Brno 28.11.2025

trocha vánoční atmosféry

 

Je pátek a po dnech ve znamení šedivé se konečně zase objevilo sluníčko. Trošku si tu dnešní cestu z práce vylepším :-)

 

Začínám u Antroposu a šlapu si to podél Svratky. Když se budete pozorně dívat, třeba také zahlédnete ledňáčka - kolega rybář se zmiňoval, že je u vody vídává často.

Vyhlídkové místo nad údolím řeky Svratky na horní hraně příkré skalnaté stráně bývalo v mapách označeno jako Mahenova stráň. Dnes je rozcestník pojmenován Červený kopec - vyhlídka a původní název z map zmizel. Jediné, co se mi podařilo dohledat, je informace o tom, že lokalita byla vedena do konce roku 2010 jako přechodně chráněná plocha pod názvem Mahenova stráň o ploše dvou hektarů. Zřejmě už ochranu nepotřebuje :-(

Je odsud, téměř 100 m nad hladinou řeky, skvělý výhled na pisáreckou kotlinu - na koupaliště Riviéra, na velodrom, na výstaviště plné pavilónů a nově i stavbu multifunkční haly Arena Brno. V pozadí se zvedá Žlutý kopec s vilovou zástavbou a daleko za ním Babí lom.

A víte kdo tady seděl? Jeden z čtenářů těchto toulavých stránek :-) Moc milé setkání, nemám fanoušky jen mezi boomery :-)

Další vyhlídkové místo je zakreslené nad Kamennou kolonií, ale je mnohem hůř přístupné.

Kamenná kolonie, známá v Brně jako Kamenka je cca 130 malých domků nalepených jeden na druhém a tvořících uzavřenou osadu v bývalém štěrkovém kamenolomu na severozápadním úbočí Červeného kopce, na pravém břehu řeky Svratky mezi Starým Brnem a Pisárkami. Tahle nouzová dělnická kolonie je jednou z mála těch, které se v Brně i přes své různé přestavby a dostavby zachovaly z období svého vzniku za první republiky. Tak trochu se zde zastavil čas. V úzkých kamenitých uličkách sotva zaparkují auta, chybí zde ukázkové vily a bazény. Domky ze zmetkových cihel a odpadových materiálů zde stavěli chudí dělníci již od roku 1926, ale v 70.-90. letech je vystřídali umělci a bohémové, protože v té době se většina původních dělnických rodin odstěhovala do nově vznikajících panelových sídlišť.

 

I odsud komíny ta panoramata trochu kazí :-(

Pokračuju po náplavce.

Z Mendláku šlapu nahoru po Sladové na Špilberk. Téměř dvoumetrová socha moravského básníka Jana Skácela byla vyrobena z několika tisíc bezešvých trubek. Po stranách podstavce jsou vyryta základní Skácelova témata: dětství, ticho, krajina a smrt.

Nádherné páteční pozdní odpoledne.

Kvůli světelnému parku musím areál opustit do 17:00 - pokud bych chtěla zůstat, musela bych si zaplatit vstupné. Není zrovna nízké, online zakoupená vstupenka pro dospělého stojí od pondělí do čtvrtka 235 Kč, od pátku do neděle 265 Kč a park funguje letos od 12.11.2025 do 11.1.2026. Světelné sochy jsou i na Baštách a úplně zadarmo :-)

Ale jednu vstupenku jsem si přece jen koupila - prohlídkový okruh Rozhledna a Královská kaple. Je bez průvodce a stojí 120 Kč, ale lze si koupit i samostatný vstup na rozhlednu či do kaple za 70 Kč.

Dobře jsem to spočítala :-)

Mít tohle místo po většinu času jen sama pro sebe, bylo úžasné. Ale nejvyšší čas se zahřát někde uvnitř.

 

Tzv. východní křídlo souvisí s nejstaršími dějinami hradu - tehdy tvořilo obrannou a reprezentativní část středověkého Špilberku. Při přestavbě v letech 1999-2000 bylo rozhodnuto částečně rehabilitovat původní funkci hranolové věže. Odstraněny byly barokní podlahy jednotlivých pater se snahou zvýraznit monumentální otevřený prostor stavby a pro zpevnění neúplného středověkého obvodového zdiva byly dostavěny cihlové parabolické oblouky. Na zdi je vystaven jeden ze zajímavých sbírkových předmětů muzea - moravská orlice z 1. poloviny 18. století vyřezanou z lipového dřeva.

Na podlaze je mapa českého království a dalších území ovládaných v době Přemysla Otakara II. Jednotlivé země jsou označeny zemskými znaky: Kraňsko, Korutany, Štýrsko, Rakousy, Morava a Čechy. Tři jsou prázdné - Chebsko, Vindická Marka a město Pordenone. To proto, že podle heraldiků nejsou z doby Přemysla Otakara II. známy z těchto oblastí barevné erby. Mapa je orientována k jihu, tedy k Římu, jak bylo v té době zvykem. Orientace map "sever nahoru" se v Evropě objevuje až s rozšířením kompasu ve 14. století.

 

Na hranolovou věž navazuje královská kaple, klíčový prostor východního křídla.

Původně byla zaklenuta dvěma nestejně velkými poli křížové klenby a osvětlena vysokými okny s charakteristickým lomeným obloukem. Možná se jednalo o hlavní jednací sál, kde příslušný panovník nebo jeho zástupce uděloval audience, nebo to byla skutečně hlavní kaple hradu zasvěcená sv. Janu Křtiteli.

Při rekonstrukci hradu v letech 1997-2000 bylo rozhodnuto obnažit zachovalé relikty středověkého zdiva a dostavět chybějící stavební prvky do podoby zmiňované kaple. Do jižní části místnosti byl vestavěn kůr a zrekonstruovány byly arkády po stranách místnosti. Ačkoliv neznáme přesnou původní podobu ani funkci sálu, je pravděpodobné, že tato prostora patřila k luxusní části středověkého hradu sloužící k reprezentaci jeho majitelů. Nepochybně zde trávili čas čeští králové a moravská markrabata jako Jan Jindřich, jeho syn Jošt, Přemysl Otakar II. či Karel IV. s jeho první manželkou Blankou z Valois.

 

Opravu završila v roce 2003 instalace nových vitráží podle výtvarného návrhu Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové - nejde o klasickou mnohabarevnou vitráž, kdy jsou jednotlivá skla oddělena kovem, ale každé okno je laděno do jiné barvy.

 

Blíží se 17:00, musím areál opustit.

A teď ten pravý předvánoční mumraj - vánoční trhy.