pomezím Novoměstska a Bystřicka na běžkách 20.1.2018

první pořádná sněhová nadílka letošní zimy na Vysočině

 

Venku leží první pořádná sněhová nadílka, v Brně taje, ale na Novoměstsku dokonce vyjela před víkendem rolba upravovat stopy. Neváhám, taky by to mohla být nadílka i poslední :-( Sněhu se v posledních letech moc nedaří :-(

 

Olešná (ČD) - Zubří - Studnice - Kuklík - Odranec - Metodka - Roženecké Paseky - Kamenice - Lísek - Skalský dvůr - Domanínský rybník - Bystřice n/P (ČD), cca 35 km

 

Příjemně vytopený vláček motoráček zastavuje v Olešné na Moravě v 8:51. Sice jsem musela přestupovat v Tišnově, spěšným vlakem Pernštejn by to bylo bez přestupu pohodlnější, ale takhle mám hodinu denního světla k dobru. Cestou jsem si sice při pohledu z okna říkala, že to žádné parádní poježdění zřejmě nebude, ale nakonec jsem příjemně překvapená. Na tu letošní bídu takřka ideální sněhové podmínky.

Tak kudy? Tak nebo tak, budu si muset stopu sama vyšlapat :-(

Ale prošlapávala jsem si cestu jen kousek, hned za kopečkem jsem potkala rolbu :-)

Mířím na Studnici, s nadmořskou výškou 797 m nejvyšší místo trasy, a tím pádem převážně do kopce.

Tři vysoké stožáry u Studnice, nejvýše položené obce na Vysočině měří námrazu a jsou nepřehlédnutelným orientačním bodem. První námrazoměrná stanice vznikla na tomto návrší už v roce 1929 a v roce 1980 zde vztyčili tři stožáry se zavěšenými ocelovými lany opatřené měřidly.

 

Ale až ke stožárům nezajíždím, lyžařská stopa mým směrem se hned u první chalupy stáčí prudce doprava směrem na Kuklík.

Trošku jsem z toho sjezdu lesem měla strach, ale bylo to naštěstí naprosto v pohodě.

Převážná část běžkařů zamíří z Kuklíku směrem doleva a pokračuje po lyžařské magistrále na Kadov či Samotín, ale já bych chtěla pokračovat doprava směrem na Odranec. Rolba tudy sice neprojela, ale stopa je naštěstí vyšlapaná.

Přede mnou je Metodka, kterou lyžařská magistrála obchází spodem, ale já si tenhle kopec se skvělým rozhledem rozhodně nenechám ujít.

Jsem v nadmořské výšce 788 m a za tu námahu to stálo. Na sever a severovýchod se táhne pásmo lesnatých kopců nad řekou Svratkou, rozeznat lze i Lucký vrch a přístřešek je ideálním místem pro obědovou pauzu.

I vrchol Kamenice (780 m) lyžařská magistrála míjí, ale já to beru přímo přes vrchol s podobně úchvatnými výhledy jako z Metodky.

Kromě turistického posezení se kousíček pod vrcholem nachází pomníček. Je věnován Broučkům, hrdinům knížky jimramovského rodáka, duchovního a spisovatele Jana Karafiáta (1846-1929).

Posledně jsem tudy bloudila a marně přemýšlela, kudy asi tak vede běžkařská dálnice směrem na Míchov, protože čerstvým prašanem nevedly žádné stopy, ale dneska tudy nejedu jako první.

Přes Malý Lísek se dostávám až do Lísku, ale kudy pokračovat netuším. Obloha se zatáhla, z šedivé oblohy padá sníh a dohlednost se rapidně snížila. Fotoaparát pro jistotu končí pořádně zabalený v batohu a přemýšlím o možnosti si to zkrátit - směrem na Vojtěchov je nejbližší železniční zastávkou Rovné-Divišov.

 

Naštěstí tahle krize trvala jen chvilku :-) Chumelit přestalo, napojila jsem se na stopu, jede se dál :-)

Čas řádně pokročil, je třeba pokračovat. Mám před sebou ještě 6,5 kilometru, slunko zrovna zapadá, vlak z Bystřice nad Pernštejnem odjíždí za hodinu a půl, mám děsný hlad, protože jsem si vzala moc malou svačinu a neminula žádnou otevřenou hospodu a taky cítím puchýř na patě :-(

A poslední fotografie, protože pak se setmělo úplně :-)