Alexandrovka 10.2.2024

údolí Svitavy z výšky

 

Auto odkládám u nově zrekonstruovaného vlakového nádraží v Adamově a vyrážím zkratkou mezi domy vzhůru. Všude kolem se válí mlha, ale protože jsem přijela od Útěchova, viděla jsem shora, že ta mlha je jenom dole v údolí Svitavy. Jakmile vylezu cca 200 výškových metrů, zůstane pode mnou :-)

 

Slučí studánku postavil v roce 1947 prof. Josef Opletal. V roce 1966 byla z neznalosti doplněna o obrázek sluky, přestože původně měla být věnována památce Františka de Paula Duška.

Pokračuji přes palouk v zatáčce lesní cesty nad studánkou a po dalších pár výškových metrech je přede mnou další palouk.

Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939 až 1945 byl zbudován v roce 1946 ve stráni uprostřed trojúhelníku lesních cest. Není to žádný drobeček - celková výška památníku ve tvaru náhrobku je něco přes 7 metrů. Na západní straně upoutá obraz Krista v nadživotní velikosti, zobrazený podle slavné Thorwaldsenovy sochy ve Frue Kirke v Kodani, jako symbol utrpení těla a vítězství ducha.

Východní strana je poseta jmény ve dvou sloupcích s daty narození a úmrtí. Téměř 100 jmen...

Dron se dostává nad mlhu po pár metrech.

Stačila půlhodina a mlha je pryč.

Vyšlapaná pěšina mne vede přímo vzhůru. Cesta není značená, ale rozhodně je to ten nejrychlejší způsob jak se dostat k rozhledně.

Alexandrova rozhledna stojí na kopci zvaném Špičák nad městem Adamovem. Od 60. let 19. století zde stával dřevěný vyhlídkový altán a poté, co tento objekt dosloužil, byl nahrazen v roce 1887 věží kamennou. Věž byla pojmenována po císařském radovi Alexandrovi Suchánkovi, který se nejvíce zasloužil o její výstavbu.

 

Během obou válek byla věž poškozena a zůstala z ní jen spodní kamenná část - střecha a ochoz byly záměrně strženy jako nežádoucí navigační bod při případném bombardování válečné výroby v Adamově.

 

Torzo bylo upraveno v roce 1963 pro osazení televizního vysílače. Původní přístup vnitřním schodištěm byl nahrazen venkovním trubkovým žebříkem na východní zaoblené stěně rozhledny a nahoře byl zbudován ocelový ochoz. V interiéru bylo instalováno příslušenství vysílače za ocelovými dveřmi a zazděnými okenními otvory. Takto vypadala rozhledna až do roku 2008, kdy bylo započato s výstavbou nové rozhledny. Základ tvoří původní kamenná stavba, která byla zvýšena z důvodu lepšího rozhledu. Celková výška objektu je tedy nyní 18 m a vyhlídkový ochoz se nachází 13,9 m nad zemí. Otevřena byla v květnu 2009.

Mlha už téměř zmizela.

Pokračuju po šotolinové cestě zvané Skatulova. Původně modrá vedla o kus níže po Schattově cestě, ale dnes je přístup k mnoha zajímavostem zakázán - do NPR Býčí skála se smí jen po značených stezkách a ty byly v této oblasti zrušeny či přeznačeny. Na území NPR Býčí skála leží jeskyně Nad Švýcárnou i pamětní deska geodetu a lesníkovi Antonínu Tichému (1843-1923) v horní části výrazného žebra, které spadá z Babické plošiny do Josefovského údolí.

Napravo u Skatulovy cesty leží kamenná mohylka vysoká necelý metr s již zašlým textem

Podle doplňující cedulky zde zahynul při práci v lese babický sedlák Antonín Ševčík, který byl velmi plodný - s dvěma manželkami měl 19 dětí (dospělosti se jich dožilo 14).

V úbočí Josefovského údolí byla v rámci budování Lesnického Slavína v roce 1929 na skále umístěna pamětní deska básníku Hviezdoslavovi a o kousek dál pravoslavný kříž zvaný Ruská stráň a pamětní deska lesníka Morozova. Přístup ke všem třem památkám včetně zrušeného Hviezdoslavova chodníku je zapovězen - leží za hranicí NPR Býčí skála.

A tady moje dnešní toulání nečekaně končí zvoněním telefonu. Vašek dneska vyrazil na první zkušební jízdu vlastnoručně poskládaného elektrokola, skončil s defektem u Veverské Bítýšky a potřebuje odvoz :-) Ale počká si, mám to odsud k autu v Adamově hóódně daleko. A vyhlídka Na velkých skalách, můj dnešní cíl, mi tím pádem zůstane pro tentokrát utajena.