Nosislavský les 26.3.2021

bez modrásků :-(

 

Okres Brno-město končí směrem na jih na hranicích Brna a Modřic, ale naštěstí platí výjimka koronavirových opatření na snížení mobility a okresy Brno-město a Brno-venkov platí za jeden. Autem tentokráte mířím přes Rajhrad na Židlochovice až na samou hranici povoleného pásma, Nosislav je momentálně pohraniční obec :-) Za mostem přes Svratku lze před sportovním areálem pohodlně zaparkovat a pak už šlapu po svých Rudovou alejí směrem k lesu.

Mezi obcemi Nosislav a Přísnotice, v nivách řeky Svratky a říčky Šatavy se rozkládá komplex lužních porostů, ve kterém najdeme hned tři přírodní památky. Na jižním cípu toho lesa se nacházejí mokřiny a tůně Knížecího lesa, na severním u Přísnotic mokřiny a tůně Přísnotického lesa a Nosislavská zátočina je meandr Svratky u Nosislavi.

 

Zvědavost mi nedá, jako první samozřejmě zamířím směrem Knížecí les. Zmodrali už skokani ostronosí?

 

Nezmodrali :-) A ani žádnou ropuchu jsem nezahlédla. Jsem tady brzy, ještě to chce pár teplých dnů...

Knížecí les, uměle vytvořené tůně, doprovodné mokřady a přilehlý lužní les je chráněn jako biotop kuňky ohnivé, skokana ostronosého či čolka obecného. A právě skokan ostronosý je největším lákadlem - tento mokřad je znám jako jedna z nejpočetnějších lokalit páření skokanů ostronosých u nás. Samci v době rozmnožování nádherně zmodrají.

Pokračuju po zpevněné cestě směrem na Přísnotice. Občas narazím na bažanty, ale jsou plaší, pózovat moc nechtějí. Ještě nedávno byl celý les řízenou bažantnicí, ale nyní je bažantnice již jen na malém území u Uherčic.

Přísnotický les leží v blízkosti obce Přísnotice. Tůně, doprovodné mokřady i přilehlý lužní les je chráněn jako biotop čolka velkého.

Okrajem lesa s výhledem na Výhon se stáčím k řece Svratce.

Přírodní památka Nosislavská zátočina byla vyhlášena k ochraně posledního původního meandru na dolním toku řeky Svratky (tj. jižně od Brna). Řeka Svratka, dosahující zde šířky 35 až 45 metrů a hloubky kolem 4 metrů zde vytváří dvojitý meandr, v němž lze pozorovat přirozené modelování koryta. Na vnějších kolmých vymletých březích lze sledovat odkrytý geologický profil a dynamiku sedimentace. Na vnitřních březích se tvoří písčité pláže a v korytě štěrkové lavice, mající velký význam pro provzdušnění a tedy samočistící schopnost toku.

Ale nesmíte se koukat příliš zblízka. Stromy na březích hyzdí cáry igelitu. Je až moc dobře vidět, kam až dosahovala hladina za posledních povodní.

A po protipovodňové hrázi se pohodlně vracím zpátky k autu.

 



 

copyright Alena