zimní Hostýnské vrchy 10.-12.2.2025

z Hostýna do Podhradní Lhoty

 

Dva následující dny bude sice mrazivo, ale sluníčkovo - abych to měla bez dlouhého cestování, zvolila jsem Hostýnské vrchy a přibalila si jen nesmeky. Dobře jsem udělala, sněžnice ani bežky bych opravdu nevyužila.

 

den první, z Brna na Hostýn

Z Brna vyrážím odpoledne vlakem s přestupem v Kojetíně s přípojem v Bystřici pod Hostýnem na autobus, který mne odveze až nahoru na Hostýn. Ubytování na první noc jsem si zamluvila přes stránky Matice svatohostýnské; v poutním domě na Hostýně v jednolůžkovém pokoji za 990Kč. Ticho, teplo, pohoda - jediný zádrhel je to, že večer je tu všechno zavřené, takže k jídlu jen to, co si donesete. Ale v kuchyňském koutku je k dispozici nejen varná konvice, ale i mikrovlnka, lednička i nějaké to nádobí.

Nejvyšší čas vyrazit na obhlídku :-)

 

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně je nejvýznamnější a nejvýše položené mariánské poutní místo u nás. Díky rovinaté krajině úrodné Hané je zdaleka viditelné. Základní kámen baziliky byl posvěcen v roce 1721 a stavba dokončena v roce 1748. Konkávně plochu západního průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony s Ježíškem nad tatarskými nájezdníky od pražského mozaikáře Viktora Foerstra (1912). Má plochu 26 m2 a je složena z 260 tisíců speciálních sklíček dovezených z Itálie.

Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců i historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachyceny významné události, dobové oblečení a lidové kroje. Mozaika Hostýnské Madony s Ježíškem nad tatarskými nájezdníky od pražského mozaikáře Viktora Foerstera je z roku 1912.

Křížové cesty neodmyslitelně patří k poutním místům a ani svatý Hostýn není výjimkou. Cesta světla vede podél valu starého opevnění Hostýna a je z roku 2010 - dřevěná zastavení s obrazy jsou umístěna na kamenech z různých míst ČR. Stará křížová cesta vede od Sarkanderovy kaple ke hřbitůvku pod rozhlednou z roku 1900-1902, ale tou nejkrásnější křížovou cestou u nás je secesní dílo slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který měl k Moravě velmi silný citový vztah a vycházel z tradice valašských lidových staveb. Pestrobarevnou mozaiku ve spolupráci s rakovnickou firmou provedl Jano Köhler a tahle sada biblických výjevů je považována za jeho vrcholné dílo. Výstavba křížové cesty trvala od roku 1904 až do druhé světové války.

Hřbitov na pozemku pod rozhlednou byl vybudován v roce 1913. Navazuje na poslední zastavení staré křížové cesty a svým slohem je blízký architektuře Jurkovičovy křížové cesty. Slouží jako místo odpočinku zejména kněží, kteří působili na Svatém Hostýně. Prosté pomníčky jsou provedeny v jednotném horském stylu, s výjimkou novodobého pomníku olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka. Šestimetrový kříž uprostřed byl zhotovený podle původního Myslbekova návrhu.

Tento památník je věnovaný obětem komunistického teroru v letech 1948 - 1989, jmenovitě pak skupině Hory Hostýnské.

Rozhledna s kaplí stojí na nejvyšším místě vrcholu Hostýna. Zakládací listinu podepsal císař František Josef I. při své návštěvě na Hostýně 1. září 1897 a položil základní kámen. Zavřeno - 15 metrů vysoká rozhledna je pro návštěvníky přístupná pouze od května do září.

Zásluhou vykácených ploch jsem o výhledy nepřišla.

Kramářské boudy lemují monumentální schodiště k hostýnské bazilice od roku 1904. Jejich podobu jim vtiskl Dušan Jurkovič, který tu v té době připravoval svou slavnou křížovou cestu.

A jde se do tepla, teplota klesne k ránu na hodnotu kolem -10°C.

 

den druhý, z Hostýna na Tesák

K snídani byla bageta zakoupená v Brně na nádraží, do termosky uvařen čaj, můžu vyrazit - kavárna pod bazilikou otevírá jako první o půl deváté, koupím si s sebou na oběd frgál :-)

Hostýn (718 m) - Skalný (709 m) - Klapinov - U Tří kamenů (748 m) - Tesák (682 m), cca 11 km a převýšení 400 m

 

První zastávkou bylo vyhlídkové místo Pod valy.

Skály na Skalném jsou tvořeny pískovcem a slepencem - výška stěn věží je do patnácti metrů a je zde vytyčeno přibližně kolem devadesáti cest obtížnosti 3-9. Všechno to jsou pozůstatky mrazového zvětrávání hřebenových partií Hostýnských vrchů, po němž zůstaly jen nejodolnější sruby. Jmenují se Orel, Plotna, Zub, Žába, Kůň přímo (na hřebeni Skalného) či Vyhlídka, Nevěstčí převisy a Bezejmenná jihozápadním směrem od rozcestí Skalný.

Lavičku odvezli na zimu ???

Bez sněhu a často i bez lesů :-(

Čas mne dneska netlačí, bez problémů zvládnu i odbočku k zřícenině hradu Obřany a beru to z rozcestí pod Skalným zkratkou. Zlákala mne k tomu značka pomníčku a tak jsem objevila moc hezkou loučku i jakýsi starý trampský srub.

Hrad Obřany stával jako každý správný hrad nahoře na kopci. Výstup stojí za to :-)

Hrad založil před rokem 1365 Boček z Kunštátu a Poděbrad. Nazval jej podle zaniklého rodového sídla Obřany u Brna. Došlo však k tomu bez souhlasu moravského markraběte Jana Jindřicha i jeho bratra českého krále Karla IV. Ten nařídil v roce 1366 demolici hradu, ale výsledkem bylo patrně jen pozastavení jeho další výstavby. Hrad byl v první polovině 15. století patrně provizorně využíván a zničen až za husitských válek. Poté již nebyl hrad využíván a nahradila ho nově zbudovaná tvrz v Bystřici pod Hostýnem.

Stavba byla uzpůsobena úzkému a protáhlému vrcholovému hřebeni o rozměrech přibližně 120×20 metrů.

A samozřejmě tady chybí kus lesa, takže si lze užít i výhledy.

Pokračuju ke Klapinovu, jednomu z nejhezčích míst hřebene.

Parádní procházka - sluníčko hřeje, přemrzlý sníh netaje a neklouže.

Rozcestí turistických cest U tří kamenů leží v nadmořské výšce 735 m. Název dostalo podle tří hraničních kamenů, které označují hranice tří někdejších panství - kelčského, bystřického a lukovského. Dnes jde o trojmezí obcí Rajnochovice, Chvalčov a Držková. V roce 1947 zde přibyl pomníček studentky z kroměřížského gymnázia, která během lyžařského výcviku ztratila orientaci a zde únavou usnula a umrzla.

Pokračuju přes vrchol Kyčery (757 m), kterému se zelená turistická značka vyhýbá. Bývaly tu sjezdovky, na starších leteckých mapách jsou průseky v lese krásně viditelné, ale dneska to tady úspěšně zarůstá. Stále zhoršující se sněhové podmínky, nepřítomnost vody na zasněžování a nutnost platit nemalý nájem donutilo provozovatele v roce 2017 sjezdovku uzavřít - Kyčera byla vrácena LČR. Ale jinak je to dneska parádní vyhlídkové místo.

Chatu Tesák postavil v roce 1938 Klub československých turistů. Klasická horská chata bývala místem, kde se zastavil čas, než v lednu 2022 shořela. V současnosti tu funguje nová chata Tesák v malé budově vedle vyhořelého místa. Od roku 2023 si v ní můžete dát kávu, pivo nebo něco na zub. Třeba i "hranolkové hnízdo dle hajného Šestáka", což v původní chatě nabízeli i před 25 lety :-) I obsluha je stejná :-)

 

Služby chaty využiju kvůli večeře, ale nocleh mám rezervován v penzionu Tesák-Čerňava. Noc v jednolůžkovém pokoji stojí dle jejich stránek 750Kč, já to měla přes booking.com za 1014Kč o něco dražší, ale zato v pokoji s terasou a včetně snídaně.

Ale protože mi pan domácí zapomněl pokoj vytopit, pouštíme topení naplno a já si ještě vyrazím na Čerňavu, takže si k původním 11 km přidám další 3 km. Kopec je to pořádný, Čerňava (844 m) je po Kelčském Javorníku (864 m) druhým nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Ale ty podvečerní barvy určitě budou stát za tu námahu. Vůbec nevadí, že přes Čerňavu budu šlapat i zítra.

Tento výlet je vlastně takový netradiční - je to víkendovka, ale vlastně není víkend. Což má své obrovské plus - minimum lidí a třeba v tomto penzionu byly obsazeny jen 4 pokoje a na mém patře jsem byla úplně sama. Parádní klid po celou noc... Zavzdušněné topení sice moc nezafungovalo, ale přímotop, co vypadal jako LCD televizor to zachránil.

pokračování