Údolím Bobrůvky 24.10.2020
přes zříceniny hradů Lísek a Mitrov do Trenckovy rokle
Zvu vás na procházku málo navštěvovaným údolím Bobrůvky. Ale varuju vás - romantiku a malebnost zlikvidoval kůrovec :-( Rezavé stromy, holé svahy, situace na Vysočině patří k nejhorším u nás :-(
Chtěla bych projít co největší část údolí Bobrůvky, ale plánování je složité nejen kvůli současných koronavirových omezení. Spojů na pomezí Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina jezdí i normálně minimum a je to skoro jako zázrak, že jezdí ranní autobus mezi Tišnovem a Dolní Rožínkou. Teoreticky bych mohla vlakem v 6:06 s přestupem v Tišnově, ale nakonec mne napadá mnohem lepší řešení. Zkombinuju to s autem a tím vyřeším dva problémy - je záhodno se v maximální míře vyhnout cestování hromadnou dopravou a nebudu vázaná na odjezd jediného autobusu ze Skryjí o půl páté odpoledne, protože ten kdyby mi ujel, tak další jede až ráno.
údolím Bobrůvky
Balím se na celodenní výlet, pršet sice nemá, ale nízká oblačnost by se měla protrhat až odpoledne. Jídlo si musím nachystat na celý den, protože na žádnou hospodu s výdejním okénkem nenarazím a raději plním horkým čajem i velkou termosku. Cestou sice minu pár studánek, ale horký čaj rozhodně přijde více vhod a to kilo navíc unesu.
Z Brna vyjíždím pár minut po šesté za tmy. K zaparkování jsem si vybrala rozcestí u vesničky Jilmoví - odsud popojedu autobusem linky Tišnov - Dolní Rožínka v 6:50 z Jilmoví do Stříteže, údolím Bobrůvky po proudu dojdu až do Skryjí a poté mne modrá značka dovede do Jilmoví zpátky k autu.
Střítež -zříc. hradu Lísek - zříc. hradu Mitrov - Podmitrov - Habří, lávka - rozc. Sečan - Trenckova rokle - Skryje - Jilmoví, cca 20 km
Ještě je tma, z vyhřátého auta se moc nechce a navíc hrozně fouká - a to je i důvod, proč jsem si naplánovala trasu údolím. Doufám, že spoj nezrušili, ale i kdyby ano, nic moc by se nestalo, když tu mám auto... Ale autobus přijíždí přesně a je úplně prázdný. Trošku mne zarazil způsob prodeje jízdenky nadvakrát, ale budiž, hlavně že ty spoje přes hranici kraje jezdí. Všechno klaplo, v 7:08 jsem ve Stříteži a už se rozednilo :-)
kapličku ve Stříteži nelze vyfotit bez drátů
výhledy do kraje kazí říjnové pošmourno
Mířím k zřícenině hradu Lísek, zpočátku po zpevněné cestě směrem na Nivy, poté odbočuji po polní cestě doprava a nakonec to beru rovnou přes pole kolem památného javoru.
ze Stříteže ke zřícenině hradu Lísek
Nevelký hrad patřil k nejstarším moravským panským hradům - založen byl v polovině 13. století, ale již počátkem 14. století byl opuštěn. V 80. letech minulého století se zde prováděl výzkum po vymýcení náletových dřevin, obnovení příkopu, obnažení zdiva zpod nánosů zeminy a zpevnění zdiva paláce a centrální věže.
zřícenina hradu Lísek
Udělala jsem chybu, že jsem si nepřibalila čepici, protože vítr je studený a nepříjemný, ale otevřené pláně mám za sebou a k poledni se bude doufám oteplovat.
Jednodušší by bylo zamířit rovnou do údolí, ale protože to chci vzít ještě přes zříceninu hradu Mitrov, pokračovat budu dál cestou necestou kolmo na Bukovský a bezejmenný potok pod vesničkou Mitrov. A že to opravdu nebude jednoduché, zjišťuju velice brzy. Svahy jsou zde příkré a potoky jsou po deštích plné vody a tak nezbývá, než si natahat dřevo na provizorní přemostění.
z Lísku na Mitrov
Vitamíny jsem doplnila, ale zkrátit si cestu napříč pastvinami jsem si netroufla.
z Lísku na Mitrov
Lipová alej od Mitrova mne dovedla k zřícenině hrádku Mitrov. A málem bych ho přehlídla, úspěšně to tady zarůstá náletovým křovím.
zřícenina hradu Mitrov
Zbytky hradu se nacházejí na úzké šíji ploché ostrožny v meandru říčky Bobrůvky a pohled dolů naznačuje, že zásluhou kůrovce nic není jak bývávalo...
Bobrůvka pod Mitrovem
Bobrůvka pramení západně od Rokytna v nadmořské výšce 725 m. Přes Nové Město na Moravě a Radešínskou Svratku pokračuje do Bobrové a stáčí se k jihovýchodu. Za obcí Strážek protéká hlubokým údolím, které končí Újezdem u Tišnova. V Dolních Loučkách se Bobrůvka stéká s Libochovkou a pokračuje pod názvem Loučka - po necelých 5 kilometrech vtéká pod kopcem Květnice v Předklášteří u Tišnova do Svratky.
Bláto, bláto a zase bláto...
z Podmitrova do Habří
Raději po lávce pod Habřím přecházím na levý břeh a beru to přes kopec namísto kolem řeky, protože kam až je vidět, tam pokračuje po pravém břehu rozbahněná cesta podél kůrovcové paseky.
Trošku mi to opět zkomplikoval rozvodněný Bukovecký potok, ale i tady bylo z čeho postavit si provizorní lávku a nemusela jsem brodit.
Rozcestí s lávkou se jmenuje Sečan a tady se napojuju opět na červenou.
Sečan
V téhle oblasti stojí spousta chat, takže tady se lze na lávky docela spolehnout - bez nich by se chataři k chatám nedostali.
Sečan
Řeka se klikatí a červeně značená trasa ji kopíruje po levém břehu - občas těsně kolem vody, občas po skalách vysoko nad ní. Moc prošlapaná není a smutný je pohled na odumírající smrky.
Bobrůvka
Další louka, další kamenitý svah, ale tentokráte se stezka stále drží řeky - blížím se k Trenckově rokli.
U soutoku v podstatě nenápadného potůčku s Bobrůvkou nic nenasvědčuje tomu, že stačí ujít několik metrů proti proudu a ocitnete se v místě tak trošku připomínající rokliny Slovenského ráje. Jen ty žebříky zde nejsou - spodní vodopád lze zdolat za pomocí lana, ale k těm dalším je přístup zejména v zimě hodně obtížný.
Na řadu přichází stativ. Aspoň tuhle výhodu to dnešní pošmourné počasí má, vodu bez problémů rozmažu dlouhým expozičním časem.
Trenckova rokle
Trampský srub ční nad soutěskou jako orlí hnízdo a po stezce kolem něj se lze dostat až k hornímu vodopádu. Je to jako zázrak, hodinky ukazují 12:45 a obloha se konečně protrhala.
Trenckova rokle
Oběd na sluníčku chutná mnohem lépe.
Trenckova rokle
Jméno rokle je odvozeno od zajímavé pověsti
Trenckova rokle
Pokračuju na několika místech těžko schůdným terénem dále po levém břehu řeky. Rozhodně si sebou na tento výlet neberte kolo :-)
Bobrůvka
kaplička Skryje
Ve Skryjích opouštím Bobrůvku - čeká mne 2,5 km nahoru do kopce, kde na mne v Jilmoví čeká auto.
pod Jilmovím
Ráno jsem mluvila s řidičem při koupi jízdenky, na Sečanu jsem se pozdravila s jedním z chatařů, když na mne vyběhl jeho pes a za Trenckovou roklí jsem se pozdravila v protisměru s jediným "turistou". Ale faktem je, že nebyl víkend, ale středa.
A donesla jsem i něco k večeři :-)
budou bedly na kmíně :-)
Podobnou trasu jsem prošla v lednu 2013, to byly v Trenckově rokli nádherné ledopády. Ale pozor, v zimě může být tenhle terén opravdu hodně záludný!!!