefovské štoly - 20 až 350 m dlouhé štoly vznikaly na levém břehu potoka v 50. letech minulého století, jejich ražba byla přísně tajná a měla zřejmě souvislost s blízkou výrobou zbraní v Adamově. Po prozrazení projektu štol však bylo kopání přerušeno.

 

jedna ze štol u Josefova
jedna ze štol u Josefova (září 2012)

 

Návštěvu Jáchymky rozhodně nemohu vynechat. Baterku už sebou na výlety do Moravského krasu beru automaticky.

 

jeskyně Jáchymka
jeskyně Jáchymka
jeskyně Jáchymka
jeskyně Jáchymka
jeskyně Jáchymka
jeskyně Jáchymka (září 2012)

 

U Býčí skály jsem už byla mnohokrát, ale tentokrát mne poprvé napadlo vylézt nahoru. Ne jako horolezci po stěně, ale pohodlně po široké pěšině odbočující z cesty spojující Býčí skálu s jeskyní Kostelík.

 

před Býčí skálou
před Býčí skálou
před Býčí skálou (září 2012)

 

Výhled za tu námahu stojí a mělo to pro mne jen jedinou chybičku - auto na mne čeká ve stejné výšce, ale na opačné straně Křtinského údolí :-(

 

na Býčí skále
nad Býčí skálou (září 2012)
na Býčí skále
na Býčí skále
pohled z Býčí skály směrem na Krkavčí skálu (září 2012)

 

Přes skálu Modrý Rys se dostávám až na Krkavčí skálu a hluboko pode mnou cinkají skoby horolezců. Je to pouze týden, co se zde jeden z nich zřítil po uvolnění chytu na konci cesty daleko od posledního jištění, ale pád přežil - vyvázl s vážně poraněnou páteří.

 

na Krkavčí skále
na Krkavčí skále
na Krkavčí skále
na Krkavčí skále (září 2012)

 

Mohla bych tady na sluníčku proležet zbytek odpoledne, ale dny už jsou krátké a je třeba vyrazit na protější kopec :-(

 

na Krkavčí skále
na Krkavčí skále
na Krkavčí skále (září 2012)

 

Jeskyní Kostelík kdysi zurčely vody Křtinského potoka, který dnes teče v údolí mnoho metrů pod ní. Průchozí jeskyně skutečně připomíná gotický chrám úzkým, jakoby zalomeným klenutím svých vchodů. Tři chodby se stýkají v klenuté síni, jíž je vidět nebe. Ale namísto poustevníka zde narazíte na horolezce - někde nahoře mají zavěšen zvoneček, takže si každý, komu se podaří vylézt až nahoru, může zazvonit.

 

jeskyně Kostelík
jeskyně Kostelík
jeskyně Kostelík
jeskyně Kostelík
jeskyně Kostelík (září 2012)

 

Údolí Vaječník je bočním bezvodým údolím Křtinského potoka s řadou skalek ve svazích. Na jedné z výrazných ostrožen se nachází nepatrné pozůstatky středověkého hrádku datovaného do 14. století, ale tam nepolezu.

 

údolí Vaječník
údolí Vaječník (září 2012)

 

Zajímavější jsou zde rozhodně jeskyně - prý jich zde je 9, ale já narazila sice jen na jednu, ale zato na největší. Jeskyně Ve Vaječníku se nachází pod převislou skalní stěnou kousíček od žluté turistické značky a vede k ní zřetelně vyšlapaná pěšina. Za dva metry vysokým vchodem pokračuje mírně stoupající chodba rozšířená několika menšími síňkami se sporou krápníkovou výzdobou až do vzdálenosti 49 m, ale takhle hluboko jsem samozřejmě nelezla :-(

 

Jeskyně Ve Vaječníku
Jeskyně Ve Vaječníku
Jeskyně Ve Vaječníku (září 2012)
údolí Vaječník
v horní části údolí Vaječník (září 2012)

 

Poslední zastávkou na cestě autem zpátky do Brna je Srnčí studánka z roku 1937 při silnici Kanice - Babice s obrázkem srnce v říji ženoucím se za srnou. Studánka je v krasovém území a její pramen velmi kolísá a občas se i ztrácí. Dneska neteče ani kapka :-(

 

Srnčí studánka mezi Babicemi a Kanicemi
Srnčí studánka (září 2012)

 

 

Popisovaná místa leží z části na území NPR Býčí skála - v NPR je zakázáno pohybovat se mimo vyznačené stezky a navštěvovat jeskyně. Kromě klidu v národní přírodní rezervaci jde především o sešlap vegetace a půdy na skalách a svazích.

 

 

 

Další fotky a mapka: http://tombuv.blogspot.cz/2012_10_01_archive.html

 

copyright Alena