Jevišovická pahorkatina, PP Kozének 10.5.2022

vstavač kukačka

 

V minulosti býval na lukách vstavač kukačka (Anacamptis morio) naší nejhojnější orchidejí a na mnoha místech vytvářel celé louky. Jako mnoho jiných druhů kdysi běžné květeny doplatil na změny v obhospodařování krajiny a vyhynul na drtivé většině svých stanovišť.

 

Ale jsou místa, kde se kukačkám stále daří. Na nehnojených loukách a pastvinách v oblasti pahorkatin - jedno takové se nachází mezi obcemi Lhánice a Senorady, v oblasti mezi dvěma řekami.

Auto jsem odložila do stínu před penzionem v Senoradech a doufám, že se problém s rozsvícenou kontrolkou na palubce se zkratkou EPC vyřeší tak nějak sám. Po chvilce googlení to nevypadá, že půjdu domů pěšky, protože mne uklidňuje informace, že za závadu start/stop může u Fabií s příchodem letních měsíců třeba jen vysoká teplota. Před rokem se mi stalo něco podobného, při cestě tam svítila, při návratu se při nastartování rozsvítila jen na pár sekund a následně zhasla - přesně tak se chovat má.

Je čas rozkvetlých šeříků a řepkových polí.

A jsem konečně tady, zlatohlávci mne celkem zdrželi :-) Pastviny u hájovny Kozínek představují jeden z nejrozsáhlejších a nejzachovalejších komplexů suchomilných krátkostébelných pastvin a luk na hadcích a rulách v okrese Třebíč. Část území tvoří různověký rozvolněný třešňový sad a v místech pastvin, na kterých se páslo až do konce 80. let minulého století, zůstalo několik vzrostlých lip.

Stále žádná kukačka, pro změnu se válím po zemi kvůli slepýši.

Vstavač kukačka (Anacamptis morio) je vysoký 8 až 30 cm a jen ojediněle může být i vyšší. Kvete od května do června a je velice variabilní. Rostlinky se odlišují barvou květu (nachová, růžová, bílá či kombinace barev), tvarem a velikostí pysku i výškou rostliny.

Opět zde kvetou stovky fialových krásek, ale ta správná doba byla o pár dnů dříve.

Ochrana platí především pro relativně početnou populaci koniklece velkokvětého, ale ten je začátkem května již odkvetlý.

Lokalitu dokresluje samota hájovny a statku Kozínek v horní části. Takto to tady vypadá z výšky cca 100 m.

Na vyhlídku z Velké skály do údolí Jihlavy je to jen kousíček. Pestré druhové zastoupení rostlin a živočichů má na svědomí rychle se střídající biotopy údolní říční nivy, skalních sutí a skal s dubohabřinami a teplomilnými doubravami i plochami trav.

Ještěrka zelená je největší z šesti druhů ještěrek, které u nás žijí. Ale bylo to dlouhé čekání než se mi takto předvedly. Stačil jeden neopatrný pohyb a mizely v trávě.

A opět pár fotografií z výšky:

Vracím se k autu do Senorad stejnou cestou.