okolí Židlochovic 15.10.2023

zámecký park a přírodní park Výhon

 

Poprvé jsem využila přímý vlak z nádraží v Králově Poli do Židlochovic - jezdí od prosince 2019 po opětovném zprovoznění tříkilometrové trati mezi Hrušovany u Brna a Židlochovicemi (poslední osobní vlak po trati projel v červnu 1979, postupně ustala i nákladní doprava, dráha zůstala nevyužívaná a chátrala, stejně jako prostor židlochovického nádraží).

 

31 km za 41 minut v ceně 41 Kč v tarifu IDSJMK beze slev, protože nevlastním šalinkartu. To není až tak špatné. Naplánovala jsem si pěší kolečko a vlakem se večer zase vrátím.

 

Židlochovice (žst) - zámecký park - Nosislav - Výhon - Židlochovice (žst), cca 13 km

 

Město Židlochovice leží na soutoku řek Svratky a Litavy a žije zde cca 3700 obyvatel. K významným památkám patří zámek, radnice, kostel Povýšení svatého Kříže, Robertova vila a taky cukrovar, kdysi jeden z nejznámějších v českých zemích. Ale já se zastavím jen u zámku a v zámecké zahradě.

 

Zámek v Židlochovicích patří k nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy a společně s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Jeho historie začíná již ve 14. století zmínkou o vodní tvrzi na Jantarové stezce spojující Středomoří s baltským pobřežím.

Zásadní přestavbu zámku do barokního stylu provedl hrabě Sinzendorf (1696-1743), který také velmi výrazně ovlivnil rozvoj myslivosti na židlochovickém panství. Židlochovický zámek sloužil loveckým hostům nejen k lovu, ale také ke společenským a politickým setkáním. Dochovanou empírovou podobu loveckého zámku nejvíce ovlivnil arcivévoda Fridrich, který vlastnil zámek v letech 1895-1918. V této době byly v Židlochovicích organizovány velkolepé hony na drobnou zvěř a do interiéru zámku dovážel arcivévoda a jeho rodina trofeje zvěře, ulovené v honitbách na území celého Rakouska-Uherska.

 

A protože zámek patřil Habsburkům, byl v roce 1918 zestátněn. Od roku 1918 patří spolu s přilehlým parkem do majetku státu a ve dvacátých a třicátých letech 20. století zde několikrát pobýval na letním sídle prezident Československé republiky T.G. Masaryk. V roce 1936 a v roce 1937 se reprezentačních židlochovických honů dokonce účastnil i rumunský král.

Zámek spravuje Lesní závod Židlochovice, který zde má své sídlo. Tradičním druhem lovu, který je spjat s Židlochovicemi už od konce 17. století, jsou lovy bažantů v historických bažantnicích (Jalovisko, Měnínský les, Knížecí les, Veledvorské nivy). V současnosti spravuje LZ Židlochovice na svém území 9 bažantnic v nivách podél řek Svratky a Jihlavy. Hlavním druhem spárkaté zvěře chované v oborách (Bulhary, Klentnice, Moravský Krumlov, Soutok) je zvěř jelení, dančí, mufloní a černá. A taková malá obora je i zámecká zahrada :-)

 

Zámek není přístupný k prohlídkám, slouží jako ubytovací a konferenční centrum, ale přilehlý zámecký park v anglickém stylu je přístupný brankou od nákupního centra celoročně :-)

Jen kousíček od cestičky zahlédnu dva jeleny. Jsem k nim tak blízko, až se i trochu bojím, ale jen mne bedlivě pozorují.

Na webu jsem viděla i fotografie muflonů, tak se pečlivě rozhlížím. Tohle není obora Holedná, jestli tady jsou, nemohu je přehlídnout.

Nádhera.

Po prohlídce parku pokračuju po pravém břehu Svratky k Nosislavi. Příště to ale vezmu po levém břehu po červené turistické značce, protože v zarostlém lužním lese toho k vidění kromě kopřiv moc není a až k mostu v Nosislavi je to docela dálka.

Občas pěšina a místečko vyšlapané rybáři, ale jinak v říjnu neproniknutelná džungle. Olše, topoly, vrby, černý bez, ale především kopřivy :-( Zajímavost je tady jen jediná - Nosislavská zátočina. Řeka Svratka tvoří před Nosislaví dvojitý meandr, poslední přirozený meandr na dolním toku řeky Svratky. Ale silný vítr mne s dronem do větší výšky nepustil :-(

Řeka je zde široká 35 až 45 m a hluboká kolem 4 m. Vnější břehy jsou kolmé, vymleté proudem řeky a na vnitřních březích meandrů se tvoří písčité pláže, v korytě pak štěrkové lavice.

Vrch Výhon (355 m) je výraznou krajinnou dominantou rozsáhlého území pod Brnem při okraji nivy řeky Svratky podobně jako jižněji Pavlovské vrchy. Nad hladinu řeky vystupuje o více než 170 metrů a je nejvyšším vrchem Dyjsko-svrateckého úvalu. Celá oblast v katastrálním území Blučiny, Židlochovic a Nosislavi je chráněna jako přírodní park.

Většinu území lze považovat za příkladnou ukázku koexistence přírody s lidskými sídly a zemědělským využíváním krajiny. Prudké svahy jsou poskládány z mozaiky vinohradů, sadů, políček a zahrad, travnatých mezí podél cest či stepních travnatých lad. Na rovinatějších místech, především v horních partiích Výhonu, jsou velké plochy vinohradů a orné půdy.

Nedržím se modré značky a občas ani cest využívaných k obhospodařovávaní vinic. Od severu nepříjemně a studeně fouká, k vaření oběda je nutno najít nějaké místo na sluníčku a v závětří.

Extra zážitkem je pro mne pozorování hejna špačků. Není to sice taková podívaná, jakou lze najít na webu, protože tak dokonale se nepředváděli, ale i tak je to síla. Jen tedy nevím, co bych dělala, kdyby zamířili mým směrem...

Masív Výhonu je dnes bez pravidelných povrchových vod. Jen hluboce zaříznuté strže dávají tušit dřívější pravidelnější potůčky. V současné době se vyhloubenými koryty valí jen přívalové vody za silných bouřek.

Území Výhonu, které je neobyčejně působivé z krajinářského hlediska, nabízí i daleké výhledy do okolní rovinaté krajiny Dyjsko - Svrateckého úvalu.

Na vrcholu Výhonu stojí od roku 2009 rozhledna Akátová věž. Z výšky necelých 18 metrů nabízí kruhový výhled na Židlochovice, Rajhrad, Vojkovice, Brno a jeho okolí (Tuřany, Modřice, Chrlice), Drahanskou vrchovinu, Pracký kopec s Mohylou míru, Pálavu, Novomlýnské nádrže či Bílé a Malé Karpaty. Při zvlášť výborné dohlednosti jsou viditelné i Alpy.

Je neuvěřitelné, jak rychle se počasí dokáže obrátit. Krásné barvy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku a modrou vystřídala šedivá.

V kombinaci se silným větrem na otevřeném hřebeni Výhonu nic příjemného.

Ale když přidám do kroku, stihnu vlak s odjezdem v 16:54.

 

 



 

zpět na začátek

copyright Alena