Špilberk 19.12.2023

podvečerní procházka podruhé

 

Jak jsem si slíbila, tak si plním - Špilberk podruhé a tentokrát se vstupenkou na prohlídkový okruh Rozhledna a Královská kaple.

 

Ale na začátek pár fotografií z vánočně dozdobených exteriérů.

Prohlídkový okruh Rozhledna a Královská kaple funguje bez průvodce a cena beze slev činí 100Kč. Otevřen je od úterý do neděle mezi 10:00 a 18:00.

Tzv. východní křídlo souvisí s nejstaršími dějinami hradu. Tehdy tvořilo obrannou a reprezentativní část středověkého Špilberku. Zub času se za dlouhá staletí na hradě významně podepsal, proto bylo v 80. letech 20. století rozhodnuto o jeho generální rekonstrukci, která vyvrcholila na sklonku 90. let minulého století obnovou a dostavbou nejstarší části, tedy východního křídla.

 

Hranolová věž byla důležitou součástí obranného systému původního středověkého hradu - chránila východní vjezdovou bránu do hradu a zároveň díky svým silným zdem mohla sloužit jako poslední útočiště obránců.

 

Při barokní přestavbě pevnosti se hledalo pro temné místnosti s extrémně silnými zdmi praktické využití. Nakonec padlo rozhodnutí vybudovat z nich vězeňské cely určené pro výkon trestů vojáků špilberských kasáren.

 

Při přestavbě v letech 1999-2000 bylo rozhodnuto částečně rehabilitovat původní funkci obranné věže. Odstraněny byly barokní podlahy jednotlivých pater se snahou zvýraznit monumentální otevřený prostor stavby a pro zpevnění neúplného středověkého obvodového zdiva byly dostavěny cihlové parabolické oblouky.

Na podlaze je mapa českého království a dalších území ovládaných v době Přemysla Otakara II. Jednotlivé země jsou označeny zemskými znaky: Kraňsko, Korutany, Štýrsko, Rakousy, Morava a Čechy. Tři jsou prázdné - Chebsko, Vindická Marka a město Pordenone. To proto, že podle heraldiků nejsou z doby Přemysla Otakara II. známy z těchto oblastí barevné erby. Mapa je orientována k jihu, tedy k Římu, jak bylo v té době zvykem. Orientace map "sever nahoru" se v Evropě objevuje až s rozšířením kompasu ve 14. století.

Na zdi v hranolové věži je vystaven jeden ze zajímavých sbírkových předmětů muzea. Jedná se moravskou orlici z 1. poloviny 18. století vyřezanou z lipového dřeva.

Na hranolovou věž navazuje královská kaple, klíčový prostor východního křídla

 

Původně byla zaklenuta dvěma nestejně velkými poli křížové klenby a osvětlena vysokými okny s charakteristickým lomeným obloukem. Možná se jednalo o hlavní jednací sál, kde příslušný panovník nebo jeho zástupce uděloval audience, nebo to byla skutečně hlavní kaple hradu zasvěcená sv. Janu Křtiteli.

Při rekonstrukci hradu v letech 1997-2000 bylo rozhodnuto obnažit zachovalé relikty středověkého zdiva a dostavět chybějící stavební prvky do podoby zmiňované kaple. Do jižní části místnosti byl vestavěn kůr a zrekonstruovány byly arkády po stranách místnosti. Ačkoliv neznáme přesnou původní podobu ani funkci sálu, je pravděpodobné, že tato prostora patřila k luxusní části středověkého hradu sloužící k reprezentaci jeho majitelů. Nepochybně zde trávili čas čeští králové a moravská markrabata jako Jan Jindřich, jeho syn Jošt, Přemysl Otakar II. či Karel IV. s jeho první manželkou Blankou z Valois.

Opravu završila v roce 2003 instalace nových vitráží podle výtvarného návrhu Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové - nejde o klasickou mnohabarevnou vitráž, kdy jsou jednotlivá skla oddělena kovem, ale každé okno je laděno do jiné barvy.

Po schodech jsem vystoupala až na malou střešní terasu. Neskutečná nádhera...

Slibovaných 360°to sice není, ale rozhodně je to ten nejkrásnější výhled na Brno.

A trošku více v detailu:

Celou hodinu jsem byla jediným návštěvníkem :-)