Hustopeče a okolí 26.3.2012

za nádherou rozkvetlých mandloní

 

Mandloň obecná ( Amygdalus communis L.) je domovem od severní Afriky až do střední Asie a je velmi hojná ve Středomoří. Kvete jako jeden z prvních stromů - loni jsem neměla štěstí a tu největší krásu se mi podařilo zmeškat, ale letos jsem to vymyslela naprosto geniálně. Jak jednoduché, manžel mé kolegyně z práce pracuje v Hustopečích a z okna vidí přímo na sad :-))

Hustopeče, mandloňový sad

Hustopeče, mandloňový sad

První sad se rozkládá na jihozápadních svazích Staré hory nad městem - stačí zaparkovat u hřbitova a kolem jeho pravého konce vyrazit vzhůru podél vinohradů a zahrádek až kousek pod vrcholek Hustopečského starého vrchu (311 m). Loni jsem si nebyla jistá, zda-li mířím správně, ale letos orientaci napomáhají cedulky a především ze všech stran viditelná rozhledna. Druhý sad je v lokalitě Kamenec a oba sady spojuje naučná stezka.

Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad

Hustopeče, mandloňový sad

Historie pěstování mandloní na našem území sahá až do 17. století, ale první rozsáhlé sady byly vysazeny až ve snaze o soběstačnost socialistického hospodářství v roce 1949 na svazích v okolí Hustopečí. Mandloně totiž potřebují slunečné, dobře chráněné stanoviště v teplých polohách. V době největšího rozmachu v šedesátých letech dvacátého století rostlo v Hustopečích okolo 50 000 stromů na 185 hektarech. Hustopečské mandle nechyběly v žádné čokoládě tehdejší továrny na cukrovinky Zora Olomouc. Postupně však mandloně začaly ustupovat perspektivnějším meruňkám a sady se zmenšovaly - zůstaly pouze dva a po listopadu 1989 přestal být zájem i o úrodu z těchto sadů. Dnes je totiž levnější mandle dovézt - jejich pěstování je poměrně náročné. Oba sady s s celkem asi 850 stromy zabírající rozlohu tři a půl hektaru zůstaly tedy nevyužívané a neudržované. Zanedbávané nekvetly a nepřinášely žádné plody. Naštěstí se podařilo prosadit dobrou věc - v roce 2009 se tyto sady patřící společnosti Nestlé podařilo městu Hustopeče odkoupit a zahájit jejich obnovu. A stromy obsypané na jaře růžovými květy tak snad zůstanou i nadále potěchou pro oči.

Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad

Hustopeče, mandloňový sad

Existují dvě hlavní linie mandloní: amara s hořkými jádry (hořkou chuť způsobuje amygdalin, který se po kontaktu s vodou rozkládá a uvolňuje jedovatý kyanid) a dulcis se sladkými jádry. Z hořkých mandlí se destiluje aroma, sladké jsou součástí cukrovinek, bonbonů a pečiva, z mletých se přidáním cukru, vaječných bílků a alkoholu vyrábí marcipán.

Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad

Hustopeče, mandloňový sad

Třebaže je mandloň z rodu peckovic, její plod není poživatelný. Chlupaté, plstnaté oplodí s kožovitou dužinou záhy sesychá a puká, aby se na svět dostala pecka s jádrem.

Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad Hustopeče, mandloňový sad

Hustopeče, mandloňový sad