Olomučany 24.8.2013

Lesnický Slavín mezi Olomučany a Novým Hradem

 

Byli jsme na dva dny vyhoštěni z bytu, aby nám mohli řemeslníci položit v rekonstruované koupelně a kuchyni dlažbu, ale neodjeli jsme daleko, protože předpověď počasí nebyla nikterak lákavá - přes server www.levneubytovani.net jsme si domluvili nocleh od pátku do pondělka v Josefově v ubytovně ŠLP Křtiny a byli jsme moc příjemně překvapeni. A to nejen proto, že sprcha s teplou vodou, záchod, který není nutno zalévat z kýblu a absolutní nepřítomnost stavebního prachu nám samozřejmě připadala po dvou týdnech na staveništi jako malý zázrak. Jenže objekt je v současnosti na prodej a zřejmě už dlouho fungovat nebude.

 

Josefov - Kančí studánka - památník L.Grabnera - Máchův památník - studánka U kukačky - Nový hrad - studánka U tetřeva - Výrovka - Čertův hrádek - Olomučany - studánka Sv. Hubert - Josefov, cca 14 km

 

Už to tady v okolí mám prozkoumané celkem důkladně, ale je zde jedno místo, kde jsem ještě nikdy nebyla - Kančí studánka. A pak to vezmu směrem k Novému hradu a poté přes Olomučany zase zpět. Cestou se zastavím aspoň u některých z mnoha studánek, pomníků či palouků, které zde byly postaveny v rámci Lesnického Slavína, evropského unikátu, jehož základy byly položeny v r.1929. Volně rozmístěné památníky jsou věnovány především významným lesníkům, ale i umělcům - milovníkům přírody, a některé též obyvatelům lesa - zvěři.

 

Kančí studánka je z nich nejnovější, byla postavena roku 2004, ale nedovede vás k ní turistická značka. Pomáhám si GPSkou a tekoucí voda je naštěstí z lesní cesty pod ní docela dobře slyšet. Studánka je to moc hezká - výtokový otvor ve tvaru prasečího rypáku jsem rozhodně nečekala :-)

Pokračuji ve výstupu. Kdysi se odsud otevíral krásný výhled na lesy Školního lesního podniku, dnes je tento palouk skrytý v lese. Leopold Grabner (1802-1864) byl profesorem na lesnické akademii v rakouském Mariabrunu a ústředním ředitelem první lesní správy Lichtenštejnů, k níž patřily i zdejší lesy. Napsal mnoho odborných prací a zasloužil se i o založení lesnické školy v Úsově na Moravě. Pro mimořádné zásluhy o zvelebení adamovských lesů mu byl postaven památník v Lesnickém Slavíně, v jehož průčelí je deska s jeho podobiznou, vyryt název jeho knihy a rukopis první věty z předmluvy knihy - z jedné strany v originále, z druhé v českém překladu.

Teď už mne vede červená turistická značka. Památník Karla Hynka Máchy (1810-1836), nejvýznamnějšího českého básníka epochy romantismu, byl vybudován na návrší s dalekou vyhlídkou do hlubokých údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka v roce stého výročí jeho úmrtí. Místo je to krásné, i výhled směrem na jih je dnes již obnoven, ale škoda, že dnešní počasí výhledům nepřeje.

 

Památník patří mezi největší objekty Lesnického Slavína. Stavba tvaru čtyřhranu o šířce 2,3 m a výšce 3,0 m je nahoře ukončena betonovou polokoulí, takže celková výška činí 5,2 m. Zkosený modřínový sloup v severovýchodním rohu je symbolem předčasné básníkovy smrti. Na stěnách jsou desky s citáty z Máje, názvy Máchových děl a na boku kruhové stříšky několik vět o básníkově odkazu.

Kdo by neznal tyto verše...

K dalšímu památníku je to jen kousek. Hradská lesní silnice prochází z Olomučan k Novému hradu - proto Hradská - a dále až k řece Svitavě a u památníku je její nejvyšší bod - u křižovatky lesních cest pod Máchovým pomníkem. Tvoří jej dvě betonové krychle s mezisloupkem o celkové výšce 4 m a vybudován byl v roce 1937.

Prof. Josef Opletal jej budoval v době, kdy již byl v důchodu a kdy se zamýšlel nad svou celoživotní prací. Své myšlenky a pocity vyjádřil několika citáty:

Na citáty bezprostředně navazují sluneční hodiny jako symbol ukrajování slunečního svitu - života. Prof. Josef Opletal (1863 - 1953), významný český lesník a nadšený budovatel Lesnického Slavína zemřel po dožitých devadesátinách.

Studánka U kukačky se nalézá v místě, kde z lesní silničky Hradské odbočuje lesní silnička Doubské a postavena byla v roce 1938. Dříve se nazývala U školky, ale namísto lesní školky je dnes v bezprostřední blízkosti studánky oploceno výzkumné pracoviště zvané Silviculturum. Obrázkem kukačky byla studánka osazena dodatečně v roce 1966. Zachycený pramen je velmi slabý, dělníkům ve školce poskytoval vodu pouze v jarních měsících a v létě pramen vysychá.

Na strmém pahorku na kopci v meandru řeky Svitavy, od okolí oddělený příkopy, stojí hrad Nový hrad. S datem dokončení 1493 se řadí k nejmladším hradním stavbám u nás, ale doznal řadu stavebních proměn. Vlastní jej Český svaz ochránců přírody a postupně se jej snaží od roku 1990 rekonstruovat dle podoby z 15. století - hradní palác, věže i hradby s ochozem. Nevím, nechci hodnotit, ale ze všeho nejvíce by hradu pomohli pořádným úklidem, protože všude se povalují cihly, staré střešní tašky a hromady dřeva. Ale na druhou stranu, za vstup se neplatí a v bufetu si lze koupit pivo, limo či tatranku, občas se zde konají různé historické akce a na hradě bylo natáčeno několik filmů a televizních pohádek.

Jen o kousek dál se nachází zřícenina původního hradu, který se nazývá Starý hrad. Jsou to jen skromné zbytky, malé pozůstatky zdí, terenní nerovnosti a dva příkopy.

 

Vydávám se po zelené ke studánce U tetřeva. Výstup svahem byl docela prudký, ale rozhodně to stálo za to, tahle studánka na lesním palouku s rybníčkem patří k nejhezčím.

A kde se vzal motiv tetřeva v kraji, kde tetřevi nežijí? Plánek stavby a betonovou desku s motivem tetřeva navrhl a vypracoval v roce 1938 prof. Josef Opletal pro studánku v Beskydech na cestě směrem k turistické chatě Slavíč. Pro okupaci v r. 1939 však ke stavbě nedošlo a tak ji náhradou vybudoval v roce 1940 zde, na Dlouhém vrchu v polesí Olomučany.

 

V údolí řeky Svitavy jižně od Blanska se nachází několik osamocených skal - jednou z nich je 70 m vysoká žulová skála zvané Výrova či Výrovka a měla by nabízet výhledy na řeku Svitavu, železniční trať s tunely a silnici spojující Brno s Blanskem, ale moc toho nevidím. Turistická odbočka končí u skály s vyhlídkou velice omezenou stromy ze všech stran a lepších výhledů by si člověk užil ze skaliska, které lze zahlédnout o kousek níž. Ale neobjevila jsem žádnou bezpečnou metodu, jak k ní slézt. Ale možná je přístupná jen pro horolezce :-(

Stezka se vine po velmi strmé stráni nad údolím Svitavy. Za sněhu by to tudy rozhodně nešlo a pro kolo rozhodně nedoporučuji. Úzké, šikmé a navíc popadané stromy :-(

Stezka spíše pro kamzíky mne nakonec přivádí k zřícenině hradu Olomučany, který je známější pod názvem Čertův hrádek. Ale moc toho zde k vidění s výjimkou valu a příkopu není, vypálen a opuštěn byl za husitských válek. Po věži zůstal jen kuželovitý pahorek, odkryta je část nádvorní zdi paláce a materiál odsud byl zřejmě použit k přestavbě Nového hradu.

Olomučany se táhnou údolím Olomučenského potoka téměř až od údolí Svitavy k sedlu do Josefovského údolí. Šlapu si to neprve podél lesa, pak po chodníku podél silnice a nakonec nezbývá než šlapat po silnici.

Míjím poslední studánku - studánku sv. Huberta, ze které neteče ani kapka. Voda z ní byla svedena do vodovodu pro nedaleké učiliště Adamovských strojíren - což je vlastně objekt, ve kterém jsme tento víkend ubytováni :-)

Ale až doma při sepisování zjišťuji, že mi jedna studánka utekla, ač jsem ve skutečnosti byla jen kousek od ní. Je z roku 2012, jmenuje se U sasanky a je věnována památce prof.MVDr. Ing. Pavla Jelínka, DrSc., rektora Mendelovy univerzity v Brně, který se významně zasloužil o Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

 

Zítřek má propršet - ale mohla bych se odpoledne podívat aspoň do Balcarky.