údolí Říčky 26.5.2018

na kole na východ od Brna
léto je tady :-)

 

Ale s létem je tady i sezóna klíšťat - momentálně je aktivita klíšťat na stupni 10 z 10 a proto bude lepší vyrazit ven na kole než pěšky.

 

Královo Pole - Maloměřice - Hády, Růženin lom - Líšeň - Mariánské údolí, restaurace U Raka - Horákovská myslivna - Mokerská myslivna - Hostěnice - Jelenice - Kalečník - Malá Říčka - Hádek - Jelínkův mlýn - Muchova bouda - Kadlcův mlýn - Líšeň - Vinohrady - Královo Pole, cca 60 km

 

Trošku mám problém dostat se přes opravovaný Maloměřický most, ale podařilo se, aniž bych to musela někudy objíždět. Napodruhé trefím i tu správnou odbočku na Majlont a můžu se pokochat pohledem na jedno z největších seřazovacích nádraží u nás z lávky pro pěší, která vede přímo nad ním.

Zatím pohoda, ale přede mnou je prudký kopec. V sedle ho nedávám, raději tlačím :-) A kochám se výhledy :-)

Sice je dnes mým hlavním cílem údolí Říčky, ale zastávku v Růženině lomu nemůžu vynechat a naštěstí se dírou v plotě dá protáhnout i s kolem. To fakt nechápu, když tady někdo buduje naučné stezky po dřevěných chodníčcích (jmenuje se to Cesta rákosím), tak proč se sem leze skrz díru v plotě???

 

Ach jo, zas vypadám jako šmírák - je tu jako vždy spousta naturistů.

Měla to být krátká zastávka a hodina a půl je fuč :-) Fotografování vážek je o trpělivosti :-) Ale teď je čas zase chvíli usilovně šlapat do pedálů. Ještě kousek do prudkého kopce, ale poté mne čeká docela fajn sjezd do Mariánského údolí.

 

Teplota šplhá ke třicítce, ozývá se hlad i žízeň. Žízeň zaženu ze studánky zvané Samostřípka (a až dodatečně se dozvídám, že to možná nebyl až tak dobrý nápad, ale nic to se mnou neudělalo a vydatnost pramene byla vysoká).

U Horákovské myslivny mne zláká mapa zajímavostí v Mokré a Horákově ke krátké odbočce směrem na Starou horu k bývalým kasárnám jednotek protivzdušné obrany. Ale areál je to oplocený a zdevastovaný, nic tam přes plot vidět není kromě solárních panelů :-( Nestojí to za zajížďku s jedinou výjimkou - když si areál objedete zleva, dostanete se k místu s pěknou vyhlídkou.

Ideální místo pro ohřátí oběda. Na další test jídla ze sady Adventure Menu :-) Ale tentokrát jsem si moc nepochutnala, jelení ragú s bramborovými špalíčky sice obsahovalo spoustu masa, ale ty špalíčky to chtělo lépe prohřát (tj. mnohem déle), což je v protikladu s šetřením s plynem. Taky jíst očima v tomto případě nejde, je to taková podivná míchanice. A samozřejmě i pro tohle ragú platí, tak jako pro všechny výrobky z řady Adventure menu, že váha je pro mne rozhodujícím parametrem. Půl kila hotovky prostě na expedici do hor na zádech neunesu, takže je vozím pouze na kole na maximálně víkendový výlet. Jinak mi musí stačit jídla dehydrovaná :-)

Vracím se zpátky k Horákovské myslivně pěkně po asfaltu, ale lesem tu nově vedou singletraily. V mapy.cz na webu už jsou dva ze tří zakreslené, ale v mobilní aplikaci ještě chybí.

 

Kapličky, kříže a boží muka patří k české a moravské krajině po dlouhá staletí. Stavěly se na místech nějak významných, historicky, geograficky či jako připomínka osudů rodu nebo jednotlivců. Krajinu tyto malé stavby zvýrazňují, zdobí, slouží však i jako místo k odpočinku, modlitbě, zamyšlení. V polovině 30. let 20. století nechal hrabě Hubert Vladimír Mitrovský po smrti svého jediného syna postavit dřevěnou kapličku poblíž Horákovské myslivny - ta však začala poměrně brzy chátrat a nakonec musela být v polovině 70. let stržena. Zásluhou obce Mokrá-Horákov byla kaplička, známá pod názvem Kaple Mitrovských, v roce 2006 na původním místě a vzhledově co možná nejpodobnější (ale trvanlivější) znovu postavena.

Po hlaďounkém asfaltu mne červená přivede k Mokerské myslivně. Vždycky tu bylo liduprázdno, ale kvůli nástupu na ten nejdelší z singletrailů tu překáží několik aut, ze kterých vytahují kola :-(

Za Mokerskou myslivnou zahlídnu fialové kvítky - okrotice červená z čeledi vstavačovitých.

Kousek za Mokerskou myslivnou visí na stromě cedulka, která míří k Pacherovu kříži. Mohutný dřevěný kříž na skále v lese nad Říčkou nechal postavit v roce 1935 Arnošt Pacher jako díkůvzdání za své mnohaleté úspěšné působení v místním kraji. Kříž byl posvěcen 5.10.1935. Současný kříž je jeho replikou - byl vztyčen na podzim roku 1995 a vysvěcen 2.6.1996

 

Postůj poutníče a zaměř kroky své k místu památnému. Stojí tam kříž nad údolím Říčky. Tam se zamysli nad pomíjivostí života a věčnou krásou přírody. Kroků k tomuto místu nešetři, není jich mnoho...

Mokrá L.P. 1995

 

Arnošt Pacher (v té době třiaosmdesátiletý) byl jednou z obětí tzv. pochodu smrti brněnských Němců 30. května 1945.

A nedaleko kříže další vstavač - vemeník dvoulistý.

V Hostěnicích pokračuji po žluté kolem Hostěnických rybníků.

Mokřadní louku u chaty Jelenice si lze prohlédnout zblízka po haťovém chodníčku, ale na tu největší orchidejovou krásu už je pozdě a prstnatce májové už odkvétají.

Stále nabírám výšku proti proudu Hostěnického potoka. A další rybníky, další přestávka :-)

Kalečník s nadmořskou výškou 478 m je nejvyšším a nejvzdálenějším místem trasy. Je čas obrátit to zpátky, abych to stihla domů do tmy. Sice jsem původně chtěla dojet až do Olšan na bývalou Polívkovu farmu, ale to bych nesměla každou chvíli vytahovat fotoaparát a válet se furt někde na zemi :-) Je 16:00 a těch 30 km sem mi trvalo 7 hodin :-) a mám před sebou 30 km zpátky :-)

 

Takže už jen letem světem:



 

copyright Alena