bledule v údolí Chlébského potoka + Sýkoř 10.3.2015

jaro!!!

 

Vyrážím vlakem, abych tentokráte nemusela chodit do kruhu nebo se vracet stejnou trasou - vlaky směrem Nedvědice a Žďár n/S jezdí naštěstí z Brna s přestupem v Tišnově dopoledne co 2 hodiny a odpoledne co hodinu. A protože o víkendu bývá v údolí Chlébského potoka návštěvnost opravdu hodně vysoká, zvolila jsem si pro svou výpravu za krásou bledulek raději úterý :-)

údolí Chlébského potoka

bledule jarní, údolí Chlébského potoka

V Nedvědici jsem tedy pár minut před osmou a zastíněná místa ještě pokrývá jinovatka, ale sluníčko a modrá obloha slibuje krásný a téměř jarní den.

 

Nedvědice, žst. (330 m) - Sedlo (410 m) - rozc. Skorotice/Chlébské (360 m) - Chlébské (420 m) - Kačiny (550 m) - Prachýrny (661 m) - Nad Osikami (625 m) - Sýkoř (702 m) - Sýkořská hájovna (640 m) - Ochoz u Tišnova (440 m) - Hrušín (574 m) - Veselský chlum (578 m) - Borač, žst (280 m), cca 20 km

 

Historie Nedvědice je spjata s hradem Pernštejn, ale já vyrážím na opačnou stranu. Modrá turistická značka mne vede přes řeku Svratku a skalnatým příkrým svahem porostlým habřinami a smíšenými porosty s drobnými suťovisky přes PR Nad horou.

z Nedvědice do Sedla

z Nedvědice do Sedla

Z louky v Sedle se otevírá pěkný pohled směrem na Bořínov a Dolní Čepí a z nejvyššího místa lze zahlédnout při pohledu zpátky i hrad Pernštejn. Duši zde poprvé pohladí kopcovitá krajina Vysočiny, mozaika lesů, luk, pastvin a křovinatých strání s vesnicemi na návrších i hluboká lesnatá údolí podél potoků.

směrem na Bořínov a Dolní Čepí

směrem na Bořínov a Dolní Čepí

Pernštejn

Pernštejn

Modrá značka vede do Skorotic, ale já to vezmu napříč pastvinami dolů k silničce na Chlébské a napojuji se na zelenou.

směrem na Chlébské

směrem na Chlébské

Mým cílem je údolí plné bledulí - údolí Chlébského potoka. Podmáčené bledulové olšiny v nivě potoka, bukové a habrové lesy na svazích údolí, kvetoucí vlhké louky a zarůstající lada v bezlesých částech údolní nivy doplněné suchými mateřídouškovými pastvinami na výslunných stráních nad údolím - to vše je chráněno jako přírodní rezervace už od roku 1953.

 

Autem lze dojet až na konec (dolního) Chlébského, kde je nyní malé "parkoviště" a stánky s občerstvením (pracovní doba neznámá, zřejmě jen o bledulových víkendech).

údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka údolí Chlébského potoka

bledule jarní, údolí Chlébského potoka

Po pěšině vyšlapané podél potoka se dostávám až k rozcestí Kačiny a pokračuji přes Hrádky.

skalní útvary Prachýrny

skalní útvary Prachýrny

Zpevněná lesní cesta mne přivádí nad vesničku Osiky. Jsem docela vysoko, zde se ještě v příkopech a na zastíněných severních loukách drží poslední zbytky sněhu.

nad Osikami nad Osikami nad Osikami

nad Osikami

Vrcholovou část Sýkořské hornatiny pokrývají poslední dochované rozsáhlé zbytky typických bukových porostů a bučin s javorem klenem a Sýkoř s nadmořskou výškou 702 m je nejvyšším místem. Trigonometrický bod je umístěn v sedýlku mezi dvěma skalními mrazovými sruby.

vrchol Sýkoř

vrchol Sýkoř

V těsné blízkosti vrcholu se nachází betonový tubus vysílače vysoký 40 m - jeho zásluhou si nelze vrchol s ničím splést, protože je viditelný ze všech okolních rozhledových míst a škoda, že není zpřístupněn jako rozhledna.

vrchol Sýkoř

vrchol Sýkoř

Když sestoupám k malebné Sýkořské hájovně s maketou jelení hlavy v průčelí, neodolám a využiju laviček k obědové přestávce. Zde končí "Stezka Járy Cimrmana", naučná stezka v délce 4,5 km z náměstí v Lomnici a procházeli jsme ji v červnu 2006. Mnohé již je zřejmě jinak, na obnovených cedulích přibyly hvězdy, ale idealizovaná plastika Járy Cimrmana zde stále ještě stojí :-)

Cimrmanova busta u Sýkořské hájovny

Cimrmanova busta u Sýkořské hájovny

Za hájenkou stojí památná Sýkořská lípa, jejíž stáří se odhaduje na více jak 200 let. A pod lípou kvetly sněženky.

Sýkořská lípa Sýkořská lípa Sýkořská lípa

památná Sýkořská lípa u Sýkořské hájovny

Cesta mne vede k okraji lesa na zplanělé pastviny plné balvanů - území je chráněno pod názvem PP Synalovské kopaniny. Škoda, nebýt oparu, byly by pohledy směrem na vesničku Kozárov a kousek od ní na rozhlednu Babylon mnohem hezčí. Za příznivých podmínek je odsud vidět i Děvín z Pavlovských vrchů.

Synalovské kopaniny Synalovské kopaniny Synalovské kopaniny

Synalovské kopaniny

Mírným klesáním bych se dostala do Lomnice, ale mým dalším cílem jsou sněženky v PP Hrušín, takže opouštím značky a mířím rovnou z kopce do Ochozu u Tišnova a poté musím znovu prudce do kopce :-(

Ochoz u Tišnova

Ochoz u Tišnova

Jen škoda, že den už řádně pokročil, sílu slunce rapidně snížil opar a světla v lese už je málo :-(

sněženka podsněžník, PP Hrušín sněženka podsněžník, PP Hrušín sněženka podsněžník, PP Hrušín

sněženka podsněžník, PP Hrušín

pohled k Sýkoři

pohled k Sýkoři, ta malinká bílá tečka je vysílač

Další zastávkou je Veselský chlum s malebnou mozaikou políček, sadů a pastvin rozčleněných rovnanými zídkami z plochého rulového kamení.

Veselský chlum Veselský chlum Veselský chlum Veselský chlum

Veselský chlum

Hluboké údolí Svratky mezi Štěpánovicemi a Boračí leží v nadmořské výšce 270-290m a okolní svahy se strmě zvedají až nad 500m. Z Veselí jsou to do Borače k vlaku necelé 2 kilometry převážně prudce z kopce po stezce pojmenované po Josefu Uhrovi (1880-1908), učiteli a spisovateli, který má v Borači-Podolí rodný domek s plaketou, který se zřejmě bude brzy rekonstruovat.

Borač-Podolí, rodný domek Josefa Uhra

Borač-Podolí, rodný domek Josefa Uhra

Borač-Podolí

Borač-Podolí, u náhonu