rozhledna Havran 14.6.2014

kde věž byla šeredná, je rozhledna pohledná

 

Havran (německy Rabenberg, 894 m) je nejvyšší vrchol okresu Tachov. Nachází se v Českém lese v bezprostřední blízkosti česko-bavorské státní hranice. Na jeho vrcholu stálo až do roku 2013 torzo chátrající vojenské věže z 80. let 20. století, která sloužila v době studené války pro radiotechnický průzkumu a jako hláska protiletecké obrany. Armáda ji opustila počátkem 90. let a neúspěšně se ji snažila prodat. Zchátralá věž vlivem počasí i vandalů byla naštěstí zachráněna před hrozící demolicí a přestavěna Klubem vojenské historie a sportů Tachov na veřejně přístupnou rozhlednu.

A protože se Vaškovi dostalo té cti, že jako bývalý uživatel dostal pozvání k slavnostnímu otevření a přestřižení pásky za českou stranu, byl program na sobotu 14.6. dlouho dopředu jasný. Bez ohledu na počasí a vzdálenost Brno-Tachov-Silberhütte 386 kilometrů, budeme v sobotu v 14:00 na místě.

 

Pro začátek několik fotografií z archivu - hlavním účelem armádního působení na Havranu bylo za minulého režimu sledovat vojenské cíle, jako například radary nebo navigační systémy letadel tehdejších západních armád.

Výhledy jsou z téhle věže úžasné, to jsem si v roce 2008 po tak trochu adrenalinovém výstupu na chátrající torzo vyzkoušela i já.

Dnes tu zůstal k připomenutí minulosti už jen kousek dvojitého plotu z ostatného drátu a přibyly cedule s příběhy těch, kteří se snažili za cenu obrovského rizika přes železnou oponu dostat ven z Československa.

Je to skoro jako zázrak, z nevzhledné a zanedbané vojenské hlásky se díky dotacím a obrovskému úsilí několika nadšenců, stala modře natřená kráska, pod kterou si dnes mikrofon předávali v rámci Dne Českého lesa zástupci z české i německé strany, lovecké znělky a signály troubili Trubači Kolowratových lesů a své umění předváděli Komedyjanti i soukromá záchranná služba Royal Rangers.

Pokud vás téma bývalé vojenské hlásky a její otevření jako rozhledny opravdu zajímá, další informace včetně několika videí naleznete na stránkách http://iron-curtain.info/videa/iron-curtain-video.php#havran2.

 

Dnes nám sice z hlediska sluníčka a teploty počasí zrovna moc nepřeje, ale dohlednost je slušná. Kopce a kopečky Českého lesa včetně Zvonu a nejvyššího vrcholu Českého lesa Čerchov na straně jedné a Dyleň na straně druhé, všechny tři s bývalou vojenskou věží na vrcholu. Nebo zříceniny - na bavorské straně Schellenberg a Flossenbürg, na české straně Přimda. Za dobrých podmínek by bylo vidět i Alpy, dnes se musíme spokojit s nevýraznou siluetou Šumavy.

Zvláště při pohledu na českou stranu hranice převažují lesy - oblast byla samozřejmě za železnou oponou a přístup nahoru je možný jen pěšky nebo na kole z obce Stará Knížecí Huť, což je téměř 8 kilometrů. Kratší a pohodlnější cesta cca dvoukilometrová v podstatě bez převýšení vede z bavorské strany od chaty Silberhütte, u které lze pohodlně zaparkovat.

 

Rozhledna v číslech:
nadmořská výška 895 m
výška rozhledny 24,4 m
sedm podlaží, 127 průhledných roštových schodů
celoročně volně přístupná

 

A co jsme ještě viděli? Nepřivezli jsme si sebou kola, takže jsme si vybrali tu nejpohodlnější a nejkratší přístupovou cestu - zaparkovali jsme u chaty Silberhütte.

Cestou od Silberhütte na Havran jsme se krátce zastavili u kaple Sv. Huberta na vrcholku Entenbühl (900 m):

Česko-bavorskou hranici jsme překročili v místě zvaném Křížový kámen neboli Kreuzstein:

Od Křížového kamene byla vyznačena přímá stezka po hranici až těsně pod vrchol Havranu.

Při návratu zpátky k autu jsme to vzali kolem kamene s křížem zvaným Brotfelsen.

Schellenberg, zřícenina pozdně středověkého hrádku na stejnojmenném vrcholku je volně přístupná a její vrchol přístupný přes dřevěný most slouží jako rozhledna - ale momentálně je mostek v havarijním stavu a přístup na vyhlídku je zakázán.

Po jedné z mnoha značených stezek v okolí Silberhütte lze snadno dojít k prameni řeky Náby (německy Naab), levostranného přítoku Dunaje nedaleko Regensburgu, resp. přesněji Lesní Náby (Waldnaab), protože řeka Naab vzniká až po soutoku Waldnaab a Haidenaab jižně od Luhe-Woldenau.

A přidávám pár fotografí z neděle, které už s rozhlednou Havran bezprostředně nesouvisí. Ty první jsou z Tachova, kde jsme se v penzionu v místní části Vítkov ubytovali - nebylo to špatné, ale protože podkroví je rozděleno na jednotlivé pokoje zřejmě jen pomocí sádrokartónových příček, uslyšíte odvedle v noci každé zavrtění a nedovedu si představit, co by člověk udělal, kdyby natrefil na hlučnější sousedy :-(

V Dlouhém Újezdě, zatímco Vašek fotil své oblíbené stožáry,vysílače a antény (v tomto případě na vrcholku Rozsochy), já jsem se vydala hledat židovský hřbitov:

A v Přimdě jsme si nejen pochutnali na výborném obědě v hotelu Kolowrat, ale vyšlápli si na vrcholek skalnatého hřebene prohlédnout si zříceninu hradu Přimda, zřejmě nejstaršího kamenného hradu v ČR - z první poloviny 12. století zůstala zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene obložená žulovými kvádry. Pokud na hrad Přimda dorazíte během otevírací doby, můžete vyrazit po zaplacení vstupného s průvodcem, poslechnout si výklad a vidět toho více, ale nám úplně stačilo porozhlédnout se v areálu volně přístupném.