naučné stezky v okolí Pernštejna 18.12.2018

třetí adventní neděle

 

Prosincové dny jsou krátké a ačkoli ranní vstávání nepatří k mým oblíbeným činnostem, chystám si na neděli budíka - vlak mne doveze do Doubravníku a pak vyrazím pěšky.

 

Doubravník žst - Křížovice - Skorotice - Nedvědice - Pernštejn - Sejřek - Doubravník žst, cca 17 km

 

Ve večerní předpovědi počasí slibovali pár hodin slunečního svitu, ale zřejmě z toho nic nebude...

Vyrážím po modré směr Křížovice. Aspoň že tak, sněhu je tady přece jen o něco víc než v Brně.

Stezka mne odvádí od Svratky vysoko do svahu a poté rovnou do kopce. Je zvláštní, že Křížovice jsou součástí Doubravníku, když sem z Doubravníku nevede silnice.

Vesnička je to maličká, podle Wikipedie zde žije 12 obyvatel.

Funguje tu galerie - Galerie z ruky se orientuje na moderní umění a má výstavní prostory ve stodole. Otevřená je od dubna do konce září, v červenci bývají venku - v sochařském amfiteátru - koncerty a různé hudebně-literární podvečery, srpnový program je určen především dětem.

Z Křížovic mířím do Skorotic.

Stále se držím modré.

Z louky v místech zvaném Kuchyňka je nejen krásný výhled údolím Svratky ke Štěpánovu, ale i směrem k Pernštejnu.

V Nedvědici by byla šance dát si oběd, ale ještě je brzy, tak pokračuju dál.

Kdysi se zde v několika lomech těžil mramor. Jako leštitelný dekorační kámen se ve velkém používal i v několika etapách stavebních úprav hradu Pernštejna, ale nejvýznamnější historickou památkou, vybudovanou z nedvědických mramorů, je kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku, postavený v letech 1535–1557.

 

Odpad po zpracování kvalitnějších částí mramorů sloužil jako surovina k pálení vápna a naučná stezka mne upozorňuje na zbytky Hotárkova drtiče - ve 20. stol. se mramor těžil pro výrobu drti do umělého kamene.

 

Zahrady na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod hradem Pernštejn se s přispěním evropských peněz vrací do doby své největší slávy - v plánu je obnova saly terreny, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny, obelisku, čínského pavilonum, kenotafu či bastionu.

Hrad Pernštejn je v zimě uzavřen, takže nemá smysl šlapat nahoru k hradu - pokračuju proti proudu Nedvědičky ke dřevěnému krytému mostu přes Nedvědičku a po naučné stezce nahoru do svahu.

Nejprve na mne čeká jedno vyhlídkové místo a potom starý kamenný most - pozůstatek kočárové cesty, která směřovala od hradu Pernštejn k Sejřku a navazovala na cestu mezi Brnem a Novým Městem na Moravě.

O kousek výš mne čeká ještě jedna vyhlídka směrem na Pernštejn.

Pokračuju po naučné stezce, která mne přivede přes Nový Dvůr a Mansberk do Sejřku.

Kamenná deska z bílého mramoru s odlomeným rohem, s reliéfem kříže, byla zasazena na místě, kde se vzájemně zavraždily ze žárlivosti dvě stříhačky ovcí. Celou pověst si můžete přečíst tady. Ale smírčí kámen v Sejřku nedaleko kravína marně hledám. V místě, kde je zakreslen v mapy.cz sice nějaký kámen je, ale tomu z fotografií s křížem se vůbec nepodobá.

 

Pomůže mi někdo??? Nevíte někdo, kde přesně je kámen k nalezení???

Výhledy jsou odsud skvělé, v létě tady musí být nádherně, ale dneska to tady řádně profukuje :-(

A pode mnou už je Doubravník.

"Mramorový" kostel byl plný věřících, takže to nebyla zrovna vhodná příležitost k prohlídce toho, co je zde volně k vidění.

 

Pod kostelem je nepřístupná hrobka Pernštejnů, vypleněná za Švédských válek a nepřístupná je i hrobka Mitrovských přistavěná v 19. století s devatenácti litinovými sarkofágy z železáren ve Štěpánově.

 

Příjemné překvapení nakonec - na nádraží tady funguje čekárna :-)