Rakovecké údolí 28.2.2023

bledulové království I.

 

Po roce je tady opět čas tradičních jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí či sněženek. K těm mediálně méně známým "bledulovým" lokalitám na Moravě patří Rakovecké údolí, jedno z nejkrásnějších údolí Drahanské vrchoviny. Táhne se od obce Račice-Pístovice až k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic v délce cca 13 km a jeho osu tvoří meandrující potok Rakovec.

Původně jsem se snažila dohledat možnost dopravy autobusem, abych mohla projít údolí celé a nemusela se vracet k autu, ale nakonec pohodlnost zvítězila. Autem půlhodina, autobusem hodina a půl... Takže začnu a skončím v Jedovnicích. Olšovec je největší jedovnický rybník a využíván je především pro rekreaci, což má momentálně své výhody - je kolem něj takhle na přelomu zimy a jara spousta míst k zaparkování.

Jírovcovou alejí pokračuju kolem rybníka Budkovan. Název získal po zaniklé středověké obci a je významnou ornitologickou lokalitou.

Středověká ves Budkovany zanikla někdy mezi léty 1437 až 1464, a to požárem pravděpodobně v době husitských bouří. Ležela při západním okraji hráze rybníka, kde jsou prý i patrné stopy po několika staveních v podobě okrouhlých nevysokých vyvýšenin.

 

Pokračuju po červené k rozcestí Podomský potok a brzy je jasné, že zrovna jednoduché to nebude. Bláto, bláto a zase bláto.

Zaniklá středověká ves Bystřec leží asi čtyři kilometry od Jedovnic.

Vsi v oblasti Drahanské vrchoviny byly zakládány v první polovině 13. století, kdy došlo ke kolonizaci tohoto výše položeného území. K zanikání v masovějším měřítku docházelo v neklidném 15. století, a to zejména za husitských válek. Vzhledem k tomu, že drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina nepřitahovala nové osadníky, zničené vsi nebyly v drtivé většině znovu obnoveny a spolu se zemědělskými pozemky zarostly postupně lesem.

 

Konkrétně ves Bystřec, která patřila k největším v okolí, byla zničena požárem v době moravských markraběcích válek asi roku 1401. Ale díky archeologickému průzkumu Moravského zemského muzea o tomto místě mnohé víme - výzkum doložil 19 usedlostí, skládajících se ze staveb kůlové i srubové konstrukce, celokamenných komor a přístřešků lehké dřevěné konstrukce. Prohlédnout si lze dispozice dvou stavení - základové zdivo prezentující půdorys trojdílného domu s velkou kamennou komorou je označené kódem XI.

O kousek dál jsou základy největší usedlosti s unikátním nálezem studny označené jako X.

Ze smrkových lesů tu toho moc nezbylo...

Název studánky U ševca je odvozen od blízkého památníku U zabitého.

V roce 1922 zde byl zavražděn a oloupen o nové boty ševcovský učeň František Gryc z Podomí, když je nesl zákazníkovi. Hrůzný čin dodnes připomínají boty, zavěšené na vysoké borovici u cesty.

Původně mělčí údolí se ve své střední části mění na úzký kaňon, který vytvořil meandrující tok Rakovce. A občas jsou v potoce k vidění zimní ozdoby.

Louky se střídají s hájky a mokřady. Název přírodní rezervace - Rakovecké stráně a údolí bledulí - napovídá, čím jsou zdejší místa nejproslulejší.

Bledule jarní (Leucojum vernum) je primárně evropský druh, který má svojí domovinu ve střední Evropě s přesahy do západní, jižní a východní Evropy.

Rostou tu ve zdánlivě nezničitelných množstvích u potoka a v jasanovo-olšových lesních porostech údolní nivy. Největší naleziště je k vidění poblíž místa v mapě označeném jako brod. Taky jsou tady nejvíc nachystáni na zvýšenou návštěvnost.

Mimořádně strmé zalesněné svahy ukrývají nespočet skalních výchozů tvořených hlavně hrubozrnnými slepenci. Na vyhlídkovou skálu Beran prý nějaký vyšlapaný chodník vede, ale já jej neobjevila a nakonec vyšplhala napříč svahem bez značek či vyšlapaného chodníku zezadu, z té mírnější a méně skalnaté strany. Nebylo to jednoduché :-( Skalisko Beran nabízející vyhlídku na Rakovecké údolí z výšky rozhodně stojí za návštěvu, ale jediný přístup, který mohu doporučit je odshora :-(

Na sluníčku se sedí skvěle, bláto oschlo a opadalo :-)

Zpátky dolů do údolí se raději vracím oklikou.

Suma sumárum 17 km.