z Brna na západ 1.10.2023

Boskovickou brázdou na e-kole do Rosic

 

Původně to měla být jen zkušební jízda mého e-kola po částečné výměně kabeláže, protože se Vaškovi stále nepodařilo najít příčinu toho, že se elektropohon na mém kole občas z ničehožnic vypne. Poslední výlet jsme dokonce kvůli tomu museli předčasně přerušit a vrátit se vlakem :-( Ale protože počasí se zlepšovalo, kolo se nevypínalo, najezdili jsme nakonec cca 55 km.

 

Medlánky - Údolí oddechu - Žebětín - Ostrovačice - Rosice - Chroustovské údolí - Říčky - Javůrek - Hvozdec - hrad Veveří - Osada - Medlánky, cca 55 km

 

V Údolí oddechu je takhle v neděli dopoledne krásně liduprázdno a cyklostezka přes pole směrem na Žebětín je fajn.

Tradiční naše pauza je vždycky nad Žebětínem u pomníku obětí osvobozovacích bojů v Brně-Žebětíně z řad příslušníků Rudé armády. Ne kvůli pomníku, ale kvůli pěknému výhledu směrem na panelákovou Bystrc.

Jízda podél automotodromu, když na něm trénují motocykly a hluk se ozývá do daleka, není nic extra zábavného, ale jen jsme tudy prosvištěli a dostali se až do Ostrovačic. Kudy dál? Kolo nezlobilo a velká cedule CYKLOSTEZKA nás nakonec zlákala na směr do Rosic.

 

Naší první zastávkou bude restaurace, protože je tak akorát čas k obědu. Vybrali jsme si restauraci Slovan vedle zimního stadionu a fotbalového hřiště - nebyla to žádná michelinská restaurace, ale pochutnali jsme si a neutratili za dvě hotovky a kofoly majlant. A kola jsme měli hezky pod dohledem.

Dominantou města Rosice je zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanského potoka. Areál je tvořen vlastním zámkem, dvěma křídly předzámčí, dvěma nádvořími a krásnou zámeckou zahradou.

V současnosti má postklasicistní historizující novodobou fasádu, ale zámku, jak jej známe dnes, předcházel hrad ze 13. století, který byl v 16. století přebudován na renesanční zámek. Toto panské sídlo obývaly, budovaly, přestavovaly a žily v něm mimo jiné rody Hechtů z Rosic, Žerotínů, Werdenberků, Hausperských z Fanalu, Ugarte, Sinů. Poslední šlechtický majitel baron Mořic Arnold Deforest byl z rodu Deforest-Bischofsheim.

 

Venkovní arkády na nádvoří s renesančními stavebními prvky - sgrafita a arkády s reliéfy jsou skvostem zámku.

Od vzniku Československa je ve vlastnictví státu. Prohlídky můžete absolvovat ve dvou okruzích (Žerotínský a Hausperský), v zámecké zahradě je zpřístupněný kryt civilní obrany. Ten byl postaven v letech 1963-65 jako vysoce utajované zařízení pro velitelství Civilní obrany města Brna.

Pokračujeme ke kapli Nejsvětější Trojice. Leží na kopci zvaném Trojice na jižním okraji města a je jednou z dominant Rosic. Přístupovou cestu tvoří křížová cesta s chráněným lipovým stromořadím, ale my kvůli kol nahoru vyjedeme po silničce.

Raně barokní kaple z roku 1691 má půdorys trojúhelníka, jehož obvod tvoří šest apsid a zaklenuta je kupolí s lucernou. Nechal ji postavit tehdejší majitel rosického panství Jiří Hausperský.

A krásné výhledy na Rosice:

Zpátky se vracíme přes Chroustovské údolí proti proudu říčky Bobravy.

Výjezd z údolí směrem je pořádný krpál napříč vrstevnicemi, ale pak už je to pohoda. Včetně odpoledního kafe v bistru Bahňák na břehu stejnojmenného rybníka.

Přes Javůrek směrem na Hvozdec je to v podstatě stále z kopce, ale my si naneštěstí vybrali zkratku po rozbité lesní cestě, protože ta končí přímo u Trůnu. Takže jsme si sjezd zas tolik neužili :-(

Tentokrát jsme nezapomněli na společnou fotku.

Brněnská přehrada zezelenala :-(

Elektropohon se ani jednou nevypnul. Ale marně jsme doufali, že problém je tímto vyřešen. Hned následující den cestou do práce mně opět elektropohon vypadnul :-(