Bílé Karpaty 13.-15.5.2022

rozhledna Poľana a tunel pod Poľanou

 

Krátká podvečerní procházka na hřeben Poľany dopadla trochu jinak, než bylo v plánu. Rozhledna Poľana podlehla zubu času a výstup na ni je zakázán.

Vyrostla zde v roce 2010, v nadmořské výšce 530 m v rámci projektu "Spoločne bez hraníc" obdobně jako rozhledna Hrajky u Turé Lúky a Drahy u Javorníku nad Veličkou. Jak je na tom rozhledna Hrajky netuším, ale rozhledna Drahy byla kvůli špatnému technickému stavu dřevěné konstrukce demontována v únoru 2021 a Poľanu čeká zřejmě stejný osud.

Ale pěkné výhledy se nabízejí i ze silničky.

Pod hřebenem Poľany (580 m) vede železniční tunel generála M.R.Štefánika. Trať Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom v délce 67,5 km se budovala v letech 1923 až 1929 jako jedna z důležitých spojnic mezi Moravou a Slovenskem, protože po vzniku samostatného Československa bylo nutné přebudovat železniční síť směrem na střední Slovensko a až na Podkarpatskou Rus.

 

A není to trať jen tak ledajaká, je to přímo stavební klenot zasazený do krásného horského prostředí - na trati se nachází pět velkých viaduktů - Lipovský, Devánsky, Myjavský, Papradský a Lipovecký, z nichž nejdelší je Papradský - jeho délka je 254 m a výška 27 m. K největším dílům patří i kilometrový zářez za Javorníkem hluboký až 13 m, ale největší technickou výzvou byly rozhodně tunely - jsou zde tři: Generála M.R.Štefánika, Poriadsky a Čachtický.

 

Tunel Generála M.R.Štefánika (v letech 1952-1990 se jmenoval samozřejmě jinak - Pod Poľanou) má délku 2,422 km a v době svého vzniku představoval jedno z největších technických děl republiky - do roku 1931 byl nejdelším tunelem ČSD. V roce 1931 tento rekord překonal Bralský tunel u Handlové dlouhý 3,011 km a po vybudování 4,697 km dlouhého Čriemošnianského tunelu na trati z Banské Bystrice do Dolní Štubně v roce 1940 se tunel pod Poľanou dostal na třetí místo. V současnosti je pátým nejdelším - v roce 1954 byl zprovozněn Jablonovský tunel (3,148 km) mezi Lipovníkem a Jablonovem nad Turňou na trati Zvolen – Košice a v roce 1955 Bujanovský (3,410 km) mezi Margecany a Malou Lodinou na trati Žilina–Košice.

 

Je to tunel vrcholový - první třetina mírně do kopce, zbývající dvě třetiny z kopce a právě v tunelu dosahuje trať nejvyšší nadmořské výšky (401 m), přičemž nadmořská výška Veselí n/M je 181 m a Nového Mesta n/V 184 m.

Portály tunelu, jako jediná viditelná část velkého technického díla, dostaly ozdobu v podobě letopočtu výstavby a státního znaku ČSR - ty po roce 1939, po rozdělení ČSR odstranili, ale dnes jsou zpátky v plné kráse.

A z druhé strany, Myjavský portál:

Do tunelu stoupá trať z obou stran, ale měřením zjistili, že se tunel dokáže odvětrat sám za asi 32 minut vlivem přirozeného proudění vzduchu, což určilo maximální počet 48 vlaků /24 hodin. Zřejmě s tímto omezením problém v současnosti nebude - jezdí tu jen lokálka. A přitom tudy kdysi jezdily i rychlíky - kdysi tudy dokonce jezdila i exotická Mamaia z Prahy do rumunské Mangalie.

Zítra vyrazím na celodenní pěší výlet po červeně značené Záhorácké magistrále.

 

Rozcestník:

úvod - rozhledna Poľana a tunel pod Poľanou (tato stránka) - Záhorácká magistrála - NPR Zahrady pod Hájem a NPP Búrová - Blatnice a sv. Antonínek