Babí lom 29.12.2023

nad oblačným mořem a vranovské jesličky

 

Vypadalo to, že za sluníčkem bude třeba vyjet někam dál i výš, ale nakonec stačilo přemístit se z Brna do Lelekovic. Vychází to celkově na cca 10 km - z Lelekovic na rozhlednu Babí lom, přes Lelkovadlo do Vranova na jesličky a zpátky do Lelekovic Poutní cestou sedmi radostí Panny Marie. Už to tady všechno bylo mnohokrát, jedinou novinkou je vyhlídková stavba nad Lelekovicemi :-)

Na mýtince o kousek výš vypouštím "na výzvědy" dron.

Taková paráda jako v lednu to sice není, ale po těch nekonečných pošmourných dnech je to téměř zázrak.

Již kolem roku 1882 byly na Babím lomu zbudovány místní sekcí Rakouského turistického klubu dvě vyhlídkové stavby - na severním výběžku trámová dřevěná rozhledna (nesoucí jméno brněnského starosty Rohrera) a na jižním Ripkova vyhlídka, dřevěný pavilon nazvaný jménem předsedy klubu. Oba vyhlídkové objekty sloužily návštěvníkům až do začátku druhé světové války, během níž zanikly. V šedesátých letech 20.století se vznikl nápad vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Novou rozhlednu vybudovali v roce 1961 lelekovičtí Sokolové podle návrhu brněnského architekta Mojmíra Korvase a slavnostní otevření se konalo 15.května 1961.

 

Rozhledna vysoká 15 m prošla před rokem rekonstrukcí a je přístupná nonstop a zdarma. Ale dneska se výhledy ztrácí v mlze kombinované s postupně se zatahující oblohou.

Pokračuju po hřebínku. V zimě to tady má správně klouzat zásluhou ledu a sněhu, ale při teplotě kolem 10°C bude klouzat jen bláto.

Červeně značená hřebenová cesta se proplétá mezi skalními bloky a občas nezbývá nic jiného než téměř po čtyřech zdolávat obrovské balvany z načervenalého devonského křemenného slepence. Skalnatý hřeben je 15-50 metrů vysoký a výška jednotlivých skal dosahuje až 20 metrů. Soutěsky, strmě vztyčené desky, zakrslé borovice se táhnou v délce 2 km od jihu k severu, kde je možno vyjít až na nejvyšší vrchol (562 m) s pomocí schůdků vytesaných ve skále. Podrobně celý hřebem včetně názvů pojmenovaných skal a sedýlek popisuje na svých stránkách Pavel.

Kácelo se tady ve velkém, takže prostoru pro bezpečný vzlet dronu je tady dost a dost.

Ale já dneska namísto pokračování až ke Spálené skále mířím přímo k Lelkovadlu a do Vranova.

Vranov u Brna je poutním místem. Na místě někdejšího dřevěného kostelíka stojí raně barokní kostel Narození Panny Marie a impozantní stavba kostela s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, takzvaných paulánů, působí spíše jako zámek.

Kostel je volně přístupný a liduprázdno tu dneska rozhodně není. Na hlavním oltáři svítí uctívaná soška Panny Marie Vranovské, s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Socha je dílem neznámého francouzského řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity. Stěny i strop jsou pokryty freskami opěvující slávu Matky Boží obklopenou anděli od malíře Jana Jiřího Etgense.

Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů a v boční kapli je celoročně vystaven mechanický pohyblivý betlém. Sošky z lipového dřeva vyřezal v letech 1946-50 sochař František Bartoš a v roce 1957 byla do jesliček zavedena mechanika. Po vhození mince se rozsvěcují jednotlivé výjevy, hvězdy na nebi, ježíšek se kolébá a kukačka poděkuje za milodar. V roce 1977 bylo přidáno hraní koled, takže po vhození mince do druhého otvoru se rozezní jedna z mnoha nahraných melodií.

 

Ale tady toho moc nenafotím, zájem je veliký a děti mají přednost :-)

Určitě nejkrásnější pohled na rekreační obec Vranov u Brna a na zdejší poutní kostel Narození Panny Marie je z protější stráně při okraji lesa, kde se nachází dřevěná skulptura zvaná Nekonečno.

Zpátky k autu do Lelekovic se vracím po Poutní cestě sedmi radostí Panny Marie, která začíná na návsi v Lelekovicích a končí u kostela ve Vranově.

Okolí Vranova bylo v minulých staletích součástí Vranovsko-křtinského areálu, podobnému tomu Lednicko-valtickému. Dodnes jsou v lesích patrné historické hraničníky z let 1739-1837. Míjím několik z nich, ale pokud vás to zajímá více - zkuste tento článek Brněnského deníku popř. mapu.

 

Nad Lelekovicemi, na Pasekách u druhého zastavení Sedmiradostné cesty, vznikla letos v létě zajímavá prolézačka - popisují ji jako přístřešek s posezením, ohništěm a vyhlídkou. Jenže přístřešek je otevřen na všechny strany, takže je otázkou, jak bude chránit před deštěm a nahoru na vyhlídkovou terasu vede jen žebřík z nepravidelných šprušlí. Ne každý něco takového zvládne :-( Prý inspirace starými přístřešky z proutí v kombinaci s mamutími kly :-(