Velká Fatra 4.-7.6.2015
když velkofatranské louky kvetou
první část: Staré Hory - Kráľova studňa - Borišov
druhá část: Borišov - Smrekovica - Vlkolínec - Biely Potok, tato stránka
den třetí: Borišov - Smrekovica
Vstávám s východem slunce a užívám si nádherné pohledy.
Borišov
A co teprve seshora...
Borišov
Při výstupu na Borišov jsem mohla batoh nechat u chaty, ale teď nezbývá než pokračovat dále po hřebeni a vyšlapat na Ploskou s kompletní bagáží.
na rozcestí pod Borišovem
Konečně jsem nahoře na Ploské a není to památník, je to hrob s nápisem:
TU LEŽÍ VOJAK ONDREJ KISS NARODENÝ 22.4.1923 V BADÍNE,
KTORÝ PADOL V BOJI 28.10.1944.
BUĎ POZDRAVENÝ, KTO SI SPOMENIEŠ NA MŇA, BUĎ VÍTANÝ, KTO NAVŠTÍVIŠ MÔJ HROB.
SNP-1944 ANDREJ KISS VENUJE ZPB NECPALY
na Ploské
Masívem Ploské se spojuje liptovský a turčianský hřeben - strmými svahy Ploská uzavírá Lubochnianskou dolinu. Přímo z vrcholu nejsou výhledy nejlepší, protože je to vlastně taková náhorní plošina, ale stačí sejít kousek níž na kteroukoli stranu.
na Ploské, směrem na Ostredok
na Ploské, směrem na Lubochnianskou dolinu
V jednom místě ještě zůstaly poslední zbytky sněhu.
pod Ploskou
Po doplnění vody pokračuji úbočím Čierneho kameňa.
pod sedlem Ploské
Přede mnou je stoupání na Minčol - slunko už řádně pálí, ale naštěstí nemusím spěchat.
pohled zpátky na Čierny kameň a Ploskou
pohled dopředu na vlastní vrcholek Minčolu s Rakytovem v pozadí
pohled k východu na hřeben Nízkých Tater
pod Minčolem
Prudkým výstupem se dostávám na vrchol Rakytova (1567 m), po Ostredku (1592 m), vrcholu Frčkov (1585 m) a Krížné (1574 m), čtvrtému nejvyššímu vrcholu Velké Fatry.
z Jižního Rakytovského sedla
nejhorší mám za sebou, jsem kousek pod vrcholem
na vrcholu Rakytova
pohled k severu směrem na Skalnou Alpu a Smrekovicu, v pozadí Velký Choč
Sestup do Severného Rakytovského sedla je řádně prudký, ale úbočím Tanečnice je to zase celkem pohodová procházka.
Skalná Alpa
A protože už mám pořádný hlad - vyzkouším, co vlastně nabízí horský hotel Smrekovica. Parkoviště prázdné, restaurace prázdná, k jídlu pouze kurací zeleninový vývar s rezancami za 2,5€... Naštěstí ale obrovská porce :-)
Stan stavím v místě zvaném Močidlo, kde kdysi stávala salaš a kde se smí oficiálně tábořit. Ale nebyl to tentokráte ten nejlepší nápad... K hotelu dojel autobus polských turistů a poté se spustil nějaký generátor. Jestli to hlučné zařízení pumpovalo vodu nebo vyrábělo elektřinu nevím, ale jelo to dlouho do noci a opět to spustilo ráno :-(
Močidlo
den čtvrtý: Smrekovica - Malinô Brdo - Biely Potok
Vstávám opět brzy, ale dneska za to může ten příšerný generátor :-( Rychle pryč, nasnídám se někde v tichu...
areálem horského hotelu Granit
Smrekovica (1530 m) je sedmým nejvyšším vrcholem Velké Fatry, ale vlastní vrchol není turisticky přístupný. Prakticky celý masív Smrekovice je zalesněn a velká část původních lesních porostů pralesovitého charakteru na Malé Smrekovici (1485 m) je chráněna jako PR Jánošíkova kolkáreň. Jen škoda, že čučoriedky ještě nedozrály :-(
úbočím Malé Smrekovice
Po pohodlné cestě se dostávám do Nižného a posléze Vyšného Šiprúnského sedla. Vyhlídkový vrchol Šiprúň tentokrát vynechám - nad dalekými rozhledy dneska vítězí opar.
pod Šiprúněm
V sedle pod Vtáčnikem stojí úžasná info cedule :-)
pod Vtáčníkem
V podstatě poslední větší stoupání mne přivádí k horní stanici lanovky na vrcholku zvaném Malinné.
Malinô Brdo
V Májekově chatě stále skvěle vaří. Posledně jsem odsud šlapala do Ružomberku, tentokráte to vezmu směrem na Vlkolínec.
Vlkolínské lúky v sedle pod Sidorovem
Třicítkové teploty byly nahoře na hřebeni příjemné, ale ve Vlkolínci je opravdu příliš horko. V potoce, který teče středem Vlkolínce v dřevěných žlabech, je dneska zkalená voda, takže se chladím jenom zmrzlinou a vyhledávám stín. Podstatnou část chráněných objektů tvoří dřevěnice resp. hospodářské dvory. Ale protože tohle není skanzen a normálně se tu bydlí, není to až tak úplně idylické, jak by člověk čekal. Jsem se snažila, takže fotky vypadají idyličtěji než skutečnost - všude stojí zaparkovaná auta, všude je plno turistů, občas je trochu nejasná hranice soukromých pozemků, stojí tu i jeden nový srub jako pěst na oko :-(
Vlkolínec
Po žluté se podařilo odbočku na Biely Potok přehlédnout, takže jsem se musela kousek vrátit, ale odjezd autobusu směrem na Banskou Bystricu jsem naštěstí stihla :-) a auto z parkoviště ve Starých Horách nikam nezmizelo :-)
Biely Potok
A úplně nakonec připojuji pozdrav pro slovenského čtenáře toulavých stránek, který mne poznal a oslovil na Krížné (a samozřejmě i pro jeho kamaráda) - byl to naprosto dokonalý trek :-)