Vysoké Tatry 16.-22.10.2012

výlet šestý, Mengusovská dolina, Kôprovský štít

 

parkoviště pod Popradským plesem (1262 m) - Popradské pleso (1500 m) - Nad Žabím potokom (1635 m) - Velké Hincovo pleso (1945 m) - Vyšné Kôprovské sedlo (2180 m) - Kôprovský štít (2367 m) a zpět po stejné trase s odbočkou k symbolickému cintorínu - celkem cca 17 km, 7 hodin, převýšení 1105 m

 

Mengusovská dolina patří mezi největší doliny na jižní straně Vysokých Tater - společně s Hincovou dolinou měří cca 10 km. Je pramennou částí říčky Poprad - jeho hlavní zdrojnicí je Hincov potok vytékající z Velkého Hincova plesa a Ľadový potok pramenící v Zlomiskové dolině a protékající Popradským plesem.

Opět mne čeká brzké vstávání - tentokráte se navíc potřebuji kompletně zabalit, protože do Tatranské Lomnice už se nebudu vracet, ale vyrazím večer rovnou k domovu. Naštěstí autem to odsejpá úplně jinak než električkou a bonusem navíc je nádherný východ slunce nad Popradskou kotlinou zahalenou pod inverzní oblačností.

Po modře značeném turistickém chodníku vyrážím k Popradskému plesu po asfaltové silničce. U plesa je čas na první zastávku, je čas na raňajky v Chatě pri Popradskom plese - v Chatě kpt. Morávku (1500 m).

Posilněná vyprážanými vajciami na cibulke, chlebem a čajem mohu pokračovat do nitra Mengusovské doliny. Zpočátku lesem, ale netrvá to dlouho a vstupuji do pásma kosodřeviny. Míjím rozcestí na Rysy (rázc. nad Žabím potokom) a pokračuji vlevo podél Hincova potoka.

Strmé, ale krátké serpentiny mne přivádí do horní části Mengusovské doliny, do Hincovy doliny. Z vysokého skalního prahu jsou krásné pohledy napravo - na Vysokou, Rysy, Tažký štít i Mengusovský Volovec (2227 m). Z jednoho místa je vidět i Chatu pod Rysy. Ale i nalevo se předvádí tatranské vrcholky - hřeben Bašt s výrazným vrcholem Satan (2421 m)

Stoupání se na chvíli zmírňuje - horní část Mengusovské doliny je plochá s několika malými plesy.

Cesta pokračuje až k Velkému Hincovu plesu (1945 m), největšímu a nejhlubšímu plesu slovenské části Vysokých Tater s plochou 20 ha a maximální hloubkou 53 m. Je čas ke krátkému odpočinku - je třeba si vychutnat pohledy na zčásti zamrzlou hladinu plesa. Uvádí se, že ledem je toto pleso pokryté průměrně 270 dnů v roce a zadržuje neuvěřitelných 1 800 000 m3 vody. Dominantou této části doliny jsou tři Mengusovské štíty, z nichž největší, Velký Mengusovský štít, dosahuje nadmořské výšky 2438 m a dále Čubrina (2370 m) a Kôprovský štít (2363 m).

A samozřejmě posbírat síly k dalšímu výstupu - Vyšné Kôprovské sedlo (2180m) je přístupné strmými serpentinami.

Nalevo se objevuje Malé Hincovo pleso, dosud skryté za terénními nerovnostmi a Velké Hincovo pleso je možno si prohlédnout z výšky.

A pořád nahoru a nahoru - chvilka odpočinku v sedle a zase nahoru.

Vypadalo to, že už jsem na vrcholu, ale byl to jen předvrchol :-( Pár výškových metrů mi ještě zbývá... Předvrchol Kôprovské plece je od hlavního vrcholu oddělený Kôprovskou priehybou. Je tu několik exponovaných míst s hladkými skalními plotnami, ale za dnešního počasí to není vůbec žádný problém.

A mám to za sebou - jsem ve výšce 2363 m.

Fantastické rozhledy se otevírají nejen na Vysoké Tatry, ale i na Západní Tatry, do Polska a částečně i na hřeben Nízkých Tater.

Přímo před sebou mám Orlí Perč - kdybych byla bývala tušila, jaké příjemné počasí si pro mne říjen nachystá, naplánovala bych si túru přes Kozie Wierch, jenže to bez noclehu na některé z polských chat nelze v krátké říjnové dny za světla stihnout. Škoda...

Z vrcholu na severozápad vybíhá dva a půl kilometrový boční hřebeň Prostredný chrbát oddělující Hlinskou a Temnosmrečinskou dolinu. Při pohledu na jihozápad za Hrubým vrchem a Furkotským štítem vykukuje Kriváň.

 

Dolů to jde samozřejmě rychleji, ale foťák samozřejmě nekončí v batohu - v odpoledním slunci je strana doliny směrem k Rysům úžasně nasvícená.

Trošku jsem se obávala toho, že než se stihnu vrátit zpátky k Popradskému plesu, zmizí sluníčko za hřebenem, ale zbytečně. Talíř s haluškami se slaninou na terase Chaty u Popradského plesa chutná výborně - aby taky ne po těch několika dnech o chlebu s něčím :-)

Mŕtvym na pamiatku - živým na výstrahu je mottem symbolického hřbitova obětí Vysokých Tater. Po prvé se myšlenka soustředit pamětní tabule zahynuvších z tatranských dolin, stěn a štítů na jednom místě objevuje v roce 1930. Volba padla na lokalitu limbového háje pod západní stěnou Ostrvy a symbolický cintorín s 60 dřevěnými kříži a kapličkou byl slavnostně otevřen v srpnu roku 1940.

Vyřezávané barevné detvanské kříže, kterých je zde dnes 56, mně spíš připomínaly indiánské totémy než křesťanské kříže, ale množství cedulí a cedulek každým rokem stoupá a na jaře roku 2006 jich zde bylo 278 s 412 jmény. Hory jsou krásné, ale dokážou být kruté...

symbolický cintorín pod Ostrvou

Mengusovskou dolinou na Kôprovský štít

výlet č. 1 - vodopády Studeného potoka, Skalnaté pl., Malá Svišťovka
výlet č. 2 - Bielovodska dol., s. Polský hrebeň, Východná Vysoká, Velické pl.
výlet č. 3 - Kasprowy Wierch, Kopa Kondracka, Giewont
výlet č. 4 - Skalnaté pl., Veľká Svišťovka, Zelené pl., Biele pl., chata Plesnivec
výlet č. 5 - Mlynická a Furkotská dol, Bystré sedlo
výlet č. 6 - Mengusovská dol., Kôprovský štít - tato stránka

 

Odkaz na Hynkův cestovní deník a jeho nádherné fotografie z Tater o cca dva až 3 týdny dříve.