pomezím Novoměstska a Bystřicka na běžkách 15.1.2017

v zafoukaných stopách

 

Sněhu má být na Vysočině dostatek a protože v sobotu by mělo po celý den sněžit, plánuji výlet raději až na neděli. A protože podle internetových diskuzí bylo v sobotu na Třech Studních a v okolí řádně narváno, vezmu to raději směrem k Bystřici nad Pernštejnem a o jeden vlak dříve než spěšný vlak zvaný Pernštejn.

 

Olešná (ČD) - Zubří - Koníkovské polesí - Odranec - Metodka - Roženecké Paseky - Kamenice - Lísek - Skalský dvůr - Domanínský rybník - Bystřice n/P (ČD), cca 30 km

 

Vláček motoráček zastavuje v Olešné na Moravě v 8:51. Sněžilo včera, sněžilo v noci a taky foukalo :-( Včerejší stopy zmizely pod prašanem :-(

Směrem na Rovné to nejde, směrem na Pohledec a Studnici taky ne a na Vojtěchovský kopec taky žádná stopa nevede. Ještěže si lesáci protahují lesní cesty a přede mnou prošlapává stopu dvojice, která přijela stejným vlakem.

Nu což, nikam nespěchám a žádný konkrétní cíl taky nemám. Svačinu a čaj vezu v batohu a vlak v 18:03 z Nového Města (resp. v 18:30 z Bystřice nad Pernštejnem) určitě stihnu, to už bude přece tma :-)

 

Ale nakonec se mi jízda po modré turistické značce přes Koníkovské polesí vlastně docela líbila :-)

Před Odrancem se na louce občas bořím až po kolena, ale nevzdávám to. Když už jsem tady, vezmu to přes Metodku.

Prošlapávám si cestu nahoru a začíná mi být jasné, že se zřejmě nesvezu ani dolů. Toho prašanu je prostě moc...

 

Jsem v nadmořské výšce 788 m a že Metodka patří k mým srdcovkám, jsem se už na těchto stránkách zmínila. Ani dneska nejsem zklamaná - výhledy za tu námahu stály, na sever a severovýchod se táhne pásmo lesnatých kopců nad řekou Svratkou a rozeznat lze i Lucký vrch.

Od roku 1975 tu stojí pomník padlých partyzánů - kousek odtud zahynula 8.2.1945 hrdinskou smrtí ruská partyzánka, zdravotnice tehdy dvacetiletá Rufa Krasavina a za spolupráci s partyzány byli zatčeni dva koníkovští občané - František Laštovička (týž den popraven v Kounicových kolejích v Brně) a František Olejník (později popraven v Mauthausenu).

Dole pod Metodkou by měla vést běžkařská dálnice, ale marně jsem se těšila. V místech, kde trasa opouští cestu a vede loukou, marně hledám, čeho se držet.

 

Chtěla jsem na běžky bez lidí, takže nač si vlastně stěžuji? Prostě sjedu na Roženecké Paseky, překročím silnici a vyšlapu na Kamenici :-)

Kamenice (780 m) je vrchol s podobně úchvatnými výhledy jako z Metodky.

Kromě turistického posezení se kousíček pod vrcholem nachází pomníček. Je věnován Broučkům, hrdinům knížky jimramovského rodáka, duchovního a spisovatele Jana Karafiáta (1846-1929).

Opět marně hledám, kudy vede běžkařská dálnice směrem na Míchov.

A pak zaslechnu zvuk sněžného skútru a zajásám. Konečně se parádně svezu!!!

Ale jásot byl předčasný. Stopa mne namísto do Míchova okruhem dovedla zpátky na vrchol Kamenice. Na žádné další pokusy není čas, pokračovat se bude po trase, kterou znám - po parádní silničce lesem a poté kolem kolonie Marie pěšky po silnici a běžky nasadím až nad Lískem.

 

I počasí se konečně umoudřilo a objevilo se sluníčko.

Trasa k hotelu Skalský dvůr na břehu Skalského rybníka byla přímo pohádková v podvečerním světle, ale čas řádně pokročil, je třeba pokračovat, mám před sebou ještě 10 kilometrů a slunko zrovna zapadá.

Když jsem za Domanínským rybníkem zkřížila hlavní silnici z Bystřice nad Pernštejnem do Nového Města, narazila jsem na rolbu - upravovala trasu zvanou Malebným venkovem směrem na Zvoli a Šiklův mlýn, která zatím není zakreslena v lyžařských mapách, ale mapu s profilem a souřadnicemi si můžete stáhnout ze stránek Bystřice n/P.

A to byla poslední fotografie, protože pak se setmělo úplně :-) Naštěstí se zbytek trasy přes Domanínek k nádraží dal dojet i za tmy za svitu hvězd, aniž by bylo třeba vytahovat čelovku :-)