Bulharsko 3.-12.7.2015

přechod Vitoši, Rily a Pirinu

Letošní dovolenou mám v plánu si užít tak trochu netradičně - rozdělím si ji na na dvě samostatné části. Týden strávím na horách s batohem na zádech a týden na kole.

 

Trasu pro kolo už mám rozplánovánu po dálkové cyklotrase Ciclovia Alpe Adria Radweg spojující italské Grado a rakouský Salzburg, ale kam pěšky do hor? Láká mne Balkán, Rumunsko, občas sním nad knihou Karpatské hry Miloslava Nevrlého... Ale putovat týden s veškerou výbavou na zádech nemám šanci. Na něco takového fyzicky nemám a bylo by to trápení namísto úžasných zážitků. Ale v nabídce cestovky Alpina je přechod bulharských hor s nocováním a stravováním v horských chatách a to bych zvládnout mohla :-)

 

Vyrážíme autobusem v pátek odpoledne s rezervou, protože nikdy není jisté, jak dlouho se zdržíme na hranicích Maďarsko/Srbsko a následně Srbsko/Bulharsko, protože Srbsko není členem EU. Ale bylo to v pohodě - je čas přeřídit si čas o hodinu dopředu a vyměnit eura za bulharsko měnu, která se nazývá leva a dělí se na stotinky. Kurz leva je pevně vázaný: 1 € = 1,956 Lv a aktuálně to tedy vychází cca 1 Lv = 14 Kč.

 

Čeká nás jednodenní výšlap do pohoří Vitoša, třídenní přechod Rily a čtyřdenní Pirinu. Spát budeme na horských chatách a protože ceny v Bulharsku jsou na podobné cenové úrovni jako u nás, ochutnáme místní stravu.

 

Když se řekne Bulharsko, vybaví se mi dovolené s rodiči autem značky Škoda 120L se stanem a kufrem plným konzerv a pytlíkových polévek s cílem černomořské pobřeží. Už to bude více než 30 let... Bulhaři píšou písmem cyrilicí, kterou sestavil svatý Kliment Ochridský, žák Cyrila a Metoděje. Cyrilice je totožná s ruskou azbukou. Starší ročníky to mají jednoduché, učili jsme se ruštinu ve škole a dokonce z ní i povinně maturovali.

 

Ale úplně nejvíc matoucí jsou gesta, protože Bulhaři kroutí hlavou jinak než zbytek Evropy. Neuvěříte, dokud si to na vlastní oči nevyzkoušíte. Úplně triviální dotaz po mé objednávce čaje zněl, zda-li chci cukr - pokud přikývnete, dostanete ho samozřejmě hořký :-) Jedinou jistotou je nekývat, ale používat slova DA nebo NE.

 

Ale hlavně nezapomeňte, že Bulharsko vždycky bylo a stále je Balkán a záchody jsou zpravidla turecké.

Bulharsko

Bulharsko

Vitoša

Jižně od hlavního města Sofie se nachází pohoří Vitoša - nejstarší bulharský národní park založený v roce 1934. Pohoří je téměř kulaté o průměru 20 až 25 km a průměrné nadmořské výšce 1500 m. Je z hlediska geologie tvořeno hlavně žulou a celkem deset vrcholků zde převyšuje nadmořskou výšku 2 000 metrů. Nejvyšší horou je Černi vrah s 2290 m. Poloha nedaleko hlavního města zajišťuje jak během léta, tak v období zimy vysokou návštěvnost turistů. Rozsáhlé jsou zde jak jehličnaté, tak listnaté lesy a ve vyšších polohách se nacházejí klasické horské louky.

 

Začínáme u hotelu Moreni, kam nás dovezl autobus - ve výšce 1780 m (konečnou zde má i hromadná autobusová doprava ze Sofie).

Vitoša Vitoša

Vitoša

Ale zatímco u nás má dnes teplota stoupat k hodnotám okolo 32°C, tady je docela chladno. Vrcholy mizí v šedivé cloně a vhod přichází čepice i tenké rukavice.

Vitoša Vitoša Vitoša

Vitoša

A jsme na nejvyšším vrcholu zvaném Černi vrah (2290 m), v chatě se ohřejeme a poprvé máme možnost ochutnat bulharskou kuchyni :-)

Vitoša

Vitoša

Na výběr je několik druhů polévek a řeknete-li si o čaj, dostanete automaticky bylinkový.

 

bob čorba = fazolová, supa lešta = čočková, pileška = kuřecí, škembe = dršťková, tarator = studená okurková s jogurtem

 

Počasí se trošku zlepšuje a my šlapeme přes Jarlovski kupen (2173 m).

Vitoša Vitoša Vitoša Vitoša Vitoša

Vitoša

Cílem je vesnička Jarlovo a než se dočkáme autobusu, vyzkoušíme další speciality bulharské kuchyně - karbanátky zvané kjufte nebo kebabča, brambory a samozřejmě šopský salát.

Vitoša

Vitoša

Šopska salata je asi nejznámějším pokrmem u nás, který vymysleli Bulhaři. Hromada nadrobno nakrájených rajčat, okurek, paprik a cibule je posypaná nastrouhaným bílým balkánským sýrem. A skutečný balkánský sýr je něco naprosto jiného než přesolené tvarohové krychle, které se prodávají u nás :-)

Vitoša

Vitoša

Trasa to byla pro začátek dlouhá cca 22 km s převýšením 600 m nahoru, 1300 m dolů.

 

A protože nám počasí až tak moc nepřálo, našla jsem dodatečně nádhernou fotogalerii.

 

Pokračování - Rila