logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

zimní přechod Jeseníků 8.-9.2.2020

na sněžnicích ze Skřítku do Ramzové

 

Sedlo Skřítek (874 m) - Ztracené kameny (1250 m) - Pecný (1334 m) - Břidličná hora (1358 m) - Jelení studánka (1311 m) - úbočím Jeleního hřbetu (1367 m) - úbočím Velkého Máje (1384 m) - Kamzičník (1419 m) - Vysoká hole (1463 m) - Ovčárna (1300 m) - Kurzovní chata, nocleh + podvečerní výšlap na Praděd - chata Švýcárna - Velký Jezerník (1309 m) - Malý Jezerník (1208 m) - Výrovka (1167 m) - Červenohorské sedlo - Vřesová studánka - Keprník (1423 m) - tur. chata Na Šeráku - Obří skály (1272 m) - podél Vražedného potoka - Ramzová (759 m), celkem 13 + 21 km

 

Budík mne probouzí v 4:00. Je sobota a vlak do Jeseníků odjíždí z brněnského hlavního nádraží v 5:22. Na dvě části se vagóny rozdělují v Zábřehu. Ta delší část, zcela zaplněná běžkaři, pokračovala směrem Ramzová, protože zřejmě jediné místo, kde si lze momentálně zaběžkovat jsou trasy kolem chaty Paprsek. Směrem na Šumperk nás pokračovalo minimum a následně se dělíme ještě jednou na autobusovém nádraží - běžkaři míří na Červenohorské sedlo, běžkaři a sněžničáři do sedla Skřítek. Nejsem zdaleka jediná, kdo má sněžnice :-)

Na Skřítku

Na Skřítku (únor 2020)

V sedle Skřítek jsem v 8:33. Slušné spojení. Za cenu 159Kč vlak + 28Kč autobus.

Na Skřítku

nad Skřítkem (únor 2020)

Stoupání dává zabrat, ale sněžnice se pohodlně nesou v batohu a sbalena jsem hodně nalehko. Spát budu v luxusním jednolůžáku na Kurzovní chatě, tak toho moc nepotřebuju.

Ztracené kameny Ztracené kameny

Ztracené kameny (únor 2020)

Na Ztracených kamenech mám nejhorší stoupání za sebou. S trochou opatrnosti lze vyšplhat až nahoru a pokochat se krásami Sobotínska.

Ztracené kameny Ztracené kameny

Ztracené kameny (únor 2020)

Ztracené kameny

nalevo masiv Králického Sněžníku (32 km), uprostřed Černá stráň,
vpravo trojice Mravenečník, Dlouhé Stráně a Vřesník (únor 2020)

Ztracené kameny

Králický Sněžník s největším zoomem (únor 2020)

Ještě jeden širokoúhlý záběr z mobilu

Ztracené kameny

Ztracené kameny (únor 2020)

A jedno selfíčko :-)

Ztracené kameny

Ztracené kameny (únor 2020)

Až sem se dalo vyšlapat normálně, ale je načase vytáhnout sněžnice. Občas se zabořím :-)

mezi Ztracenými kameny a Pecným

mezi Ztracenými kameny a Pecným (únor 2020)

Dalším vyhlídkovým místem je Pecný (1334 m).

Pecný Pecný Pecný Pecný

Pecný (únor 2020)

Inverzní počasí je fajn, když jste nad hladinou inverze :-)

stoupání na Břidličnou horu

stoupání na Břidličnou horu (únor 2020)

Co je to ta tmavá tečka? Balón!!!

z Břidličné hory

z Břidličné hory (únor 2020)

Za chvilku se objevil i druhý a oba se blíží. A nakonec mi přeletěly s voláním ahóóój téměř nad hlavou :-)

z Břidličné hory z Břidličné hory z Břidličné hory z Břidličné hory

z Břidličné hory (únor 2020)

Parádní výhledy.

z Břidličné hory

Mravenečník, Dlouhé stráně a Vřesník (únor 2020)

z Břidličné hory

směrem k Sobotínu (únor 2020)

z Břidličné hory z Břidličné hory

Jelení hřbet (únor 2020)

Dohlednost je úžasná.

z Břidličné hory

z Břidličné hory směrem na jihovýchod (únor 2020)

Beskydská Lysá hora je vzdálená 105 km, ale malofatranský Stoh a Velký Rozsutec 165 km.

z Břidličné hory

Beskydy a Malá Fatra, v popředí proužkovaný Velký Roudný (únor 2020)

Tatranský Kriváň je vzdálený 225 km!!!

z Břidličné hory

Západní a Vysoké Tatry (únor 2020)

Dneska je hřeben sjízdný i na běžkách, ale většinou tady bývá sníh zledovatělý a vyfoukaný.

Jelení studánka Jelení studánka Jelení studánka

u Jelení studánky (únor 2020)

Ale jsem ráda, že mám sněžnice, protože na sněžnicích se nepadá :-)

přes Jelení hřbet přes Jelení hřbet přes Jelení hřbet

přes Jelení hřbet (únor 2020)

Šlapu po hlavním evropském rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Divoká Desná odvádí své vody do Moravy a Dunaje, Opava do Odry.

přes Kamzičník

přes Kamzičník (únor 2020)

Za masivem Kralického Sněžníku se postupně odkrývají Krkonoše. Za Czarnou Górou nalevo Luční a Studniční hora, napravo Sněžka vzdálená 130 km.

Vysoká hole

Krkonoše z Vysoké hole (únor 2020)

Vysoká hole, obrovská travnatá pláň, po které se prohání vítr, je vlastně se svou nadmořskou výškou 1463 m druhou nejvyšší horou Moravy. Jihozápadní svahy spadají do ledovcem vytvořeného Velkého kotle, pramenné oblasti řeky Moravice a botanicky nejcennější části CHKO Jeseníky. Sníh se zde drží nejdéle na Moravě - průměrně do června. Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní hraniční kámen z roku 1681 z pískovce určující hranici tří dřívějších jesenických panství - Bruntálské, Loučné a Janovické.

Vysoká hole

hraniční kámen na Vysoké holi (únor 2020)

Vysoká hole

Vysoká hole (únor 2020)

Vysoká hole

Petrovy kameny a Praděd z Vysoké hole (únor 2020)

Petrovy kameny (1438 m) tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole a jsou z botanického hlediska unikátním místem evropského významu. Přežívají zde relikty z doby ledové - řada vzácných lišejníků a mechů, vrba bylinná a zejména dva jesenické endemické druhy: zvonek jesenický a lipnice jesenická a proto je vstup na vrcholovou skálu a do jejího okolí zakázán.

 

Vychází to časově skvěle. Ubytuju se na Kurzovní chatě a poté si ještě nalehko vyšlápnu na Praděd zkratkou po sjezdovce zvané Václavák. Po západu slunce už tam nebude tak narváno a v restauraci určitě budou mít něco k večeři.

Praděd Praděd Praděd

Praděd (únor 2020)

Na západě zapadá slunce, na východě vychází obrovský měsíc.

Praděd Praděd

Praděd (únor 2020)

Dneska to byla naprostá pohoda. Zítra to asi bude horší, odpoledne začne zesilovat vítr. V tu dobu už musím být pryč z hřebene, takže žádné vylehávání ráno v posteli rozhodně nebude.

Praděd

 

V půl osmé ráno se otevírala jídelna, v 8 už vyrážím po liduprázdné silničce z Ovčárny k Pradědu. Kurzovní chata je jednou ze tří původních turistických chat v oblasti Pradědu a historie chaty v těchto místech sahá někam k roku 1887. Hotel v dnešní podobě byl otevřen v roce 1987 a pro mne má jedno obrovské plus - nocleh si lze zarezervovat online. Sice jsem si tentokrát zarezervovala to úplně poslední volné lůžko v komfortním jednolůžkovém pokoji za 920Kč v hlavní zimní sezóně, ale hlavní je ticho, teplo a funkční elektrická zásuvka. V turistickém pokoji bych stejně připlácela za neobsazené lůžko a posledně v něm nešel dobít mobil, protože v něm byly vypnuty zásuvky :-(

Petrovy kameny z okna hotelu

Petrovy kameny z okna hotelu (únor 2020)

Kurzovní chata

Kurzovní chata (únor 2020)

Kurzovní chata vyhlídka do údolí Desné

vyhlídka do údolí Desné (únor 2020)

Za hodinu jsem u Švýcárny, ale tentokrát dovnitř nejdu. Zahřát nepotřebuju a snídaně formou bufetu byla vydatná.

Švýcárna

chata Švýcárna (únor 2020)

Turistická chata Švýcárna v nadmořské výšce 1304 m je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. Její historie sahá někam k roku 1829 a chovu skotu v těchto místech a již v té době sloužila turistům jako útočiště před nepohodou a stala se tak první turistickou chatou na území Jeseníků. A v létě se tady opět pasou krávy :-)

 

Zvonička před chatou je zároveň památníkem obětem hor a vysvěcena byla v roce 2006.

Švýcárna

zvonička na Švýcárně (únor 2020)

Pokračuju ještě kousek po lyžařské magistrále, ale na rozcestí Slatě se držím červené pro pěšáky.

přes Jezerník přes Jezerník

přes Jezerník (únor 2020)

Dneska to není tak typická inverze jako včera. Celá oblast Červenohorského sedla je skryta v šedivé oblačnosti. Stačí pár výškových metrů a krajina kolem mne se obratem mění.

přes Jezerník přes Jezerník přes Jezerník

přes Jezerník na Červenohorské sedlo (únor 2020)

Červenohorské sedlo se nachází v nadmořské výšce 1013 m. Vede přes něj silnice spojující Šumperk a Jeseník a v případě nouze by se odsud dalo odcestovat i přímým autobusem do Brna. Taky se dá odsud sejít do Koutů na vlak. Ale zatím není až tak zle. Fouká, viditelnost mizivá, ale stále ještě doufám, že na Keprníku se opět dostanu na slunce a že to stihnu dřív, než se rozfouká natolik, že už by to nešlo.

 

V Chatě Červenohorské sedlo se zahřeju kulajdou, tekutiny doplňuju hrnkem čaje a jde se na to.

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo (únor 2020)

Trošku zázrak. Parkoviště vypadalo do posledního místečka zaplněné, ale stále přijíždějí další a někam je vměstnají.

 

Dřevěná kaple na Červenohorském sedle vznikla díky občanskému sdružení "Společně obětem hor" a dalším nadšencům v bývalém lomu, jako památník lidem, kteří v Jeseníkách tragicky zemřeli. Malá kaplička je zmenšenou volnou replikou poutní kaple, která kdysi stávala na Vřesové studánce. Slavnostně byla otevřena v srpnu 2013.

Červenohorské sedlo Červenohorské sedlo

Památník obětem hor (únor 2020)

Po lyžařské magistrále se šlape dobře, ale vítr a poletující sníh začíná být nepříjemný.

Vřesová studánka Vřesová studánka Vřesová studánka

Vřesová studánka (únor 2020)

Přes Červenou horu je vítr ještě nepříjemnější :-(

Kamenné okno

Kamenné okno na Červené hoře (únor 2020)

Ale za sedlem pod Vřesovkou obloha opět zmodrala a v lese nemá vítr až takovou sílu.

sedlo pod Vřesovkou

za sedlem pod Vřesovkou (únor 2020)

Pokud bych se nedostala kvůli větru přes Keprník, musela bych se vrátit. Ale je teprve půl druhé, výstraha na velmi silný vítr platí až od 18 hodin.

směrem k Pradědu z úbočí Keprníku

směrem k Pradědu z úbočí Keprníku (únor 2020)

Dobrý... Předpověd přidala na síle větru...

Keprník Keprník

Keprník (únor 2020)

Šerák je tradičním výletním místem, ale dneska v chatě Jiřího na Šeráku není až tak narváno. Místo k sezení si dokonce můžu vybrat. A vybrat si můžu i sestup dolů do Ramzové. Po červené přes Koňskou vyhlídku, pod lanovkou nebo přes Obří skály? Kde bude vítr nejméně příjemný?

chata Jiřího na Šeráku

chata Jiřího na Šeráku (únor 2020)

chata Jiřího na Šeráku

pohledy směrem na město Jeseník (únor 2020)

chata Jiřího na Šeráku

hřeben Rychlebských hor (únor 2020)

Zvolila jsem variantu přes Obří skály. Sestup po modré vede kolmo na vrstevnice, ale sníh dneska neklouže. Lze to v podstatě jen tak seběhnout, ale kdyby to tady bylo zledovatělé, bez nějakých pomůcek by to nešlo.

Obří skály

Obří skály (únor 2020)

Obří skály jsou téměř kilometr dlouhou a 10-16 m vysokou skalní hradbou ze svoru s tvary mrazového zvětrávání. Až do konce 70. let minulého století byla skaliska zakryta smrkovým lesem, poté je odkryla obrovská větrná smršť, ale dnes už opět zarůstají. Ze skal je vidět především k severu - Rychlebské hory, pásmo Kralického Sněžníku, údolí Bělé, větrná elektrárna v Ostružné a v sousedním Polsku Otmuchowská jezera.

 

Před větrem se schovávám na chvilku do přístřešku, ale je třeba zase pokračovat, aby mi neujel vlak v 17:25.

Obří skály

pod Obřími skalami (únor 2020)

kaskády Vražedného potoka kaskády Vražedného potoka údolím Vražedného potoka

údolím Vražedného potoka (únor 2020)

po zelené do Ramzové

po zelené do Ramzové (únor 2020)

Stíhám tak akorát. Na zastávce jsem přesně 10 minut před odjezdem, ale spěchala jsem zbytečně. Vlak měl půl hodiny zpoždění :-( A půlhodinové čekání v zimě a větru v jen částečně krytém přístřešku nebylo nic příjemného :-(

 

 



 

 

copyright Alena