podél řeky Moravy 8.- 9.9.2018
na kole po stopách železné opony z Břeclavi do Bratislavy
a po rakouském břehu zase zpátky
z Břeclavi do Bratislavy po levém břehu
Břeclav (žst)- Lanžhot - soutok Moravy a Dyje - Malé Leváre - Gajary - Záhorská Ves - Vysoká pri Morave - Devínská Nová ves - Devín - Bratislava, cca 116 km
Vyrážíme v sobotu ráno z Břeclavi. Po hlavní to svištělo, netrvalo dlouho a byli jsme u mostu přes řeku Moravu, která zde tvoří česko-slovenskou hranici. Tady opustíme silnici, podjedeme dálnici a pokračovat budeme po hrázi.
Morava
První překvapení nás čekalo u lávky přes říčku Myjavu. Z jedné strany pohodlný nájezd, z druhé to připomínalo spíše žebřík než schody :-(
přes Myjavu
Vypadá to na krásný letní den a parádní poježdění převážně po asfaltu po liduprázdných cestách.
přes Myjavu
Trojmezí Rakousko-Česko-Slovensko neboli soutok Moravy a Dyje rozhodně nemůžeme vynechat.
Trojmezí na tomto místě vzniklo až roku 1920, kdy Československu připadlo na základě mezinárodní poválečné dohody území o rozloze 30 km2 mezi Moravou a Dyjí jižně od Břeclavi a Lanžhota, které bylo předtím rakouské a patřilo do katastru obcí Ranšpurk (Rabensburg) a Cahnov (Hohenau).
Trojmezí Rakousko-Česko-Slovensko
tohle je Dyje
tohle Morava nad soutokem
Morava pod soutokem
Bývala tu mnohem zajímavější socha, ale někdo ji uřezal a odnesl :-(
Trojmezí Rakousko-Česko-Slovensko
Přes říčku Rudavu naštěstí vede klasický most.
říčka Rudava
Okolí Suchohradu s meandry Moravy a lužními lesy s množstvím zvěře si vybral gróf Karol Pálffy (1735-1816) za svůj lovecký revír a zbudoval zde v roce 1780 dvůr, který dodnes nese jeho jméno - Karolov dvor. Jenže v roce 1922 jeho majetek parcelovali poprvé, v roce 1931 podruhé, později tu sídlilo Jednotné roľnícke družstvo.
Karolov dvor
Betonové bunkry, řopíky vz.37, byly součástí vojenského opevnění Československa - objekty pro 6-7 vojáků, vyzbrojené dvěma lehkými nebo těžkými kulomety. Na Slovensku se stavěly od roku 1937 na jižní hranici s Maďarskem od Štúrova po hranice s Rumunskem a po připojení Rakouska k Německu byl opevněn dolní tok řeky Moravy od Děvína po Kúty a opevněné byly i všechny brody přes řeku.
Až na několik výjimek se jedná o unifikované objekty, ale najdou se zde "specialitky" - v Suchohradě stojí zvláštní dvojposchoďové řopíky umístěné v protizáplavových hrázích (spodní patro je nebojové).
Objekt LI/15/A-120Z
Záhorská Ves je nejzápadnější obcí Slovenska.
Záhorská Ves
Vysoká pri Morave leží v těsné blízkosti řeky a po této zdi vedla železná opona.
Vysoká pri Morave
Stezka nás vede podél Devínského jezera, mrtvého ramene Moravy. Plochá, ale různorodá krajina Záhorské nížiny se skládá z nivy Moravy a Novoveské plošiny. Záplavové území - niva Moravy si zásluhou dlouholetého zákazu vstupu (1951 – 1989 pád železné opony) zachovalo svůj přirozený ráz. Jen díky tomu zde lze dnes obdivovat zbytky původních lužních lesů, mrtvá ramena a největší komplex vlhkých luk ve střední Evropě.
v oblasti kolem Devínského jezera
Pod železničním mostem Marchegg / Devínská Nová Ves naleznete další bunkrovou specialitku - dvojposchoďový čtyřstřílnový řopík.
železniční most Marchegg / Devínská Nová Ves
Množství cyklistů na stezce prudce vzrostlo, je jasné, že se blížíme k Bratislavě.
Za rakousko-uherské monarchie spojovalo břehy Moravského pole a Záhoří čtyřiadvacet mostů. Po pádu železné opony nezůstal stát jediný. Dodnes byl postaven jen most mezi Moravským Svätým Jánem a Hohenau a v roce 2012 cyklistická lávka v Devínské Nové Vsi.
Devínská Nová Ves, cyklomost Slobody
Pod mostem se nachází památník obětem železné opony.
Devínská Nová Ves, památník železné opony
Pod Devín už je to jen kousek a tady je památníků několik. Ten první je železný a vysoký něco přes tři metry.
Devín, památník železné opony
O 50 m dál stojí od roku 2005 zde, několik metrů od slovensko-rakouské státní hranice, památník v podobě rozstřílené brány s protrženou mříží nazvaný Brána ke svobodě, pomník obětem komunismu. Na pomníku jsou vytesána jména osob zabitých při pokusu o přechod státních hranic - je jich více než 400.
Devín, pomník obětem komunismu
na pamiatku občanov vyhnaných zo svojej vlasti
odvlečených do sovietskych gulagov bolo viac ako 20 000
deportovaných po roku 1945 bolo viac ako 2 200 000
utečencov pred komunistickým útlakom bolo viac ako 180 000
za pokus o prechod hraníc bolo vo väzení skoro 80 000
na pamiatku mužov a žien
zabitých na úteku do slobody
komunistický režim postrielal, mínami a elektrickým
prúdom zabil a inným spôsobem zaraždil pri pokuse
o útek cez "železnú oponu" na československých
hraniciach v rokoch 1948-1989
Devín, pomník obětem komunismu
Řeka Morava (německy March) zde končí po 354 kilometrech svou pouť ve vodách Dunaje.
Devín,soutok Moravy a Dunaje
Nad námi, na skále nad soutokem Moravy a Dunaje, je zřícenina hradu Devín, pro svou velkomoravskou tradici symbol dávné slovanské slávy.
Devín
Ale na jeho návštěvu nám čas nezbývá - máme ještě před sebou 25 kilometrů.
Bratislava
Ubytování jsme si zamluvili přes booking.com v ubytovně Narva na opačném konci Bratislavy za 37€ v dvoulůžkovém pokoji s vlastní koupelnou.
z Bratislavy do Břeclavi po pravém břehu
Bratislava - Devín - Devínská Nová Ves - Schlosshof - Marchegg - Angern an der March - Dürnkrut - Hohenau an der March - Rabensburg - Poštorná - Břeclav (žst), cca 102 km
Ubytovna Narva sice leží 8 km od centra uprostřed průmyslové oblasti, ale s ubytováním jsme byli moc spokojeni. Kola byla pod dohledem strážní služby a kamer po celou noc :-) a v ubytovně jsme byli takhle o víkendu zcela sami.
Bratislava, ubytovna Narva
Včera jsme ujeli cca 116 km, dneska to bude o něco méně, protože v Rakousku pojedeme po silnici.
Bratislava
Přes cyklomost Slobody přejíždíme na rakouský břeh Moravy.
cyklomost Slobody
Zámek Hof je největší zámek na Moravském poli a nachází se v osadě Schloßhof.
zámek Hof
Škoda, že výhledy nejsou lepší.
zámek Hof
A žádné flákání, je třeba šlapat, e-kola bez šlapání nejedou :-)
zámek Hof
Před námi je první rakouská obec - Marchegg.
Marchegg
To se to jede s elektrickou výpomocí :-)
přes Moravské pole
Tuhle krásnou kapličku postavili na místě s parádním výhledem ve vinohradech nad obcí Mannersdorf an der March
nad obcí Mannersdorf an der March
Ale rozhledna nad obcí Grub an der March nás docela zklamala, je to v podstatě jen stavbička na dětském hřišti a výhled od kapličky byl mnohonásobně lepší.
Grub an der March
Moravské pole (německy Marchfeld) je nížina západně od řeky Moravy v Dolním Rakousku - od Vídně až k Břeclavi. Právě zde, na Moravském poli, mezi vesnicemi Dürknut a Jedenspeigen, v roce 1278 proti sobě bojovala vojska českého krále Přemysla Otakara II. proti římskému králi Rudolfu I. Habsburskému s uherským králem Ladislavem IV. Kumánem.
V bitvě šlo především o území Rakous a Štýrska, které původně získal Přemysl a v dlouho vyrovnaném boji se vítězství nakonec přiklonilo na rakouskou stranu a český král Přemysl Otakar II. zde padl. Výsledkem tedy bylo definitivní potvrzení nově nastoleného panství v Rakousích a Štýrsku, což dalo základ geopolitickému uspořádání habsburských zemí až do roku 1918.
V místě bitvy, v těsné blízkosti silnice, zhruba uprostřed mezi obcemi Dürnkrut a Jedenspeigen, dnes stojí 4 m vysoký žulový památník s vytesanou postavou rytíře, ale čekali bychom nějakou tu německo-anglicko-slovensko-českou informační ceduli. Nebo aspoň německou :-( Kde nic, tu nic...
na Moravském poli, mezi vesnicemi Dürknut a Jedenspeigen
Blížíme se k Hohenau.
před Hohenau
Za Rabensburgem u Bernhardsthalu je v mapě vyznačena rozhledna - z výšky necelých tří metrů se můžete rozhlédnout kolem sebe.
za Rabensburgem u Bernhardsthalu
Všude kolem rovina, ale uvidíte "Tři vrchy", tři pahorky v jedné linii, tři ohromná pohřební návrší starých Keltů. Uměle navršené mohyly se nazývají tumuli a podepsal se na nich čas spolu s vykradači hrobů. Bývaly vyšší a když je lidé navršili, probíhala ve střední Evropě starší doba železná a blížil se vrchol éry Keltů. Staří Řekové právě budovali své městské státy a vzdělanost a podunajští Keltové se nechávali najímat jako žoldnéři v antické Sýrii.
A pak už jen Poštorná a opět Břeclav, kde se naložíme do vlaku.