Zakarpatská Ukrajina 8.-16.3.2019

zimní turistika na sněžnicích

 

část čtvrtá - městečko Jasiňa

 

Městečko Jasiňa, ukrajinsky Ясіня, leží na březích řeky Černá Tisa v nadmořské výšce 650 m a žije zde cca 8500 obyvatel. Je známá dřevěnou architekturou a Huculskými lidovými zvyky. V minulosti toto město patřilo k Rakousku-Uhersku. Po jeho rozpadu bylo v roce 1919 hlavním městem krátce existující Huculské republiky, ta však nebyla nikým uznána. Od roku 1919 až do roku 1938 byla Jasiňa součástí Podkarpatské Rusi v rámci tehdejšího Československa. Tady v Jasině končil rychlík z Prahy, v nejvýchodnější stanici ČSD.

Připojení Podkarpatské Rusi k Československu bylo mezinárodně potvrzeno smlouvou mezi dohodovými mocnostmi a Československem podepsanou v Saint Germain 10. září 1919. Do jaké míry připojení skutečně odpovídalo přání obyvatel? Maďarská historiografie odpovídala na tuto otázku záporně, sovětská po roce 1945 zdůrazňovala, že připojení nastalo "proti právu lidu", což bylo logické - jak jinak zdůvodnit anexi Podkarpatské Rusi do SSSR v roce 1944. Totéž jsme později, v dobách naprosté závislosti Československa na SSSR tvrdili i my. Analýza postoje s odstupem sta let je neobyčejně obtížná. Nový režim nevítalo maďarské ani židovské obyvatelstvo, které bylo silně spjato s někdejším uherským státem. A Rusíni? O zásadních politických opatřeních téměř nikdy nerozhodují masy obyvatelstva a už vůbec nikdy masy obyvatelstva neuvědomělého a negramotného. Bylo to prostě jen nahrazení jedněch "pánů" jinými a obyvatelstvo bylo po několika zvratech už celkem lhostejné. Pro připojení se vyslovili představitelé elit všech směrů, protože toto řešení bylo s ohledem na celkovou politickou situaci chápáno jako nejvýhodnější a dočasné.

 

17. března 1939 byla Jasiňa obsazena vojsky fašistického Maďarska. Po skončení 2. svět. války se obnovené Československo dostávalo pod vliv Stalina a Sovětského svazu. Výsledkem toho byla i dohoda mezi Československem a SSSR z 29.června 1945 o připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajinské sovětské socialistické republice. Představitelé Podkarpatské Rusi přizváni nebyli, byl to takový "rusínský Mnichov". V srpnu 1945 podepsal prezident dekret číslo 60, kterým zbavoval obyvatele Podkarpatské Rusi československého občanství, bylo zakázáno používat v tisku název Podkarpatská Rus. Rusíni byli okamžitě přejmenováni na Ukrajince, proběhly čistky, zakázána byla řeckokatolická církev, začala kolektivizace.

 

Centrum obce je tvořeno budovami s obchody, tržnicí a stanovištěm autobusů a "taxíků".

Nechybí památník padlým.

Mají tady Huculské muzeum.

A samozřejmě na všechny strany hory. Čím vyšší, tím více září bílou.

Má první procházka mne zavedla ke kapličce nad sjezdovkou bez sněhu. Pěšinou lemovanou pravoslavnými kříži. Něco jako křížová cesta...

 

A symbolika pravoslavného kříže? Pravoslavný kříž má na své vertikální ose tři horizontální břevna, na rozdíl od jednoho břevna u latinského kříže. Vrchní břevno je určeno pro nápis Ježíš Nazaretský, Král Židů. Prostřední břevno slouží jako místo pro Kristovy rozpažené ruce. Spodní břevno pravoslavného kříže je určeno pod Kristovy nohy, které jsou přibity každá zvlášť, na rozdíl od latinského kříže, kde jsou nohy přibity dohromady jedním hřebem. Toto spodní břevno je mírně nakloněno. Jeho spodní konec má ukazovat do pekel a vrchní do nebe.

Je odsud nádherný výhled.

Nepřehlédnutelný je Petros (2020 m), ale z Hoverly (2061 m) je vidět jen kousíček.

Druhá procházka, následující den ráno, mne přivádí na kopec severně od centra městečka s obrovským srdcem.

I odsud jsou krásné výhledy, ale zároveň je vidět, jak se v údolí drží kouř z komínů.

A toto je pohled k polonině Svidovec - musím už zpátky do penzionu, do lyžařského střediska na svazích Svidovce nás za chvilku odveze někdo z místních teréňákem.

Asi nejvýznamější památkou v Jasině je dřevěný kostel Strukivska cerkva - jeden z nejkrásnějších dřevěných kostelů tohoto regionu. Ale ten navštívíme až při návratu z Dragobratu, tj. fotografie budou až v následující části cestopisu.

 

Rozcestník:

část první: Mukačevo

část druhá: lyžařské středisko Bukovel

část třetí: Hoverla, nejvyšší vrchol Ukrajiny

část čtvrtá: městečko Jasiňa - tato stránka

část pátá: lyžařské středisko Dragobrat, polonina Svidovec

 

 



 

 

copyright Alena