Brno, Kraví hora 6.8.2025

festival planet

 

Festival planet vznikl v roce 2019 k 50. výročí přistání člověka na Měsíci. Od té doby se nafukuje Lunalón (2019), Terralóna (2020), Marsmeloun (2021), Heliosféra (2022), Temnalóna (2023), Astrosféra (2024) a nově Litosféra (2025). Za vším stojí Hvězdárna a planetárium Brno a umělecké uskupení VISUALOVE za vydatné pomoci Kubíček Visionair (profesionální tvůrci všech druhů nafukovadel).

První část festivalu proběhla v červenci, v tomto týdnu probíhá druhá. Pro 7 koulí je park malý, Temnalónu a Astrosféru v srpnu neuvidíme :-(

Akci nedoprovází žádné prodejní stánky, kolotoče ani jiné atrakce. V parku pouze zní příjemná hudba výjimečně přerušovaná krátkým výkladem o vystavovaných modelech. Návštěvnost je obrovská, sociální sítě musí být zcela zaplaveny koulemi.

 

Park má podobu amfiteátru se svažitým hledištěm a velkou plochou pod ním. Je fascinující pozorovat zástupy lidí, kteří si s sebou přinesli deky nad zátiším z obřích "vesmírných" koulí.

Terralóna představuje Zemi, jak ji vidí astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice. Jeden se tu i procházel, každý se s ním vyfotil :-)

Fegurdi jsou bronzové sochy mimozemšťanů, které vytvořil Václav Sigurson Kostohryz a které se nacházejí u Hvězdárny a planetária Brno. Název "Fegurd" pochází z islandštiny a volně se překládá jako "krása". Sochy symbolizují "ztroskotané" mimozemšťany, kteří hledají cestu domů, což je podobenství pro lidské hledání cesty po různých životních událostech. Tohle je nafukovací verze používaná pro propagační účely.

Litosféra ukazuje, jaká by byla Země bez vody. Zmizela by modrá, ale i bílá související s oblačností a ledovou pokrývkou. Díky odhaleným dnům moří a oceánů by na planetě převládly hnědé a okrové tóny.

Heliosféra je modelem našeho Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Právě na těchto vlnových délkách se odhalují jinak skryté jevy, které Slunci dodávají na dramatičnosti: ohromné erupce horkého plazmatu nebo tmavé filamenty – tedy chladnější sluneční hmota ve tvaru tenkých vláken – nebo rozsáhlé koronální díry, z nichž proudí sluneční vítr do okolního vesmíru.

Lunalón je detailní model měsíčního povrchu vytvořený na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Tato sonda krouží kolem Měsíce už od roku 2009 a z výšky pouhých 50 kilometrů pořizuje mimořádně ostré snímky, které běžně rozpoznají objekty velké zhruba 100 metrů. Výrazné tmavé skvrny, kterým říkáme "moře", s vodou nemají nic společného – jde o oblasti vyplněné temnou sopečnou lávou.

A poté se čekalo - až skutečné slunce zapadne a se setměním se modely rozzáří.

Mars je čtvrtou planetou sluneční soustavy. Kvůli načervenalému nádechu způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu dostala planeta jméno po římském bohu války. Marsmeloun představuje detailní mapu Marsu ze satelitních snímků, které v 70. a 80. letech minulého století pořídily sondy Viking 1 a Viking 2. Vidět lze ledové polární čepičky, obrovské sopky, spletité údolní systémy nebo nesčetné krátery.

 

Na tomto snímku jsou tři výrazné sopky v řadě známé pod názvem Tharsis Montes - Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons. Napravo od nich je útvar, který se jmenuje Valles Marineris. S délkou téměř 4000 km, šířkou až 600 kilometrů a místy hluboký až 6 kilometrů se táhne největší známý systém kaňonů ve sluneční soustavě téměř po čtvrtině obvodu planety.

Nádhera...

A na závěr doplnění:

Astrosféra je hvězdný globus se zářivým pásem Mléčné dráhy a Temnalóna ukazuje pohled na zemi z vesmíru v noci. Září na ní osvětlené metropole, dálnice či prstenec polárních září u severního a jižního zemského pólu.