Moravské Toskánsko + PR Horky 30.3.2019

na e-kole vlnitou krajinou jihozápadně od Kyjova

 

Výchozím místem dnešního výletu je Hodonín, protože do Hodonína, na rozdíl od Kyjova, se lze dostat nízkopodlažním vlakem a já tentokráte pojedu na elektrokole, protože na klasickém kole bych tuhle trasu nezvládla.

 

Hodonín (žst) - Dubňany - Náklo - PR Horka - Milotice, zámek - Svatobořice-Mistřín - Šardice - Čejč - Čejkovice - Vrbice - Kobylí - Kraví hora - Bořetice - Velké Pavlovice - Zaječí (žst), cca 75 km a převýšení 900 m

 

První zastávkou je vrch Náklo (265 m), nejvyšším bod Ratíškovické pahorkatiny mezi obcemi Dubňany, Ratíškovice a Milotice. V poslední době se dostává do povědomí v souvislosti s nepravděpodobnými hypotézami o možném ústředí Velkomoravské říše. Na vrcholu kopce stojí od roku 2004 dubový liliový kříž k uctění příchodu Cyrila a Metoděje a sochy velkých osobností Moravy odhalených vždy při pouti, které se pravidelně konají v den svatých bratří.

Z roku 2007 je pískovcová socha franského kupce Sáma, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako "Sámova říše".

V roce 2013 přibyl Cyril a Metoděj.

Z roku 2014 je kníže Rastislav z dynastie Mojmírovců, který byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie.

Socha velkomoravského knížete Svatopluka je z roku 2017. I on pocházel z dynastie Mojmírovců a v letech 871–894 byl třetím a nejvýznamnější panovníkem Velkomoravské říše. Svatopluk byl synovcem knížete Rastislava.

Nejnovější je kříž, který byl slavnostně posvěcen při Cyrilometodějské pouti 1.7.2018.

Ale ať už zde bájný Veligrad, hlavní sídlo moravských knížat a králů, byl nebo ne, z vrcholu je krásný výhled na blízké okolí Milotic i na panorama Chřibů, Ždánického lesa a Bílých Karpat. Ale dneska je to s výhledy slabší.

Postupně odkládám zimní výbavu, ráno mrzlo, ale teď už teplota rychle stoupá. Což je dobře, na úbočí kopce Náklo leží přírodní rezervace Horky u Milotic, největší naleziště hlaváčku jarního na Hodonínsku a obrovské žluté květy už svítí v trávě.

Pokračuju směrem na Milotice a po krátkém nakouknutí do zámecké zahrady zamířím po cyklostezce směrem na Svatobořice-Mistřín.

Už jste slyšeli pojem Moravské Toskánsko? Tak se jmenuje silně zvlněná krajina jihozápadně od Kyjova - v okolí Šardic, Svatobořic-Mistřína, Stavěšic, Strážovic, Karlína a Žeravic. Fotografové o tomto místě dobře vědí, snímky lánů polí, barevných ploch, které se dotýkají nebe, lákají lovce snímků z celého Česka i zahraničí. Zkuste si to zadat do vyhledávače a můžete se kochat, protože moje snímky jsou jen obyčejné. Pro tu správnou nádheru zde musíte být na správném místě a v ten správný čas. Těsně po svítání či před západem slunce, když stíny vytváří z kopců plastickou krajinu, když zjara lány hýří barvami nebo naopak na podzim, když kopečky vystupují z mlžného oparu. Pro dnešek nic z toho neplatí :-(

 

Nejlepší místa k focení jsou prý z polních cest a kopců mezi vesnicemi Strážovice a Svatobořice-Mistřín nebo mezi Stavěšicemi a Šardicemi. Ale ne všude, většina vinic je obehnána naprosto nefotogenickými ploty :-(

Kaplička Svaté Barborky je jedním z těch jedinečných míst. A rovnou vám poradím, kdyby vás napadlo vyrazit právě sem. Na stránce www.moravsketoskansko.cz/barborka najdete návod jak na to. Protože takto to vypadá shora :-(

A když nebudete mít sebou dlouhé sklo, krajina nebude hýřit barvami a slunce budete mít vysoko nad hlavou na obloze fádně převážně do bíla, sejděte dolů a spravte si náladu na houpačce :-)

Protože místo je to úžasné, ale pověsit houpačku asymetricky, to hned tak někoho nenapadne. Houpat se na ní vlastně nedá :-(

 

S trochou snahy v grafickém programu vzniklo aspoň tohle:

A o kousek dál:

Pokračuju směrem na Šardice a zaujal mne ukazatel na vyhlídku, takže mířím zase mezi vinohrady, zase nahoru na kopec.

Pokračuju mezi vinohrady přes Michálky (247 m) nad Hovorany do Čejče.

Z Čejče pokračuji na Čejkovice a Vrbice.

Vrbice, malebná vesnice v srdci Modrých Hor je druhou nejvýše položenou obcí v okrese Břeclav. Již z dálky vítá návštěvníky sklepní lokalita Stráž s kostelem svatého Jiljí. Jedinečné sklepy, kopané v pískovcové skále prý protkávají kopec Stráž v sedmi patrech.

Na nejvyšším místě Kobylí, na Kobylím vrchu (místní mu říkají Homole), ve výšce 334 metrů nad mořem stojí rozhledna v netradičním pojetí - má tvar spirály a nemá žádné schody.

Mým cílem je nádraží v Zaječí, ale protože si to dneska užívám na elektrokole a zatím mi ubyla na displeji jen jedna čárka z pěti, zvládnu to i s návštěvou dalších dvou rozhleden. Tou první je Kraví hora nad Bořeticemi.

Tou druhou je Slunečná u Velkých Pavlovic.

Ráno jsem vyjížděla z Brna v 6:36, ze Zaječí odjíždím 18:59, za tmy. Byl to povedený, ale náročný den. Ale někdy si to musím zopakovat za fotogeničtějšího počasí - tentokrát byly mým hlavním cílem žlutá sluníčka v trávě - hlaváčci a jejich čas jsem odhadla správně.