okolí Kuřimi, Zlobice 15.1.2022

zima bez sněhu

 

Je leden, ale ten, kdo řídí počasí, si o tom zřejmě myslí své. Běžky zůstanou na skříni, na výlet vyrážím na kole.

Mým hlavním cílem je poutní místo sv. Kliment v severní části Zlobice nedaleko silnice spojující Lipůvku a Nuzířov. Pokusím se zachytit tohle místo dronem, což by neměl být až tak složitý úkol - je to liduprázdné místo uprostřed polí.

V nadmořské výšce 384 m nad mořem zde vystupuje z vrcholové plošiny skalnatý pahorek. Stával na něm románský kostelík zasvěcený sv. Klimentovi spojovaný s velkomoravskou tradicí. A nevede k němu žádná cesta :-)

Výchozí bod jsem si vybrala dobře, u Petrovy studánky přibyl pod jeřábem oskeruší k lavičce od minula stolek.

Počkám si, až sluníčko vykoukne mezi mraky a uvidíme, jak to dopadne.

Netroufám si přiblížit se více, abych neskončila na stromě :-( Odhad vzdáleností a výšek stromů očima, které bez brýlí ke čtení běžné písmo nepřečtou a s brýlemi na čtení pro změnu nevidí do dálky, bude třeba ještě potrénovat :-( A přes zorané poli se ke kříži vydat nemůžu. Bláto bych zřejmě měla až za ušima :-(

Takto dopadl pokus o střih videa. Do příště se naučím správně vybrat bod, kolem kterého se dron má otočit :-)

Pár pohledů do okolí z výšky cca 100 metrů.

Petr se o studánku moc dobře stará :-)

Verše jsou z básně Jana Skácela Modlitba za vodu.

Ještě jedno video, podařilo se mi zprovoznit režim "Follow me" v aplikaci Dronelink, protože tento režim základní ovládací aplikace DJI Fly nemá a bylo to opravdu skvělé.

Pokračuju po hřebínku Zlobice.

V křovinatém porostu Zlobice se ukrývají přestárlé ovocné sady (především třešňové a švestkové) a nevelká terasovitá pole. Ovce si tu vyšlapaly své cestičky, narazíte i na zbytky okopů, zákopů a betonové jehlany.

 

V padesátých a šedesátých letech se na Zlobici pásly ovce, ale v roce 1976 převzalo pozemky Ministerstvo obrany a vybudovalo zde vojenský výcvikový prostor - ženijní cvičiště, které spadalo pod Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně (dnešní Univerzita obrany). Přístupová pěšina se proměnila v panelovou silnici a prostor byl ohrazen ostnatým drátem. Po revoluci zde armáda cvičila dále, ale její zájem rychle slábl. Na kopci totiž chyběl zdroj pitné vody, nebyla tu kanalizace ani kvalitní rozvody elektřiny. V roce 2003 byl vojenský prostor převeden zpět do vlastnictví obce Malhostovice a celý areál byl poté pronajat společnosti Oveko, a.s., která svojí činností, především pastvou ovcí a koz, napomáhá udržovat a zvelebovat zanedbaný prostor.

Bývalá pozorovací věž v nadmořské výšce 400 m byla v roce 2009 předělána na rozhlednu - věž je vysoká 12,5 metru a vyhlídková plošina je ve výšce 9 m. Na vrchol věže byly umístěny telekomunikační antény a rozhledna je volně přístupná.

Z vyhlídkové terasy se otevírá k jihu pohled na město Kuřim a hřeben Kuřimské hory, směrem k západu pohled směřuje na kopec Čebínku s rozhlednou zbudovanou na vysílači a poté k Tišnovu s rozhlednou Klucanina. Masiv Svratecké hornatiny pokračuje k severu, ale pohled severovýchodním směrem je zastíněn vzrostlým lesem - a tak vůbec nevadí, že vyhlídková terasa nepokračuje kolem dokola :-)

Pokračuju směrem na Malhostovice - musím se na kole držet zpevněných cest, abych neskončila obalená blátem, a do Malhostovic vede asfaltová cyklostezka.

 

Vápencová skaliska Malhostovická pecka a Drásovský kopeček (Zkamenělá svatba) jsou chráněné jako přírodní památka, protože se jedná o evropsky významnou lokalitu výskytu koniklece velkokvětého, nádherně kvetoucího na přelomu března a dubna.

Pod Čebínkou ze severní strany se po cyklostezce po trase staré Tišnovky svezu do Drásova úplně poprvé.

Začíná mne tlačit čas. Už jen krátká zastávka v polích za Čebínem a pak už tou nejkratší a nejrychlejší trasou do Brna - kousek po nově vyasfaltované cyklostezce po trase bývalé železniční trati do Moravských Knínic a přes Jinačovice do Brna. Na elektrokole příjemných 45 km. Tedy až na to bláto kolem vodojemu před nájezdem na železniční trať Kuřim - Veverská Bítýška. Za deště jsou blatníky fajn, ale ucpané blátem jsou k vzteku :-)

 



 

zpět na začátek

copyright Alena