Zalesněný kopec Skalka (478 m) se zvedá severovýchodně nad obcí Ochoz u Brna. Vrcholová část krasové plošiny porostlá dubohabřinou je plochá - skalnaté výchozy se střídají s řadou mělkých prohlubní. A právě tady, na celkem rozlehlé ploše, se brzy zjara daří sněženkám.
lokalita Skalka, sněženka podsněžník
K základní orientaci poslouží modrá turistická značka, ať už vyrážíte z Ochozu nebo z parkoviště v Březinském údolí nedaleko jeskyně Malý Lesík, jak jsem si cestu naplánovala já.
Vápenickou stezkou směrem na Nový Dvůr
Po modré značce se musím dostat co nejblíže k vrcholu a poté kontrolovat směr k trigonometrickému bodu.
vrchol Skalka
Nádhera...
lokalita Skalka, sněženka podsněžník
Občas se objevuje nesměle i barva fialová - jaterník podléška.
lokalita Skalka, jaterník podléška
Sněženek je známo asi 14-17 druhů, ale u nás roste pouze sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Přirozeně se vyskytuje hlavně v listnatých lesích a zvláště hojně v lužních lesích. Ale do lužního lesa má tahle krasová plošina hodně daleko...
lokalita Skalka, sněženka podsněžník
Využívám toho, že jsem autem mnohem mobilnější než při toulkách na kole či pěšky, a krátce se ještě zastavuji ve Křtinách. Barokní poutní kostel Jména Panny Marie je spolu s přilehlou kaplí svaté Anny a bývalým proboštstvím dominantou obce.
Kostel Jména Panny Marie
Historie Křtin je nerozlučně spjata s řádem premonstrátů. Nahrazení středověkého areálu monumentální barokní novostavbou zadal opat zábrdovického kláštera v roce 1718 Janu Blažeji Santinimu (1677–1723) a projekt začal vybudováním kaple sv. Anny. Stavbu chrámu započali roku 1728, tedy pět let po smrti Santiniho a hotovo bylo v roce 1750 - do chrámu byla přenesena socha Panny Marie. V následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben - na vnitřní úpravě se podíleli tehdejší přední moravští umělci, zejména Jan Jiří Etgens a Ondřej Schweigl. Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl rozsáhlý poutní komplex 21. dubna 1771.
Kostel Jména Panny Marie
Křtiny jsou známé především mariánskými poutěmi ke kamenné gotické skulptuře Madony, která vznikla pravděpodobně ve 20. letech 14. stol. a dnes je umístěná na hlavním oltáři. Křtinám ji zřejmě věnoval Jindřich z Lipé, faktický vládce země v době panování mladičkého krále Jana Lucemburského. Nicméně hromadné poutě do Křtin jsou doloženy až v 17. a 18. století, kdy zdejší poutě patřily k nejnavštěvovanějším.
Kostel Jména Panny Marie
Poutní areál sestává z centrálního kostela Jména Panny Marie na půdorysu řeckého kříže, orientovaného na sever, na východní straně na něj navazuje ambitové nádvoří s věžovou kaplí sv. Anny, která měla mít protějšek v nikdy nepostavené západní kapli sv. Josefa rovněž s ambitem, severně od kostela se nachází proboštství, které bylo oproti původnímu projektu provedeno jen zčásti.
Zdi ambitu i kaple jsou ozdobeny množstvím obrazů malířů-amatérů, ze kterých na první pohled vyzařuje upřímná zbožnost a úcta k Panně Marii Křtinské.
průvodkyně :-)
ambitové nádvoří
Zvonkohra se skládá z 27 zvonů a patří k největším ve střední Evropě. Nejmenší zvon váží 9 kilogramů, největší 364 kilogramů.
kaple sv. Anny
Pod kostelem se nachází krypta s kostnicí. Objevena byla až v roce 1991 a největší pozoruhodností této kostnice je nález 12 lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele. Bezpochyby byly tímto neobvyklým způsobem označeny tělesné ostatky něčím významných lidí. Zatímco kostel s přilehlým ambitem je přístupný denně, kostnice pouze o hlavních poutích a dušičkách.