Původně to měla být jen zkušební jízda mého e-kola po částečné výměně kabeláže, protože se Vaškovi stále nepodařilo najít příčinu toho, že se elektropohon na mém kole z ničehožnic vypne. Poslední výlet jsme dokonce kvůli tomu museli předčasně přerušit a vrátit se vlakem :-( Ale protože počasí se zlepšovalo, kolo se nevypínalo, najezdili jsme nakonec cca 55 km.
Medlánky - Údolí oddechu - Žebětín - Ostrovačice - Rosice - Chroustovské údolí - Říčky - Javůrek - Hvozdec - hrad Veveří - Osada - Medlánky, cca 55 km
V Údolí oddechu je takhle v neděli dopoledne krásně liduprázdno a cyklostezka přes pole směrem na Žebětín je fajn.
směr Žebětín
Tradiční naše pauza je vždycky nad Žebětínem u pomníku obětí osvobozovacích bojů v Brně-Žebětíně z řad příslušníků Rudé armády. Ne kvůli pomníku, ale kvůli pěknému výhledu směrem na panelákovou Bystrc.
u pomníku obětí osvobozovacích bojů nad Žebětínem
Jízda podél automotodromu, když na něm trénují motocykly a hluk se ozývá do daleka, není nic extra zábavného, ale jen jsme tudy prosvištěli a dostali se až do Ostrovačic. Kudy dál? Kolo nezlobilo a velká cedule CYKLOSTEZKA nás nakonec zlákala na směr do Rosic.
Naší první zastávkou bude restaurace, protože je tak akorát čas k obědu. Vybrali jsme si restauraci Slovan vedle zimního stadionu a fotbalového hřiště - nebyl to žádná michelinská restaurace, ale pochutnali jsme si a neutratili za dvě hotovky a kofoly majlant. A kola jsme měli hezky pod dohledem.
Rosice, restaurace Slovan
Dominantou města Rosice je zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanského potoka. Areál je tvořen vlastním zámkem, dvěma křídly předzámčí, dvěma nádvořími a krásnou zámeckou zahradou.
Rosice, zámek
V současnosti má postklasicistní historizující novodobou fasádu, ale zámku, jak jej známe dnes, předcházel hrad ze 13. století, který byl v 16. století přebudován na renesanční zámek. Toto panské sídlo obývaly, budovaly, přestavovaly a žily v něm mimo jiné rody Hechtů z Rosic, Žerotínů, Werdenberků, Hausperských z Fanalu, Ugarte, Sinů. Poslední šlechtický majitel baron Mořic Arnold Deforest byl z rodu Deforest-Bischofsheim.
Venkovní arkády na nádvoří s renesančními stavebními prvky - sgrafita a arkády s reliéfy jsou skvostem zámku.
Rosice, zámek
Od vzniku Československa je ve vlastnictví státu. Prohlídky můžete absolvovat ve dvou okruzích (Žerotínský a Hausperský), v zámecké zahradě je zpřístupněný kryt civilní obrany. Ten byl postaven v letech 1963-65 jako vysoce utajované zařízení pro velitelství Civilní obrany města Brna.
tahle část na rekonstrukci teprve čeká
Pokračujeme ke kapli Nejsvětější Trojice. Leží na kopci zvaném Trojice na jižním okraji města, kde je jednou z dominant Rosic. Přístupovou cestu tvoří křížová cesta s chráněným lipovým stromořadím, ale my kvůli kol nahoru vyjedeme po silničce.
kaple Nejsvětější Trojice
Raně barokní kaple z roku 1691 má půdorys trojúhelníka, jehož obvod tvoří šest apsid a zaklenuta je kupolí s lucernou. Nechal ji postavit tehdejší majitel rosického panství Jiří Hausperský.
kaple Nejsvětější Trojice
A krásné výhledy na Rosice:
kaple Nejsvětější Trojice
Rosice
Tetčice a v dáli Brno
Zpátky se vracíme přes Chroustovské údolí proti proudu říčky Bobravy.
Chroustovské údolí
Výjezd z údolí směrem je pořádný krpál napříč vrstevnicemi, ale pak už je to pohoda. Včetně odpoledního kafe v bistru Bahňák na břehu stejnojmenného rybníka.
Bahňák
Přes Javůrek směrem na Hvozdec je to v podstatě stále z kopce, ale my si naneštěstí vybrali zkratku po rozbité lesní cestě, protože ta končí přímo u Trůnu. Takže jsme si sjezd zas tolik neužili :-(
Trůn mezi Veverskými Knínicemi a Hvozdcem
od Trůnu směrem na Hvozdec
Tentokrát jsme nezapomněli na společnou fotku.
Trůn mezi Veverskými Knínicemi a Hvozdcem
Brněnská přehrada zezelenala :-(
Brněnská přehrada
Elektropohon se ani jednou nevypnul. Ale marně jsme doufali, že problém je tímto vyřešen. Hned následující den cestou do práce mně opět elektropohon vypadnul :-(