okolí Židlochovic 29.12.2024

zámecký park a přírodní park Výhon

 

Opět jsem využila přímý vlak z nádraží v Králově Poli do Židlochovic a tak tento výlet bude kopírovat to nejlepší z října 2023 :-) - vynechám část po pravém břehu Svratky zarostlým lužním lesem, ve kterém toho k vidění kromě kopřiv moc není a až k mostu v Nosislavi je to docela dálka. Při teplotách kolem nuly a západem slunce pár minut po čtvrté to bude úplně o něčem jiném než tehdy v půli října s dozvukem babího léta.

Vlak do Židlochovic jezdí od prosince 2019 po opětovném zprovoznění tříkilometrové trati mezi Hrušovany u Brna a Židlochovicemi - poslední osobní vlak po trati projel v červnu 1979, postupně ustala i nákladní doprava, dráha zůstala nevyužívaná a chátrala, stejně jako prostor židlochovického nádraží. 31 km za 41 minut a mne to bude tentokrát stát jen 25Kč, protože na zimu si na cestu do práce kupuju šalinkartu.

 

Židlochovice (žst) - zámecký park - Výhon - Židlochovice (žst), cca 10,5 km

 

Město Židlochovice leží na soutoku řeky Svratky a Litavy a žije zde cca 3700 obyvatel. K významným památkám patří zámek, radnice, kostel Povýšení svatého Kříže, Robertova vila a taky cukrovar, kdysi jeden z nejznámějších v českých zemích. Ale já se zastavím jen u zámku a v zámecké zahradě.

 

Zámek v Židlochovicích patří k nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy a společně s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Jeho historie začíná již ve 14. století zmínkou o vodní tvrzi na Jantarové stezce spojující Středomoří s baltským pobřežím.

Zásadní přestavbu zámku do barokního stylu provedl hrabě Sinzendorf (1696-1743), který také velmi výrazně ovlivnil rozvoj myslivosti na židlochovickém panství. Židlochovický zámek sloužil loveckým hostům nejen k lovu, ale také ke společenským a politickým setkáním. Dochovanou empírovou podobu loveckého zámku nejvíce ovlivnil arcivévoda Fridrich, který vlastnil zámek v letech 1895-1918. V této době byly v Židlochovicích organizovány velkolepé hony na drobnou zvěř a do interiéru zámku dovážel arcivévoda a jeho rodina trofeje zvěře, ulovené v honitbách na území celého Rakouska-Uherska.

 

A protože zámek patřil Habsburkům, byl v roce 1918 zestátněn. Od roku 1918 patří spolu s přilehlým parkem do majetku státu a ve dvacátých a třicátých letech 20. století zde několikrát pobýval na letním sídle prezident Československé republiky T.G. Masaryk. V roce 1936 a v roce 1937 se reprezentačních židlochovických honů dokonce účastnil i rumunský král.

Zámek spravuje Lesní závod Židlochovice, který zde má své sídlo. Tradičním druhem lovu, který je spjat s Židlochovicemi už od konce 17. století, jsou lovy bažantů v historických bažantnicích (Jalovisko, Měnínský les, Knížecí les, Veledvorské nivy). V současnosti spravuje LZ Židlochovice na svém území 9 bažantnic v nivách podél řeky Svratky a Jihlavy. Hlavním druhem spárkaté zvěře chované v oborách (Bulhary, Klentnice, Moravský Krumlov, Soutok) je zvěř jelení, dančí, mufloní a černá. A taková malá obora je i zámecká zahrada :-)

 

Zámek není přístupný k prohlídkám, slouží jako ubytovací a konferenční centrum, ale přilehlý zámecký park v anglickém stylu je přístupný brankou od nákupního centra celoročně :-)

 

Tak nějak jsem si to představovala... Před pár dny na Holedné jsem cestou nepotkala ani jednoho :-(

Moc příjemné místo k procházkám.

I mufloni zapózovali.

Mám pár fotek i z dronu, ale dnešní inverzní počasí fotogenické zrovna není.

Siluetu bývalého cukrovaru v Hrušovanech si nelze splést. Rafinérie pod názvem „Rohrbacher Zuckerrafinerie Akc. Geselschaft" byla založena v roce 1882, v roce 1915 ji zachvátil požár a v roce následujícím již byla postavena znovu. Čtyřpodlažní budova s novým strojním zařízením se stala nejmodernějším cukrovarem v českých zemích. S počátkemu světové hospodářské krize cukrovar ukončil provoz před kampaní v roce 1928 a následně se využíval jako sklad. Během II. světové války sloužil areál jako sklad potravin pro německé vojáky. V roce 1957 byla budova předána do užívání n. p. Svit Gottwaldov a poté se zde až do roku 1998 vyráběly boty. Dnes budovu využívají různé provozovny a rovněž jsou zde skladové prostory.

Jak jsem už zmínila v úvodu, hodně jsem si to dneska zkrátila - kousek jsem se kolem kostela a hřbitova držela červené turistické značky směrem k Nosislavi, ale pak to vzala po jedné z cest nahoru na kopec.

Část toho smogu zůstává dole, ve stínu stále mrzne, ale na sluníčku je moc příjemně. Jeden z keřů u cesty dokonce kvetl!!!

K obědu si tentokrát nesu jednoporcovku "Katův šleh" - bude se vařit :-) Sice není až taková zima, jak jsem čekala, ale něco teplého do žaludku bude rozhodně lepší než klasický rohlík se salámem.

Balení mne stálo 99 Kč - jídlo bylo lehce pikantní, omáčka by sice mohla být lehce hustší, ale vlastně jsem si s chlebem moc pochutnala. Asi zatím nejvíc z nabídky expres menu. Na jednodenní výlety ideální varianta - pro vícedenní je tu problém s váhou, tohle balení váží 300 g.

 

Vrch Výhon (355 m) je výraznou krajinnou dominantou rozsáhlého území pod Brnem při okraji nivy řeky Svratky podobně jako jižněji Pavlovské vrchy. Nad hladinu řeky vystupuje o více než 170 metrů a je nejvyšším vrchem Dyjsko-svrateckého úvalu. Celá oblast v katastrálním území Blučiny, Židlochovic a Nosislavi je chráněna jako přírodní park a většinu území lze považovat za příkladnou ukázku koexistence přírody s lidskými sídly a zemědělským využíváním krajiny. Prudké svahy jsou poskládány z mozaiky vinohradů, sadů, políček a zahrad, travnatých mezí podél cest či stepních travnatých lad. Na rovinatějších místech, především v horních partiích Výhonu, jsou velké plochy vinohradů a orné půdy.

Území Výhonu, které je neobyčejně působivé z krajinářského hlediska, nabízí i daleké výhledy do okolní rovinaté krajiny Dyjsko - Svrateckého úvalu. Výhledy až k Pálavě :-)

Cestou necestou, polem nepolem...

K rozhledně raději po asfaltu.

Od minula tu přibyla betonová koule s křížem - jedno ze zastavení nové křížové cesty v neobyklém abstrahujícím provedení. Našla jsem dodatečně nějaké informace na webu - zřejmě těch koulí bude 14. Tohle je IX. zastavení slavnostně představené a požehnané 13.10.2024.

Na vrcholu Výhonu stojí od roku 2009 rozhledna Akátová věž. Z výšky necelých 18 metrů nabízí kruhový výhled na Židlochovice, Rajhrad, Vojkovice, Brno a jeho okolí (Tuřany, Modřice, Chrlice), Drahanskou vrchovinu, Pracký kopec s Mohylou míru, Pálavu, Novomlýnské nádrže či Bílé a Malé Karpaty. Při zvlášť výborné dohlednosti jsou viditelné i Alpy.

A dnešní výhledy? Nějak takto:

Tak ještě pár snímků z dronu:

Masív Výhonu je dnes bez pravidelných povrchových vod. Jen hluboce zaříznuté strže dávají tušit dřívější pravidelnější potůčky. V současné době se vyhloubenými koryty valí jen přívalové vody za silných bouřek. Jedním z mála zdrojů je studánka Ve velkém hájku, ale dneska byla bez vody.

Zvládla jsem to akorát se západem slunce.

 

Zvonice je poslední zachovalou částí někdejšího gotického římskokatolického kostela svaté Barbory.

Stihnu vlak s odjezdem v 16:54 - ale nejprve se musím naučit kupovat jízdenku ve validátoru :-) Elektronickou, papírová jízdenka z něj nevypadne :-)