Elberadweg 21.7.-3.8.2012

na kole proti proudu Labe z Cuxhavenu do Děčína

 

Elberadweg - úvod
část první, Hamburk - Cuxhaven - Hamburk
část druhá, Hamburk - Magdeburg
část třetí, Magdeburg - Drážďany - Děčín - tato stránka

 

10. den - 30.7.2012 - Magdeburg (Biederitz) / Dessau

Magdeburg (Biederitz) - Elbenau - Pretzien - Dornburg - Steckby - Aken - Dessau
tento den 82 km, celkem 753 km

 

Už ani nevím, co je dneska za den - všechny jsou stejné a z názvů německých měst při mé neznalosti německé výslovnosti mám pořádný galimatyáš. Je jedno, jestli se jedná o pravý či levý břeh, hráze jsou všude stejné :-(

Spíme kousek před Dessau na koupališti. Sprchy jsou k dispozici v kabince na převlíkání, ale jinak v pohodě. Moc příjemné místo.

11. den - 31.7.2012 - Dessau / Torgau

Dessau - Vockerode - Wörlitz - Lutherstadt Wittenberg - Elster - Torgau
tento den 108 km, celkem 861 km

 

Při výjezdu z města se nám podařilo zakufrovat, ale je to poprvé, takže žádná tragoška. Kousek se vracíme a je to tady zase. Nekonečné hráze a lužní lesy a louky od vidím do nevidím.

Ale v oblasti zvané Wörlitzer Park je to příjemná změna - trošku to tady připomíná Lednicko-valtický areál se zámkem, rybníkem, umělou zříceninou a různými stavbičkami. A nesmí chybět husy a labutě.

Lutherstadt Wittenberg, téměř padesátitisícové město, má krásné centrum a pyšní se přítomností Martina Luthera počátkem 16. století.

K vrzajícímu kolečku se přidává prasklý drát. Samozřejmě že u kola více naloženého a zadního :-( Naštěstí máme informační brožuru popisující s německou důkladností i všechny opravny podél trasy - za 8€ získal Vašek nový drát a může se pokračovat.

 

V Torgau toho máme pro dnešek tak akorát dost, máme za sebou rekordních 108 km. Bylo by těch kilometrů ještě víc kdybychom se drželi cyklostezky, ale my to dnes částečně střihli po přímé silnici namísto nekonečného kopírování meandrů.

12. den - 1.8.2012 - Torgau / Radebeul

Torgau - Belgern - Strehla - Riesa - Meissen (Míšeň) - Coswig - Radebeul
tento den 103 km, celkem 964 km

 

Zámek Hartenfels v Torgau je dominantou města, ale nejznámějším se toto město stalo v roce 1945 jako místo setkání vojsk USA a Sovětského svazu ve společném útoku na Německo 25. dubna 1945.

Ale to úplně první setkání jednotek americké armády a prvního ukrajinského frontu proběhlo v místě zvaném Strehla o několik hodin dříve a o 30 km jižněji.

A je tady Wessnig a kostel pro cyklisty přece nemůžeme vynechat - přidáváme svůj špendlík do obrovské mapy této části Evropy. Brno už je sice za okrajem, tak se hrdě hlásíme k Práglu.

S pauzou ve výletní hospůdce u eis kafé prostě furt šlapeme a šlapeme a šlapeme. Krajina se konečně mění. Z nekonečných rovin jsou najednou kopečky a my konečně kopírujeme tok řeky a netočíme do pravých úhlů po hrázích od vesnice k vesnici.

 

Letmý pohled na historické centrum města Míšeň, známé místní manufakturou na výrobu porcelánu, a šlape se dál.

Jsme v místě zvaném Radebeul, což je v podstatě předměstí Drážďan a my si už můžeme říci - zvládli jsme to!!! Spíme v kanoistickém klubu a nálada je opravdu skvělá.

Jen tak nalehko ještě večerní výjezd k vile Karla Maye (1842-1912), ve které je od roku 1928 jeho muzeum. Kdo by neznal německého spisovatele dobrodružných příběhů o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a jeho pokrevním bratru Old Shatterhandovi :-) Neuvěřitelné, tři díly Vinnetoua napsal v roce 1893 a u nás nejznámější série filmů s Pierrem Bricem (nezaměnitelně dabován Stanislavem Fišerem) a Lexem Barkerem vznikala v letech 1962-65!!!

 

13. den - 2.8.2012 - Radebeul / Königstein

Radebeul - Moritzburg - Radebeul - Drážďany - Pillnitz - Pirna - Königstein
tento den 76 km, celkem 1040 km

 

Vstáváme časně - chceme navštívit Popelčin zámek, Moritzburg, ale abychom nemuseli do kopců s plně naloženými koly, sbalíme se až po návratu. A dobře jsme to vymysleli, kopec je to úděsný - nějak jsme vyšli ze cviku po těch stovkách kilometrů lautr rovinou.

 

GPSka nás vede tak nějak divně, navigace pro cyklisty nefunguje úplně správně, protože na kole lze ve skutečnosti projet téměř všudy, ale ten Garmiňácký program si to nemyslí :-(

Takhle zrána máme celou tu pohádkovou scenérii včetně kachní rodinky jen pro sebe a je to nádhera.

Byla to zajížďka od labské trasy cca 23 km a ještěže jsme ten náklad nechali u Labe - s plnou polní by to bylo na celý den :-) A takhle nám navíc stan a vše v něm krásně proschlo.

 

Při průjezdu přes Drážďany, druhým největším městem v Sasku s půl milionem obyvatel, se připadáme jak na cyklodálnicích, ale moc se nám to líbí.

 

Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediteránnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Samotné město bylo zničeno z 90% při náletech 13.-15. února 1945 a počet obětí je odhadován na 25 tisíc. Nevynecháváme proslavený kostel Frauenkirche, v němž se před bombardováním Drážďan v roce 1945 ukrývala spousta lidí - i kostel byl hodně zničen a jeho trosky byly zakonzervovány a prohlášeny válečným památníkem jako připomínka hrůz války. Po znovuspojení Německa bylo rozhodnuto o obnově jako o symbolu smíření mezi dříve válčícími mocnostmi - očíslované kameny byly znovu použity a nově byl kostel vysvěcen v roce 2005.

Jeho neobvyklá, přes dvacet šest metrů vysoká kupole zvaná die Steinerne Glocke neboli kamenný zvon, je triumf techniky a inženýrství své doby srovnatelný snad jen s Michelangelovou kupolí pro baziliku svatého Petra v Římě.

 

Ale Zwinger snad navštívíme někdy jindy :-(

Nasyceni tradičním curry wurstem za 2,5€ vyrážíme proti proudu směrem na Pirnu. Proti proudu a proti větru :-( A nejhorší je ta dlažba. To je snad nějaká saská mánie pro oblé kameny. V každé vesnici, na každé křižovatce. Kostky nejsou nejhorší, nejhorší je klasická dlažba z kamení...

Na mnoha místech stojí sloupky s připomínkou, co dokáže voda - naposledy v roce 2002 dokázala svou obrovskou sílu. Ale hlavní je, že krajina kolem se rapidně mění. Skály saské části Českosaského Švýcarska jsou rozhodně hezčí kulisou než nekonečné německé roviny.

Naším posledním dnešním cílem je pevnost Königstein - utábořili jsme se v kempu u Labe a nalehko vyrazili vzhůru stezkou pro pěší :-) Nebylo jednoduché dostat kolo přes kamenné schody... Šok, a že je tak pozdě, samozřejmě už nás dovnitř nepustí, protože za chvíli zavírají.

Večer přijde bouřka tak rychle, že ani nestačíme dovařit večeři :-( Co se dá dělat, jde se spát...

 

 

14. den - 3.8.2012 - Königstein / Děčín

Königsberg - Bad Schandau - Schmilka - Děčín
tento den 35 km, celkem 1075 km

 

A stále leje a leje. Ranní výšlap na Konigstein se ruší, protože takovou časovou rezervu nemáme. Jsme rádi, že se kolem desáté zabalíme, nasnídáme a přívozem přemístíme na opačný břeh. Silnička nás houpá - chvilku nahoru, chvilku dolů, ale za mostem v Bad Schandau, kde přejíždíme zpět na levou stranu řeky, už nás čeká jen rovina podél vody až k německo-české hranici a dále do Děčína. Ale aby to nebyla taková fádní nuda, kousek před Žlebem se spouští další bouřka. No aspoň můžeme pořádně otestovat nepromokavost naší výbavy - dnes už budeme spát ve vlastní posteli.

Moc použitelných spojů mezi Děčínem a Brnem pro cyklisty nejezdí - ten poslední odjíždí z Děčína 15:24, ale stíháme jej i s rezervou, takže před odjezdem nám vybyla i chvilka na oběd v nádražní hospůdce. Jen škoda, že v Praze budeme přestupovat :-(

 

Elberadweg - úvod
část první, Hamburk - Cuxhaven - Hamburk
část druhá, Hamburk - Magdeburg
část třetí, Magdeburg - Drážďany - Děčín - tato stránka