okolí Hustopečí 23.3.2022

mandloňové sady a Kamenný vrch nad Kurdějovem

 

Historie pěstování mandloní na našem území sahá až do 17. století, ale první rozsáhlé sady byly vysazeny až ve snaze o soběstačnost socialistického hospodářství v roce 1949 na svazích v okolí Hustopečí. Mandloně totiž potřebují slunečné, dobře chráněné stanoviště v teplých polohách. V době největšího rozmachu v šedesátých letech dvacátého století rostlo v Hustopečích okolo 50 000 stromů na 185 hektarech.

Hustopečské mandle nechyběly v žádné čokoládě tehdejší továrny na cukrovinky Zora Olomouc. Postupně však mandloně začaly ustupovat perspektivnějším meruňkám a sady se zmenšovaly - zůstaly pouze dva a po listopadu 1989 přestal být zájem i o úrodu z těchto sadů. Dnes je totiž levnější mandle dovézt - jejich pěstování je poměrně náročné. Oba sady s celkem asi 850 stromy zabírající rozlohu tři a půl hektaru zůstaly tedy nevyužívané a neudržované. Zanedbávané nekvetly a nepřinášely žádné plody. Naštěstí se podařilo prosadit dobrou věc - v roce 2009 se tyto sady patřící společnosti Nestlé podařilo městu Hustopeče odkoupit a zahájit jejich obnovu. Stromy obsypané na jaře růžovými květy tak zůstávají i nadále potěchou pro oči a nejen to, v roce 2015-2016 bylo vysazeno dalších 280 nových mandloní.

První sad se rozkládá na jihozápadních svazích Hustopečského starého vrchu nad městem - stačí zaparkovat u hřbitova a kolem jeho pravého konce vyrazit vzhůru podél vinohradů a zahrádek až kousek pod vrcholek. Nebo zaparkovat o kilometr dál a šlapat pohodlně po silničce. Orientaci napomáhají cedulky pro trasu naučné stezky a především ze všech stran viditelná rozhledna.

Mandloň obecná ( Amygdalus communis L.) je domovem od severní Afriky až do střední Asie a velmi hojná ve Středomoří. Kvete jako jeden z prvních stromů.

Volně přístupná dřevěná rozhledna s ocelovým točitým schodištěm byla zpřístupněna v roce 2012 a vyhlídkový ochoz je umístěn 12,6 m nad zemí.

Květy mandloní jsou převážně bílé - tenhle jediný růžový strom kvetl hned nad posledním vinohradem.

Je středa odpoledne, ale i dneska je tady návštěvnost vysoká. O víkendu budou Slavnosti mandloní a vína, předpověď počasí slibuje hezké jarní dny, to tady bude zřejmě hlava na hlavě.

 

Pokračuju na Kamenný vrch a okruhem se sem později ještě vrátím, protože dole u hřbitova mám auto. Cesta mne povede kolem sadů, ale s výjimkou mandloní zatím nic jiného nekvete.

Na svahu Kamenného vrchu (343 m) severozápadně od obce Kurdějov se daří teplomilné květeně. Opuštěná pastvina, která nikdy nebyla přetvořena na pole nebo vinohrady, je přírodní rezervací od roku 1956.

Kamenný vrch je známý především jako lokalita hlaváčků a opravdu - zářivě žlutá sluníčka jsou viditelná již z dálky :-)

Kvetou i koniklece, ale je celkem problém najít opravdu fotogenické exempláře. Ranní mrazy a sucho poškodily hlaváčky i koniklece.

A tohle by mohl být s tmavě fialovými květy koniklec luční .

Přidám pár fotografií z výšky.

A ještě tohle mne zaujalo - nové vinařství Gurdau nad Kurdějovem (Gurdau odkazuje na starý německý název obce Kurdějov). V minulosti patřil Kurdějov mezi nejvýznamnější vinařské obce na Moravě, před 2. světovou válkou zde bylo kolem 400 hektarů vinic. V 60. letech 20. století došlo k vyklučení drtivé většiny vinohradů a produkce vín tu začala skomírat. Vinařství Gurdau se pokusí vinohrady do Kurdějova opět vrátit.

Druhý mandloňový sad je v lokalitě Kamenec.

Vracím se zpátky k nejnavštěvovanějšímu sadu s rozhlednou.

Nádhera až do západu slunce. Pokud by zdejší krajinu neovlivňovali lidé, byla by z převážné většiny porostlá lesem s převahou dubů zimních a pýřitých, na extrémně vysychavých prudkých jižních svazích by se vyskytovaly lesostepní a stepní polanky. Díky příznivému klimatu a úrodné půdě však tato oblast patří k nejdéle osídleným a člověkem nejintenzivněji ovlivněným. Vinice, ovocné sady i opuštěné zarůstající plochy spolu s remízky, stepními stráněmi a vodní plochou rybníků zde vytváří pestrou mozaiku různorodé krajiny. Hustopeče měly kdysi nejrozsáhlejší plochy vinic a spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly hlavní vinařská centra jižní Moravy.