Vysoké Tatry 7.-12.9.2021

dny se zkracují, noci prodlužují, je tady mariánské léto

 

úvod + Liptovská Mara - Priečne sedlo - Bielovodská dolina a Východná Vysoká - Zelené pleso a Veľká Svišťovka - Javorová dolina a Sedielko

 

Zelené pleso a Veľká Svišťovka

 

A je to tady zas, budík mi opět zvoní v 5:15. Tentokráte se ranním autobusem svezu za Tatranskou Lomnici na zastávku Biela voda.

 

Biela Voda, bus (909 m) - Veľké Biele pleso (1612 m) - Chata pri Zelenom plese (1545 m) - Veľká Svišťovka (2038 m) - Skalnaté pleso (1751 m) - Rainerova chata (1290 m) - vodopády Studeného potoka (1206 m) - Hrebienok (1250 m) - Starý Smokovec (995 m) - Horný Smokovec hotel Partizán (965 m), celkem cca 25 km, 10:30 hodin, převýšení 1400 m

 

Dolina Kežmarskej Bielej Vody je nejvýchodnější dolinou jižní strany Vysokých Tater a odděluje Vysoké Tatry od Belenských Tater. Spodní zalesněná část je sevřena masívy Svišťovek a Stežek - žlutá značka spolu s cyklotrasou vede po pohodlné lesní cestě až k Zelenému plesu, ale já měním žlutou za modrou a pohodlnou cestu měním za pěšinu.

Možná to nebyl až tak dobrý nápad... Zarůstá to tady... Zdalipak tu žijí medvědi :-(

Ve výšce cca 1400 metrů se dolina Kežmarskej Bielej Vody rozevírá a rozvětvuje do třech hlavních dolin, kterými jsou Dolina Zeleného plesa, Dolina Bielych ples a Predné Meďodoly.

 

Výhledu směrem do Doliny Zeleného plesa dominuje Kežmarský štít a Pyšné štíty. Ten zasněžený není vidět celý - to je Lomnický štít.

Zbytek trasy k Veľkému Bielemu plesu už je pohoda.

Veľké Biele pleso (1615 m) leží v závěru Doliny Veľká Biela Voda na důležité křižovatce turistických cest. Do požáru v roce 1974 zde stávala Kežmarská chata.

Název je trochu zavádějící, tohle pleso nepatří v Tatrách k největším. Je dlouhé 195 m, široké 70 m a dosahuje maximální hloubky 0,8 m. Na většině pobřeží roste kosodřevina.

 

O kousek dál je další pleso - červená značka vede ve vzdálenosti několika metrů od jihozápadního břehu Trojrohého plesa.

Na Chatě pri Zelenom plese je čas na pořádnou pauzu.

Pokračovat podle plánu přes Veľkou Svišťovku nebo plán změnit a vyšplhat na Jahňací štít? Kdybych plán změnila, musela bych řešit jak se dostanu po silnici do Starého Smokovca :-( Kvůli koronaviru nejezdí linka ze Zakopaného :-( Zůstanu raději u původního plánu a dojdu až do hotelu pěkně po svých.

 

Zelené pleso Kežmarské leží v nadmořské výšce 1545 m. Je 188 m dlouhé, 136 m široké a dosahuje maximální hloubky 4,5 m. Nad plesem se tyčí Jastrabia veža opředená pověstmi a velmi fotogenická. Kolmou, místy převislou jihovýchodní i jižní stěnou vede množství cest vysoké obtížnosti.

Je čas vyrazit. Čierne pleso Kežmarské se částečně skrývá ve stínu - na jihu se prudce zvedají stěny Malého Kežmarského štítu a Kežmarské kopy.

Čekají mne nekonečné serpentiny do sedla pod Svišťovkou, ale ještě před tím jeden technicky obtížnější úsek zabezpečený řetězy.

Výhledy jsou parádní - Chata u Zeleného plesa je s každou serpentinou stále menší a menší.

Mám to za sebou. Jsem v sedle pod Svišťovkou. Ale musím si najít k odpočinku nějaké místo v závětří, docela tu profukuje a vítr je studený.

Ze sedla (2023 m) na vrchol (2037 m) je to nenáročná procházka :-) V mapách odbočka sice zakreslená není, ale na vrchol míří stezka vyznačená červenými trojúhelníky.

Pokračuju po Tatranské magistrále. Cesta úbočím Huncovského štítu téměř kopíruje vrstevnici.

Skalnatá dolina je tvořena skalním kotlem lemovaným Lomnickým (2634 m), Kežmarským (2556 m) a Huncovským (2352 m) štítem. Skalnaté pleso bývá v suchém období bez vody, protože při stavbě lanovky bylo narušeno nepropustné podloží.

Těch staveb je tu až moc :-( Panorama Lomnického štítu s lanovkou bez sloupu je úžasné, ale jinak není tohle místo nic moc. Nehezké obrovité stavby lanovkové stanice a hotelu Encián, sedačková lanovka do Lomnického sedla, kosodřevina vyměněná za pruhy lyžařských sjezdovek, oplocené dětské hřiště a oplocené Skalnaté pleso :-(

Skalnatou chatu obhospodařoval Laco Kulanga (1949-2020), držitel několika nepřekonaných rekordů ve vynášce zboží na horské chaty - tím nejvyšším je světový rekord vynášky 207,5 kg na Zamkovského chatu. Rekordní náklad byl 211 kg, který snesl ze Skalnaté chaty na Štart. Neuvěřitelné, ale za svou nosičskou kariéru v letech 1968-2009 vynesl 1,1 miliónů kg.

Tatranská magistrála mne vede téměř po vrstevnici až k na Lomnickou vyhliadku, ze které ale není momentálně nic vidět :-( Řádně to tady zarostlo :-(

Nějaká ta energie mi ještě zbyla, nepůjdu rovnou dolů, ale vezmu to kolem vodopádů Studeného potoka. Škoda, že nemám stativ, ale kdo by se s ním celý den vláčel...

 

Vodopády Studeného potoka (též nazývané Studenovodské vodopády), vznikají pod soutokem Veľkého Studeného potoka s Malým Studeným potokom. Tam, kde bystřina začíná téct už pod názvem Studený potok, se nalézá Malý vodopád (1276 m), který překonává 18 metrový výškový rozdíl. Pod ním do hloubky 5 m padá Skrytý vodopád a ještě níž Veľký vodopád s nejvyšší kaskádou 13 m. Poslední je Dlhý vodopád, končící ve výšce 1153 m.

 

Bez stativu to není ono, najít vhodné místo je problematické :-( A fotogeničnost kazí i ta spousta suchých stromů :-(

 

Poslední lanovka už je pryč, z Hrebienku pokračuju dolů pěšky.

Tentokrát jsem došla do hotelu za tmy, slunce zapadlo v 19:05 a to jsem byla někde pod Bilíkovou chatou - s pauzami a s fotografováním mně túra trvala 13:30 hodin.

 

Rozcestník:

úvod + Liptovská Mara - Priečne sedlo - Bielovodská dolina a Východná Vysoká - Zelené pleso a Veľká Svišťovka - Javorová dolina a Sedielko