okolí Branné 18.-21.2.2026

rozloučení s letošní zimou

 

část třetí, z Branné přes Vozku na Šerák

 

Branná, nám. (645 m) - Branná, most (575 m) - kaplička nad Alojzovem (833 m) - býv. Josefová (822 m) - Hášova chata (1164 m) - Vozka (1377 m) - sedlo Trojmezí (1302 m) - Keprník (1423 m) - Šerák, tur. chata (1325 m), cca 15 km, ⬆️ 973 m / ⬇️ 290 m

 

Ubytování v Kolštejn wellness centru nemělo chybu. Stálo mne 2560 Kč za dvě noci, snídaně byla zahrnuta v ceně a přesně takto mají vypadat hotelové pokoje - zvuky z chodby či sousedy nebylo vůbec slyšet. Uvidíme, co mne čeká dneska nahoře v Chatě Jiřiho na Šeráku. Tam chtěli za noc se snídaní na pokoji se sdílenou koupelnou 1425 Kč.

Přední Alojzov má své kouzlo, šest rekreačních chalup je krásně udržovaných. Jméno dostala osada podle knížete Aloise z Lichtenštejna - v roce 1783 dostal každý osadník pronajatý jeden lán silně kamenitých pozemků, které si musel vysbírat a tak si zajistit půdu k obživě a hromady kamení leží na loukách nad osadou dodnes.

Stoupám až ke kapličce a užívám si výhledy. Dneska budu mít tyhle hory jen pro sebe.

Pokračuju přes Alojzovské louky a Zadní Alojzov a postupně nabírám výšku.

Zaniklá osada Josefová je mou další zastávkou. Kdysi tu bývala sklárna - spolu s osadou byla založena v roce 1732 podél soutoku Hučivého a Polomského potoka v nadmořské výšce 820 m tehdejším majitelem panství Kolštejn knížetem Josefem Janem Adamem z Lichtenštejna a nesla jeho jméno. Ale protože už jedna lichtenštejnská sklárna v Moravském krasu pod stejným názvem existovala, dostala nakonec jméno Neu Josephthal. Hlavní sklářské suroviny - písek, křemen, potaš (uhličitan draselný) - se nacházely či vyráběly v místě a dřeva bylo v okolních lesích dostatek. Sklárna vyráběla zboží odpovídající dobovým požadavkům: okenní kolečka, džbánky, sklenice, zrcadla, tabulové sklo, lahve pro ondrášovskou kyselku a ozdobné lahve na rosolku (tehdy jeden z nejpopulárnějších likérů - základem receptury byla masožravá květina rosnatka.

Provoz sklárny byl ukončen v roce 1790, ale osada zde existovala ještě dalších 170 let. Obyvatelstvo se věnovalo zemědělství a především dřevařství. V návaznosti na rozvoj intenzivní těžby dřeva byla vybudována na přelomu 19. a 20. století z Františkova do Josefové úzkorozchodná železnice. Její součástí byla v Josefové svážnice, která sloužila k dopravě dřeva z příkrých strání vrcholu Troják. Vozy pozemní lanové dráhy navzájem spojené lanem se pohybovaly na kolejích na gravitačním principu – prázdné vozíky se vytahovaly při současném spouštění vozíků s nákladem dřeva.

Lesní železnice nahradily v 30. letech 20. století lesní cesty a automobilní technika. Poté osadu a její obyvatele osudově zasáhla 2. světová válka a následný odsun. Další se postupně odstěhovali za pohodlnějším životem v údolí a zchátralé opuštěné budovy byly v 60. letech 20. století rozprodány na stavební materiál a zbytek stržen. Kamenné podezdívky a klenuté sklípky těchto stavení jsou na místě osady patrné dodnes. Jedinou dochovanou stavbou z celé osady je hájovna se stodolou.

Vše se dočtete na tabulích naučné stezky. Obnoven byl i starý kamenný most přes Hučavu či boží muka a našla jsem na webu podrobně zpracované stránky včetně spousty fotografií. Ukázky starých map a následně letecké fotografie jsou svědkem vlivu člověka na proměny krajiny.

 

A zřejmě právě někam sem byl situován román Zánik samoty Berhof Vladimíra Körnera z českého pohraničí těsně po skončení 2. světové války, temné a bolestivé čtení o krutých poválečných časech.

 

Proti proudu Hučavy začíná trasa stoupat výrazněji. Ale k vodopádu Hučavy slézat nepřístupným terénem nebudu. Byl by to problém i v létě a se sněhem je to ještě o hodně horší. Bezpečnost je důležitější než jakýkoli snímek na sociální sítě.

A pořád nahoru.

Blíží se druhá, nejvyšší čas na oběd.

Ještě cca 200 výškových metrů...

Vrchol Vozka (1377 m) na jihozápadní rozsoše hlavního jesenického hřebene se německy jmenuje Fuhrmannstein. Podle pověsti jde o zkamenělého vozku s povozem rozvážejícího chléb.

Z vrcholových skal je kruhový rozhled po celém Hrubém Jeseníku a směrem na Kralický Sněžník. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Krkonoše či Beskydy.

V plochém sedle Trojmezí (1316 m) se stýkají hřebeny Červené hory, Vozky a Keprníku. Stýkaly se zde hranice panství Velké Losiny, Kolštejn (dnes Branná) a Frývaldov (dnes Jeseník). Celý hlavní hřeben je zároveň bývalou moravsko-slezskou hranicí.

Tomu říkám výbava - sněžnice i skialpy.

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník je charakteristická výskytem vrchovištních rašelinišť a pralesovitých porostů smrku, ale vše je skryto pod sněhem.

Trošku se zatáhlo :-(

K Chatě Jiřího na Šeráku jsem dorazila těsně před pátou a ubytována jsem rychle, protože vše bylo zaplacené předem. Pár věcí si odložím, ale ještě půjdu ven - za chvíli zapadne slunce.

Kouzelná chvilka se rozplynula stejně rychle jako světlo nad hřebeny. Teplota klesá a rychle se stmívá.

Po pohledu do aplikace Windy je program na následující dva dny jasný - ubytování v Jeseníku ze soboty na neděli zruším a v sobotu večer se vrátím domů.

 

část čtvrtá, z Šeráku přes Černavu do Branné

 

Šerák, tur. chata (1325 m) - Černava, lanovka (1053 m) - Banjaluka (610 m) - Branná, nám. (645 m) - Branná, žst (575 m), cca 11 km, ⬆️ 62 m / ⬇️ 801 m

Chata byla kompletně obsazená a podle toho to u snídaně vypadalo. Fronta...

 

Žádné překvapení, sněží...

Kousek pod Černavou začíná pás opevnění.

Nejzajímavější je dvoupatrový pěchotní srub StM-S 52 Obora. Srubů v tomto podúseku mělo být celkem 7, ale vybetonovány byly pouze dva sruby - tento a srub "U trati".

Werhmacht na něm prováděl zkoušky odolnosti, proto je trochu "pocuchaný". Nebyl stavebně dokončen, ale bez okolních stavebních úprav o to více vyniká jeho mohutnost. Lákalo by mne i vlézt dovnitř, ale sama tam kvůli své bezpečnosti nepolezu.

A pořád z kopce, ne jako včera :-)

Přímé vlaky do Brna jezdí v intervalu dvou hodin, takže to zvládnu i s gulášovkou v Branné. Předevčírem jsem ve Staráku dostala kávu s nálepkou asi z jedlého papíru, dneska dostávám popsaný chleba...

Ale pozor, jestli chcete ušetřit, dejte si pozor na to, abyste si koupili jízdenky IDS rozdělené v Nezamyslicích namísto tarifu ČD.