Babí lom + Vranovské jesličky 22.12.2019

čtvrtá adventní neděle

 

I letos se sníh Brnu zatím vyhýbá. Teploty šplhají k deseti stupňům, včerejšek propršel, ale dneska by to aspoň na maličký výlet vyjít mohlo.

 

Lelekovice - Babí lom, rozhledna - Babí lom, vrchol - Lelkovadlo - Lelekovice

Už jenom kousek.

 

Stávaly zde v 19. století vyhlídkové stavby dvě - na jižním výběžku Ripkova vyhlídka v podobě zastřešeného altánu, na severním Rohrerova rozhledna. Dnes stojí rozhledna pouze na jižním výběžku - je z roku 1961, v nadmořské výšce 521 m a je volně přístupná.

Nahoře mne čeká překvapení - z Brna jsem odjížděla z mlhy, ale tady nahoře je vzduch čistý.

S trochou úprav v počítači docela hezké.

Pokračuji po hřebínku. Teplota vysoko nad nulou má výhodu v tom, že skály nekloužou.

V místech, kde červená značka opouští hřeben a stáčí se ke Vranovu, stojí za to ještě kousek pokračovat přímo vyšlapanou pěšinou - dovede vás až na samotný vrchol Babího lomu (562 m) s vrcholovou knihou a nově nainstalovanou cedulí věnovanou památce Carla Ferdinanda Ripky (*1842 †1874), člena významné brněnské podnikatelské rodiny, aktivního turistu a nejvýznamnějšího budovatele turistických zařízení na Babím lomu. Škoda, že výhledy z vrcholu jsou zásluhou vzrostlého lesa dost omezené.

Dnešní výlet končím zastávkou ve Vranově.

 

Vranov u Brna je poutním místem. Na místě někdejšího dřevěného kostelíka stojí raně barokní chrám Narození Panny Marie a impozantní stavba kostela s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, takzvaných paulánů, působí spíše jako zámek.

 

Kostel je volně přístupný a liduprázdný. Na hlavním oltáři svítí uctívaná soška Panny Marie Vranovské, s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Socha je dílem neznámého francouzského řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity. Stěny i strop jsou pokryty freskami opěvující slávu Matky Boží obklopenou anděli od malíře Jana Jiřího Etgense. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů a v boční kapli je celoročně vystaven mechanický pohyblivý betlém.

Sošky z lipového dřeva vyřezal v letech 1946-50 sochař František Bartoš a v roce 1957 byla do jesliček zavedena mechanika. Po vhození mince se rozsvítí jednotlivé výjevy, hvězdy na nebi, ježíšek se kolébá a kukačka poděkuje za milodar. V roce 1977 bylo přidáno hraní koled, takže po vhození mince do druhého otvoru se rozezní jedna z mnoha nahraných melodií.