Západní Tatry 27.9.-1.10.2013

dny se krátí a slunce ztrácí sílu hřát

 

Výlet čtvrtý - Muzeum oravskej dediny a Juráňova dolina

 

Původně jsem měla pro dnešek v plánu výstup na Bystrou, nejvyšší vrchol Západních Tater. Ale za prvé - je to ze Zuberce do Podbanského na parkoviště 60 km, za druhé - je to výstup na převýšení řádně náročný a dlouhý a já mám za sebou tři dny vysokohorské turistiky a v nohách je to znát a za třetí, což rozhoduje, počasí není rozhodně ideální. Oblačno, větrno, teploty pod nulou :-( Třeba někdy příště, teoreticky to mám nastudováno - Kamenistou dolinou nahoru do Pyšného sedla, posledního zpřístupněného sedla hřebene Západních Tater, nahoru na Blyšť (2155 m) a poté na Bystrou do výšky 2248 m a Bystrou dolinou dolů - vychází to na téměř 9 hodin chůze s převýšením 1300 m.

 

Náhradní program? První zastávkou je skanzen - Muzeum oravskej dediny Zuberec-Brestová. Více než 50 staveb je zde rozestavěno do několika celků, které připomínají jednotlivé části Oravy - Dolnooravský rínok, Hornooravská ulica, Goralské lazy a nad dědinkou dřevěný gotický kostel sv. Alžbety Uhorskej ze začátku 15. století s malovaným stropem. Je poučné si připomenout, jak se žilo v minulosti, v drobounkých domečcích s mrňavými okny, s udusanou hliněnou podlahou a šindelovými střechami. Neměnila bych :-)

 

Jako první mne vítá hejno hus, ale jinak mám muzeum jen sama pro sebe - je takhle poránu příšerná zima a navíc fouká:-(

Druhou zastávkou jsou Oravice, místo známé především kvůli koupališti s termální vodou, ale také jako východisko pro výlet do Juráňovy doliny.

 

Oravice, parkoviště (792 m) - ústie Juráňovej doliny (884 m) - Tiesňavy - sedlo Umrlá (1010 m) - rozc. pod Umrlou (918 m) - Oravice, parkoviště (792 m), celkem cca 3 hod., 9 km

Od parkoviště u koupaliště vyrážím po červené směrem do Tiché doliny. Po asfaltu :-( Na loukách se pase, ale bačové už jsou dneska moderní - namísto salaše tu stojí karavan :-( Po čtvrthodině značka asfalt konečně opouští a přes louky rozryté divočáky a poseté ocúny směřuje k ústí Juráňovy doliny.

Juráňov potok zde vytvořil v měkkém vápenci úzký kaňon, jev v Západních Tatrách velice nezvyklý. Nejzajímavější část údolí se jmenuje Tiesňavy a strmé skalní stěny se svírají jen na několik málo metrů.

Klouzavé stupy jistí řetězy, několik úseků je zabezpečeno dřevěnými mostky a jednoduchými žebříky, ale takovou krásu jako ve Slovenském ráji zde rozhodně neuvidíte. Jen pár vymletých obřích hrnců, krátké kaskády vodopádů a ve vhodném ročním období spousty kytek. Nemám sebou stativ, tak se jen pokouším o pár momentek s fotoparátem položeným na batohu :-(

Ale taky uvidíte jednu technickou zajímavost - kaňon byl kdysi pro snazší svoz dřeva, sena a železné rudy přemostěn v délce 600 metrů a pár dřevěných nosníků zde bylo pro představu znovu položeno.

Jenže celá tahle paráda měří pouhopouhých cca 1000 metrů. Stezka pokračuje stoupáním do sedla Umrlá (1010 m) sice naprosto pohodlně, ale bez výhledů a poté zklesá do Bobrovecké doliny. Jiná možnost není, sice jsou ve starších mapách vyznačeny ze sedla Umrlá další dvě turistické trasy, ale obě byly zrušeny z důvodu ochrany přírody.

Vracím se Bobroveckou dolinou po asfaltu a jedinou zajímavostí je minerální mramen se siřičitou vodou kousek od cesty. Vede k němu vyšlapaná pěšinka, ale turistická odbočka z nějakého neznámého důvodu ne. I odbočka do Suché doliny, bývalá cesta na Osobitou, je označena zákazem vstupu :-(

A tak nezbývá než šlapat a šlapat po asfaltu, potok se skrývá někde vlevo v hustém lopuchovém porostu a třešničkou na pomyslném dortu je podivný chodník z prken vedoucí kamsi do louky. Neoznačený, zarostlý, no zřejmě se tu budovalo za evropské peníze :-( Příčné laťky jsou natlučeny seshora a samotné desky podélně s velkou mezerou mezi sebou... Rozhodně se tudy neprojede nikdo na vozíčku, jak tvrdí cedule při ústí Bobrovecké doliny v Oraviciach - že je cesta Bobroveckou dolinou postavena jako bezbariérová pro postižené...

Jen škoda, že jsem si nepřibalila plavky, mohla jsem si jít prohřát staré kosti. Dokonce bych si mohla vybrat ze dvou variant - nový, moderní Meander Aquapark Oravice se vstupným 13,50€ nebo za 5€ v termálním koupališti. Velká škoda...

Je nejvyšší čas vyrazit směr Brno. S kratičkou zastávkou na břehu Oravské přehrady a pak už nejrychlejší cestou domů - což je v případě, že nevlastníte slovenskou dálniční známku jízda přes Oravskou Polhoru a Żywiec do Bielsko-Białej, centra polské části Těšínského Slezska a jihozápadního Malopolska, města s 175 tis. obyvateli - z průjezdu jsem sice měla trochu obavy, ale naprosto zbytečně, protože celé město se již objíždí po dálnici.

 

Mně však tohle město vždycky připomene s trochou nostalgie zásluhou kreslených pohádek, z titulků večerníčků - wieczorynky, v nichž hlavní roli hráli dva bratři Bolek a Lolek (Bolek – vyšší a štíhlejší, Lolek – menší a zavalitější) naše dětství. Podobně jako v českém Krtečkovi se v něm téměř nemluví, takže nám vůbec s bráchou nevadilo, že nám je táta chytá na anténu nasměrovanou směrem do Polska.

 

výlet č. 1 - ze sedla Zábrať do Smutného sedla - Rákoň, Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivé

výlet č. 2 - přes Salatín do Smutného sedla - Brestová, Salatín, Spálená, Baníkov, Hrubá kopa, Tri kopy

výlet č. 3 - Sivý vrch

výlet č. 4 - Juráňova dolina - tato stránka