Litenčická pahorkatina, NPP Větrníky 10.4.2022

ostrůvek stepi uprostřed polí

 

Za tip děkuji Jindřišce. Loni mně to nevyšlo, ale tentokráte jsem si jarní výlet na Větrníky nedaleko Vyškova nenechala ujít.

Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m) mezi obcemi Dražovice, Letonice, Bohaté Málkovice a Lysovice severně od Bučovic v okrese Vyškov se rozprostírá členitá NPP Větrníky - jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. A také jedno z nejstarších chráněných území na jižní Moravě, první zmínky o ochraně jsou už z roku 1925.

Lokalita je nejsnáze přístupná po žluté turistické značce z Letonic či Lysovic, ale vyrazit lze i po neznačených polních cestách. Za deště bahno, za sucha prašno, ale to od nepaměti k polním cestám patří. Čeká vás pohodlná cca tříkilometrová procházka mezi poli s výhledy na všechny strany - na severozápad Drahanská vrchovina, na jih Ždánický les, na východ Chřiby a taky nejvyšší vrchol Litenčické pahorkatiny, Hradisko (518 m) s vysílačem.

 

Pro zaparkování lze doporučit parkoviště u koupaliště v Dražovicích, ale o něco si cestu zkrátíte, když odbočíte po štěrkové cestě a zaparkujete až u vysílačů.

Hlavní část rezervace tvoří přírodní amfiteátr skloněný jihozápadním směrem. Terén je modelovaný spoustou sesuvů, jak starých tak probíhajících, a značně členitý. V minulosti bylo území využíváno hlavně k pastvě dobytka, sekání trávy a sušení sena, hlavním úkolem dneška je zabránění přirozenému zarůstání křovinatou vegetací a zabránění splachů hnojiv a chemických látek používaných při pěstování zemědělských plodin.

Teplomilné suché trávníky (sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá) či stepní trávníky (kostřava walliská, kavyl Ivanův či kavyl sličný) doplňují nízké křoviny (třešeň křovitá, růže šípková či slivoň trnka). Na okrajích vyšších křovin později pokvete třemdava bílá.

Mezi vzácnější druhy se řadí nejznámější koniklec luční, koniklec velkokvětý či kosatec nízký. K nejnápadnějším v tuto roční dobu bezesporu patří hlaváček jarní.

Hlaváček jarní (adonis vernalis) je vytrvalá, v průměru 20-30 cm vysoká bylina rostoucí v trsech na výslunných stepních stanovištích. Kvete poměrně časně v období od dubna do května výraznými velkými zlatožlutými květy.

Nedaleko nejvyššího bodu stojí odpočívka Jarmilka na krásném místě s výhledem na všechny světové strany.

Vzhledem k charakteru lokality zde žije i spousta více či méně vzácných zástupců živočišné říše. Ale na ty je začátkem dubna ještě brzy.

Doufám, že se mi poštěstí sem vyrazit za slunečnějšího počasí. Dneska jsem docela vymrzla a vytáhnout za takového větru dron nepřipadalo v úvahu. Ani s expozičním bracketingem se žádná extra makro kouzla ve větru dělat nedají.

 

Dešťové přeháňky se střídaly se sněhem a tohle mne urychleně zahnalo nejprve do auta a posléze domů do tepla :-(

NPR Větrníky leží v katastru obce Letonice a ta má na svých webových stránkách hromadu informací. V manuálu pro průvodce si můžete přečíst i legendu o místě, kde měla své sídlo rodina divokých a zlých Větrů.

 

 

A ještě doplnění. Do Dražovic jsem vyrazila ráno z Brna autem s krátkou zastávkou u Tvarožné a vyšla si nahoru na návrší Santon. To ještě na obloze převažovala modrá a sluníčko skvěle vylepšovalo jarní barvy.

Santon se stal významným opěrným bodem v severní části bojiště bitvy u Slavkova 2. prosince 1805. Přírodní návrší bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro děla a strhli i původní mariánskou kapli.

V roce 1832 byla na Santonu znovu vybudována klasicistní kaple Panny Marie Sněžné v místech původní kaple. Na jejích stěnách jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa.