Vysočinou na kole 1.-3.9.2023

rozloučení s prázdninami

 

Původní předpověď počasí na první zářijový víkend nevypadala vůbec špatně. Cyklovandr nebo paddleboard? Ale jak se víkend blížil a předpověď zpřesňovala, bylo jasné, že na koupání to zrovna nebude. Dobrá, takže cyklovandr. Přes Bezkempu jsem si zaplatila nocleh u rybníka Dlouhý mezi Ždírcem a Trhovou Kamenicí a teď už jen musím vymyslet trasu. Balení je rychlé, stan tentokrát nebudu potřebovat, spát budu na verandě chaty u lesa a k dispozici budu mít elektrickou zásuvku pro dobití baterie.

 

den první, pátek

Žďár nad Sázavou žst, Polnička, Krucemburk, Ždírec, Dlouhý rybník, cca 30 km

 

Poprvé se vezu nízkopodlažním vlakem z Brna přes Kuřim. Patří pod IDS JMK, takže naprosto nesmyslně končí v Křižanově na hranicích kraje, ale v Křižanově je na něj navázán další nízkopodlažní vlak a tím už dojedu až do Žďáru nad Sázavou.

 

Moravia, prý nejmodernější vlaky na české železnici. Každá souprava v červenobílém designu se jmenuje po některé z odrůd vína, pěstovaných na jižní Moravě. Za mne velká pochvala - bezbariérový nástup, informační systém, wifi, geniální zásuvky a ve vyhrazeném prostoru pro kola nejsou háky!

Pohodička skončila příjezdem do Žďáru na nástupišti u výtahu s cedulí o zákazu přepravy jízdních kol. Jakože s brašnami a elektrokolem po schodech?? A následně u výtahu z podchodu nahoru do haly, stejný zákaz :-(

 

Obloha totálně zatažená, z dnešních fotografií toho asi moc nevyberu...

Olšiakova socha na břehu Pilské nádrže symbolizuje zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a tvoří jej pískovcový hraniční kámen, na kterém je z jedné strany napsáno "Moravia" a z druhé strany "Bohemia" a betonová socha moravské orlice a českého lva. Lev hledí na Moravu a vítá poutníky z této strany, moravská orlice se pro změnu dívá do Čech - těžko takové sousoší vyfotit, vždycky je něco zezadu:-))

Přes Polničku pokračuju k rybníku Velké Dářko, což je s rozlohou 206 ha největší rybník na Českomoravské vrchovině. Leží v nadmořské výšce 610 m cca 10 km severně od Žďáru nad Sázavou a s hloubkou maximálně 2,6 m je poměrně mělký. Chvilku to vypadalo, že bude pršet, ale momentálně obloha nevypadá až tak zle.

Za Ždírcem nad Doubravou na mne čeká rekonstruovaná silnice 1. třídy s číslem 37 směrem na Chrudim. Ještě stále na ní platí uzávěra až do Trhové Kamenice, takže to bude parádička bez aut. A raději se nebudu nikde zdržovat, zas to vypadá na přeháňku :-(

Ještěže budu spát pod střechou v suchu. Přesně podle pokynů se dostávám ke klíči a otevírám okenice. V lese hned za chatou je naštěstí zásluhou kůrovce spousta dřeva, takže bude opékačka :-) Ale nebylo to jednoduché - mokré dřevo se dlouho odmítalo pořádně rozhořet a párky, které jsem koupila po cestě v Krucemburku se odmítly opéct. A člověk by myslel, že i když se jmenují libové (a jiné v přírodním střívku neměli), tak obsahují spoustu tuku. Tak ne... A k tomu začalo poprchávat...

 

den druhý, sobota

Dlouhý rybník, Dřevíkov, Možděnice, Zubří, Trhová Kamenice, Svobodné Hamry, Veselý Kopec, rybník Januš, Rváčov, Dlouhý rybník - cca 34 km

 

34 ujetých kilometrů za celý den není překlep :-) Kilometrů bylo sice málo, ale nalítaných metrů s dronem hodně :-)

 

Začínám v Dřevíkově.

Ukazatel "židovský hřbitov" vás dovede na kraj lesa - hřbitov je udržovaný, volně přístupný a rozhodně stojí za návštěvu. V 70. letech minulého století byl hřbitov restaurován místními obyvateli pod vedením okresního památkáře Luďka Štěpána (1932 – 2017), zakladatele expozice lidové architektury a technického stavitelství na Veselém Kopci (součást Muzea v přírodě Vysočina).

Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1748, pohřbívalo se zde do 1. třetiny 20. stol.

Je tu nádherně.

Pokračuju přes Možděnice k Zubří - na vyhlídkový Zuberský vrch (651 m) s kapličkou zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Ale výhledům dnešní počasí moc nepřeje :-(

Za výstup na rozhlednu na Zuberském kopci se platí 20Kč. Příhradová věž telekomunikačního vysílače slouží jako rozhledna od roku 2004. Celková výška stavby je sice 55 metrů, avšak vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 39 metrů. A výhledy? Vrcholky Železných hor, Žďárských vrchů, Orlických hor i Krkonoš.

Ale tohle jsou snímky z dronu, ne z rozhledny.

V Trhové Kamenici je třeba v místní vietnamské večerce doplnit nějaké zásoby a taky špekáčky :-) Hlavně ne libové, ale pořádně špekaté!!!

 

A mohu doporučit restauraci Slavia s velice milou a rychlou obsluhou a výborným jídlem za slušnou cenu.

Po výtečném obědě jsem vyrazila směrem k lomům na Kamenný vrch - dříve se zde ve třech lomech těžila žula, teď nabízí pláž v Modrém lomu příjemnou možnost koupání a na své si zde přijdou také potápěči. Podle starších fotografií zde býval j skokanský můstek a houpačka pro extrémní skoky, ale zřejmě už zvítězil zub času a kvůli bezpečnosti je zařízení demontováno.

Rybník Velká Kamenice je momentálně bez vody a pracuje se na obnově celé soustavy rybníků u Trhové Kamenice - odváží se bahno, opravují hráze a staví nové ostrůvky. Tím pádem je má další zastávka až ve Svobodných Hamrech - u vodního kovacího hamru, jednoho z expozičních areálů Muzea v přírodě Vysočina.

 

Původní železný hamr sloužil v 15.-17. století k výrobě železa. Avšak huť časem zanikla a hamr začal být využíván k pohonu mlýna. Dobové expozice prezentují jak železářskou minulost, tak mlýnská zařízení na výrobu krup a jáhel - krupník holendr na výrobu krup z ječmene a jahelku na výrobu jáhel z prosa.

Areálem muzea v přírodě Vysočina na Veselém kopci lze volně projít po hlavní cestě, skrz areál vede turistické značení, ale pokud chcete nakouknout i do roubených domků, musíte zaplatit vstupné.

V pozdním odpoledni sedím na molu pod hrází rybníka Januš a čekám, zda-li se na chvilku neukáže sluníčko. Marně...

Ale až tady jsem uvědomila, že jsem vynechala Rváčov a dům oběšených panenek. Není to až tak daleko, vrátím se tam.

 

Podívaná tak trochu hororová... Kdo a proč dokázal shromáždit přes tisíc panenek, většinou uvázaných za krky na zdech domu či na stromech v zahradě a třepotajíce se ve větru? Majitelem a tvůrcem je Lubomír Votava. Chtěl přitáhnout pozornost a to se mu povedlo...

Stačilo... Takového souseda bych tedy nechtěla...

 

Vracím se ke Dlouhému rybníku a naposledy dneska vzlétám s dronem.

Večer se opět zahřívám u ohně a v noci prší :-( Ještěže mám nad sebou pevnou střechu.

 

den třetí, neděle

Dlouhý rybník, Ždírec nad Doubravou, rybník Řeka, Havlíčkova Borová, Přibyslav, Nížkov, Rosička, Nové Veselí, Radostín nad Oslavou, Křižanov, žst - cca 77 km

 

Mlha sice není tak hustá, že by se dala krájet, ale vidět toho moc není. Uvidíme, když bude nejhůř, mohu opět vyrazit vlakem ze Žďáru, což je nejkratší cestou jen 30 km.

Přes Ranské polesí je to pořádný kopec, ale tady se konečně ta mlha začíná rozpouštět.

Od kostelíka nad Havlíčkovou Borovou toho ale vidět moc není. Dnes tady vytahovat dron nemá smysl :-(

Mezi Přibyslaví a Žižkovým Polem stojí hned u silnice 16 metrů vysoká mohyla z kamenných kvádrů - v místě údajného skonu Jana Žižky z Trocnova 11. října 1424. Mohyla byla postavena v roce 1874 a v roce 2003 zrestaurována.

Následuje Přibyslav s jezdeckou sochou Jana Žižky z Trocnova v parku přibyslavského zámku. Jedná se o jeden z pracovních modelů B. Kafky, žáka J.V.Myslbeka, pro monumentální sochu tvořící dominantu pražského Vítkova - od slavnějšího originálu se opravdu liší jen rozměry.

 

V Přibyslavi se kousek za nádražím napojuju na cyklostezku spojující Sázavu a Přibyslav po staré železniční trati. Dole se klikatí Sázava, nahoře vede nová dvoukolejná železniční trať spojující Brno a Prahu přes Havlíčkův Brod.

Ale nepojedu až do Sázavy. Odbočím kousek za polovinou a vezmu to přes Nížkov, kde bych si ráda prohlédla kostnici. Jenže ve vitríně je sice psáno, že je v neděli v září otevřeno, ale nikde nikdo :-( Ani škvírka ve dveřích :-( Tak nic, třeba někdy jindy.

 

Tak akorát čas na oběd a krátkou pauzu, mám sebou vařič, takže se bude vařit.

Rozhledna Rosička je taková ta klasická železná typizovaná šroubovice sloužící především jako nosič antén pro mobily. Věž má výšku 42 m, vyhlídková plošina je ve výšce 24 m a k užívání byla předána 12.srpna 2001.

A konečně se ukázalo sluníčko. Už bylo načase :-)

Asi naposledy vytahuju dron u Kotlaského rybníka.

Moravia vlaky z Křižanova jezdí do Brna v intervalu co dvě hodiny, takže pokud chci stihnout ten s odjezdem v 17:00, musím vyrazit a nikde se nezdržovat. Podle navigace mám před sebou 17 km a odhadovaný čas je 1:15. Elektrokolo bude rychlejší, ale stejně to bude nadoraz, je 16:00.

 

Nádraží v Křižanově dostalo nedávno nový kabát. Původní staniční komplex ve funkcionalistickém slohu byl upraven tak, aby podchod vyústil na nástupiště k novým zastávkám autobusu. Pokladna, čekárna a toalety byly nahrazeny novými bezbariérovými. A nestandardně velké výtahy jsou naprosto top - pohodlně do nich vjedete s vozíkem, kočárkem i kolem.