Babí lom a Vranovské jesličky 15.12.2023

třetí adventní neděle

 

Využívám toho, že pošmourno posledních dnů dneska aspoň na chvilku rozfoukal vítr a vyrážím autem do Lelekovic. Tentokrát to vezmu obráceně - nejprve do Vranova po Sedmiradostné cestě a až při návratu přes rozhlednu na Babím lomu. Vyjde to na cca 10 km.

 

Nad Lelekovicemi, na Pasekách u druhého zastavení Sedmiradostné cesty, vznikla letos v létě zajímavá prolézačka - popisují ji jako přístřešek s posezením, ohništěm a vyhlídkou. Jenže přístřešek je otevřen na všechny strany, takže je otázkou, jak bude chránit před deštěm a nahoru na vyhlídkovou terasu vede jen žebřík z nepravidelných šprušlí. Ne každý něco takového zvládne :-( Prý inspirace starými přístřešky z proutí v kombinaci s mamutími kly.

To ještě netuším, že tohle budou jediné záběry za sluníčka :-(

Zima mi nebude, koupila jsem si přes Decathlon novou péřovou bundu za 3999 Kč od firmy Simond a jsem strašně moc spokojená. Superhřejivá, dlouhá pod zadek a přitom lehoučká. Budu od teď na zimních fotkách jako modrý trpajzlík :-)

Pokračuju Poutní cestou sedmi radostí Panny Marie, která začíná na návsi v Lelekovicích a končí u kostela ve Vranově..

Okolí Vranova bylo v minulých staletích součástí Vranovsko-křtinského areálu, podobnému tomu Lednicko-valtickému. Dodnes jsou v lesích patrné historické hraničníky z let 1739-1837. Míjím několik z nich, ale pokud vás to zajímá více, zkuste tento článek Brněnského deníku popř. mapu.

Od bláta budu až za ušima, raději se budu opět držet cesty.

Určitě nejkrásnější pohled na obec Vranov u Brna a na zdejší poutní kostel Narození Panny Marie je z protější stráně při okraji lesa, kde se nachází dřevěná skulptura zvaná Nekonečno. Ale se sluníčkem by to bylo ještě lepší...

Vranov u Brna je poutním místem. Na místě někdejšího dřevěného kostelíka stojí raně barokní kostel Narození Panny Marie a impozantní stavba kostela s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, takzvaných paulánů, působí spíše jako zámek.

Kostel je volně přístupný a liduprázdno tu dneska rozhodně není. Na hlavním oltáři svítí uctívaná soška Panny Marie Vranovské, s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Socha je dílem neznámého francouzského řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity. Stěny i strop jsou pokryty freskami opěvující slávu Matky Boží obklopenou anděli od malíře Jana Jiřího Etgense.

Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů a v boční kapli je celoročně vystaven mechanický pohyblivý betlém. Sošky z lipového dřeva vyřezal v letech 1946-50 sochař František Bartoš a v roce 1957 byla do jesliček zavedena mechanika. Po vhození mince se rozsvěcují jednotlivé výjevy, hvězdy na nebi, ježíšek se kolébá a kukačka poděkuje za milodar. V roce 1977 bylo přidáno hraní koled, takže po vhození mince do druhého otvoru se rozezní jedna z mnoha nahraných melodií.

Zima a všudepřítomné vlhko - ideálním místek k zastavení je tak dnes samovýčep na okraji Vranova patřící k penzionu Na Gruntě. Nebýt autem, mohla jsem si dát svařák :-(

Pokračuju k Lelkovadlu. Cca na 30 sekund zasvítilo sluníčko...

Pokračuju na hřebínek. V zimě to tady má správně klouzat zásluhou ledu a sněhu, ale při dnešní teplotě bude klouzat jen bláto po zbytcích sněhu.

Červeně značená hřebenová cesta se proplétá mezi skalními bloky a občas nezbývá nic jiného než téměř po čtyřech zdolávat obrovské balvany z načervenalého devonského křemenného slepence. Skalnatý hřeben je 15-50 metrů vysoký a výška jednotlivých skal dosahuje až 20 metrů. Soutěsky, strmě vztyčené desky, zakrslé borovice se táhnou v délce 2 km od jihu k severu, kde je možno vyjít až na nejvyšší vrchol (562 m) s pomocí schůdků vytesaných ve skále. Podrobně celý hřebem včetně názvů pojmenovaných skal a sedýlek popisuje na svých stránkách Pavel Pokorný.

Již kolem roku 1882 byly na Babím lomu zbudovány místní sekcí Rakouského turistického klubu dvě vyhlídkové stavby - na severním výběžku trámová dřevěná rozhledna (nesoucí jméno brněnského starosty Rohrera) a na jižním Ripkova vyhlídka, dřevěný pavilon nazvaný jménem předsedy klubu. Oba vyhlídkové objekty sloužily návštěvníkům až do začátku druhé světové války, během níž zanikly. V šedesátých letech 20.století se vznikl nápad vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Novou rozhlednu vybudovali v roce 1961 lelekovičtí Sokolové podle návrhu brněnského architekta Mojmíra Korvase a slavnostní otevření se konalo 15.května 1961.

 

Rozhledna vysoká 15 m prošla nedávno rekonstrukcí a je přístupná nonstop a zdarma.

Možná, že když počkám až do západu slunce, tak se slunce na pár minut ukáže...

Ale neukázalo :-( Tak třeba někdy jindy...